Radmila Kleslová
JUDr. Radmila Kleslová | |
---|---|
Místopředsedkyně hnutí ANO 2011 | |
Ve funkci: 28. února 2015 – 22. září 2015 | |
Zastupitelka hlavního města Prahy | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 24. září 2022 | |
Starostka městské části Praha 10 | |
Ve funkci: 27. listopadu 2014 – 12. ledna 2016 | |
Předchůdce | Bohumil Zoufalík |
Nástupce | Vladimír Novák |
Zastupitelka městské části Praha 10 (v letech 2010–2014 také místostarostka MČ) | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 16. října 2010 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSSD (1993–2014) ANO 2011 (od 2014) |
Rodné jméno | Radmila Bartheldyová |
Narození | 25. srpna 1963 (60 let) Vysoké Mýto Československo |
Choť | vdova |
Děti | dcera Kateřina |
Alma mater | UJEP v Brně Univerzita Karlova v Praze |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Radmila Kleslová (* 25. srpna 1963 Vysoké Mýto), rodným příjmením Bartheldyová[1][2], je česká politička a lobbistka.[3][4] V letech 1986 až 1989 byla členkou Státní bezpečnosti, od roku 1988 ve 23. odboru rozvědky, který měl na starosti získávání a výcvik špiónů do kapitalistického zahraničí.[5][6][1][7][8][9] V letech 2010 až 2014 byla místostarostkou městské části Praha 10 za ČSSD, následně přestoupila do hnutí ANO 2011 a od listopadu 2014 do ledna 2016 vedla městskou část jako starostka. V únoru 2015 byla zvolena místopředsedkyní hnutí ANO 2011, na funkci v září téhož roku rezignovala, kvůli kauze, kdy pracovala pro mnoho podniků za vysoké finanční odměny. V roce 2022 se stala zastupitelkou hlavního města Prahy.
Vzdělání a zaměstnání
Vystudovala gymnázium (1982) a v roce 1986 promovala na Právnické fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. V roce 1988 získala titul JUDr. na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Od roku 1986 podle svých slov pracovala v podniku Centrotex, poté v právním oddělení podniku Zelenina Praha a od roku 1988 na československém federálním ministerstvu vnitra s cílem nastoupit do diplomatických služeb.[8] Z toho důvodu byla prověřována Státní bezpečnosti (StB). Prověrkou prošla a StB ji nabídla práci v zahraniční rozvědce, což podle svých slov odmítla a od roku 1989 si hledala jinou práci.[8]
Tato verze se liší od dochovaných záznamů v Archivu bezpečnostních složek. Podle nich Kleslová v roce 1986 podala přihlášku do StB a po dlouhém prověřování byla v roce 1988 přijata v hodnosti podporučíka s krycím jménem Lia.[2][10] Zařazena byla k 23. odboru I. správy SNB,[2] tedy na Odbor výběru, přípravy a řízení nelegální rozvědky.[11] Podle historika Radka Schovánka tak StB připravovala Kleslovou na dlouhodobou špionáž v zahraničí, pravděpodobně v západní Evropě nebo USA.[2] Kariéru Kleslové na ministerstvu vnitra ukončila Sametová revoluce, po které byla StB zrušena.[2] V roce 2015 popřela, že by kdy byla příslušnicí komunistické rozvědky či s ní jakkoli spolupracovala.[12]
Od února 1990 pracovala na Správě spojení Sboru národní bezpečnosti (SNB), v srpnu téhož roku byla povýšena.[10] Od září pracovala v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie Federálního ministerstva vnitra (předchůdce Bezpečnostní informační služby), kde byl jejím nadřízeným Jiří Klesl, její pozdější manžel.[10] V roce 1998 již v bezpečnostních službách nepracovala.[10]
Od roku 1997 je zapsaná jako advokát v České advokátní komoře.
Zasedala v dozorčích radách velkých podniků Vítkovice Steel (2005–2006), Unipetrol Trade (2006–2008), Benzina (2005–2007) a Kostelecké uzeniny (2008–2010). Byla také viceprezidentkou Česko-izraelské smíšené obchodní komory vedené Tomášem Chrenkem.[13][14][1]
Od svého vstupu do politiky působila v několika společnostech přímo či nepřímo vlastněných či spoluvlastněných hlavním městem Praha. V letech 2005–2007 byla členkou dozorčí rady IDS Praha (tehdy podíl Dopravní podniku hl. m. Prahy 34 %), v letech 2011–2012 předsedkyní dozorčí rady Trade Centre Praha (jediný akcionář Praha), v letech 2013–2015 předsedkyní představenstva Pražské teplárenské Holding (podíl Prahy 51 %), v letech 2011–2013 místopředsedkyní dozoří rady PRAHA 10 – Majetková (jediný akcionář městská část Praha 10). Od června 2015 je předsedkyní dozorčí rady Pražské energetiky (podíl Prahy 58 % prostřednictvím Pražská energetika Holding), od srpna 2015 je členkou představenstva Pražské teplárenské (podíl Prahy 47,42 % prostřednictvím Pražská teplárenská Holding).
Jako advokátka také poskytuje a poskytovala právní a poradenské služby několika společnostem vlastněných či spoluvlastněných státem. Pracovala pro Dopravní podnik hl. m. Prahy (jediný akcionář Praha), v letech 2005–2015 pro Čepro (jediný akcionář stát),[15] v letech 2011–2015 pro České dráhy (jediný akcionář stát) za 40 tisíc korun bez DPH měsíčně,[16] a v letech 2000–2015 pro ČEZ (podíl státu 70 %), kde pobírala 100 tisíc korun měsíčně za poradenské služby a zprávy o práci vlády. Vyplývá to z korespondence bývalého náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta.[17]
Politika
Od roku 1993 byla Radmila Kleslová členkou ČSSD a působila na pozicích místopředsedkyně Obvodní organizace v Praze 10, předsedkyně Krajské kontrolní komise ČSSD Praha, místopředsedkyně Krajské organizace ČSSD Praha a členky Ústředního výkonného výboru ČSSD.
V únoru 2014 ukončila své členství v ČSSD a vstoupila do hnutí ANO 2011, kde od téhož měsíce působí jako předsedkyně Krajské organizace ANO 2011 Praha.[13] Na III. sněmu hnutí ANO 2011 byla na konci února 2015 zvolena místopředsedkyní hnutí. Uspěla v prvním kole volby, získala 109 hlasů ze 188 možných (tj. 58 %).[18] V září 2015 na tento post rezignovala.[19] K rezignaci údajně přispěla i nahrávka, na níž vyhrožovala členům dozorčí rady státní firmy, aby se o její smlouvu v ČEZ nezajímali.[zdroj?] Nahrávku zveřejnil investigativní web Neovlivní.cz.
V komunálních volbách v roce 2010 byla ještě za ČSSD zvolena zastupitelkou městské části Praha 10.[20] V listopadu 2010 se pak stala místostarostkou městské části[21] (funkci zastávala do roku 2014). O čtyři roky později ve volbách v roce 2014 obhájila post zastupitelky městské části, když vedla kandidátku hnutí ANO 2011.[22] Hnutí volby vyhrálo (tj. 19,05 % hlasů a 9 mandátů) a dne 27. listopadu 2014 byla zvolena starostkou městské části Praha 10.[23][24] Dne 12. ledna 2016 oznámila, že rezignuje na post starostky, protože koalice na Praze 10 dle jejího tvrzení nefunguje.[25] O post ve vedení městské části se znovu ucházela i v komunálních volbách v říjnu 2018, ve kterých kandidovala na druhém místě kandidátky hnutí ANO v Praze 10.[26] Ve volbách získala mandát zastupitele, když obdržela 4 426 preferenčních hlasů.[27] Po volbách byla krátce asistentkou poslance Patrika Nachera, ale po kritice spolustraníků spolupráci ukončili.[28]
V komunálních volbách v roce 2022 byla zvolena za hnutí ANO zastupitelkou hlavního města Prahy.[29] Byla také zvolena zastupitelkou městské části Praha 10, a to jako lídryně kandidátky.[30]
Soukromý život
V roce 1990, při práci v Úřadu Federálního ministerstva vnitra pro ochranu ústavy a demokracie, navázala vztah se svým vedoucím, o 29 let starším bývalým příslušníkem Státní bezpečnosti Jiřím Kleslem, a provdala se za něj. Klesl zemřel v roce 2010.[10] Jejich dcera Kateřina, studentka VŠE, je bývalá extraligová hráčka volejbalu za Olymp Praha.
Reference
- ↑ a b c V širším vedení ČSSD působí příslušnice komunistické rozvědky [online]. www.rozhlas.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Babišova rozvědčice Kleslová, číslo průkazu 240361 - Echo24.cz [online]. Echo24Cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Transparency International: Dejme lobbingu zákonná pravidla [online]. iDNES.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Za ČEZ lobbuje bývalá mluvčí ODS i členka ČSSD [online]. iDNES.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
- ↑ ANO v Praze povede Kleslová, špionka StB a stále členka ČSSD | Domov [online]. Lidovky.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Rádio Česko: V širším vedení ČSSD působí příslušnice komunistické rozvědky | EuroZprávy.cz [online]. domaci.eurozpravy.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-19.
- ↑ Estébácká romance holky z malého města [online]. respekt.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c Nechtěla jsem být Bond v sukni, StB jsem odmítla, tvrdí šéfka ANO v Praze | Domov [online]. Lidovky.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Chcete estébáka za starostu? Radmila Kleslová se vám nabízí, že funkci vezme - Desítka.cz [online]. Desítka.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e HRBÁČEK, Jan. Pan a paní Kleslovi. Aneb co jste chtěli vědět o Babišově exorcistce. Česká justice [online]. 2014-03-10 [cit. 2016-01-015]. Dostupné online.
- ↑ Ústav pro studium totalitních režimů. Hlavní správa rozvědky SNB – I. správa SNB [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, nedatováno [cit. 2016-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07.
- ↑ Hovořili jsme s Radmilou Kleslovou, kvůli které se včera poškádlili Andrej Babiš a premiér Sobotka | ParlamentniListy.cz – politika ze všech stran [online]. www.parlamentnilisty.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Sobotka: ANO se rozpadne. V Praze ho ovládají lidé z ODS napojení na kmotry [online]. ihned.cz, 2014-02-24 [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
- ↑ https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-osoba.vysledky?prijmeni=Kleslov%C3%A1&jmeno=Radmila&narozeni=&obec=&angazma=&soud=&polozek=50&jenPlatne=false&rychlost=rychla
- ↑ Bývalá první dáma ANO Kleslová se uměla zajistit | Domov [online]. Lidovky.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Šéf ČD hájí Kleslovou. Za 40 tisíc měsíčně pomáhá se zákony. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.
- ↑ SLONKOVÁ, Sabina. Potvrzeno: ČEZ platí místopředsedkyni ANO sto tisíc měsíčně. Neovlivní.cz [online]. 2015-9-2. Dostupné online.
- ↑ Volební sněm hnutí ANO, On-line reportáž. iDNES.cz [online]. 2015-02-28 [cit. 2015-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Kleslová jako místopředsedkyně ANO končí. Novinky.cz [online]. 2015-09-22 [cit. 2015-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 10, Volební strana: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2015-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva městské části Praha 10 konaného dne 23. listopadu 2010 v zasedací místnosti ÚMČ Praha 10 [online]. MČ Praha 10, 2010-11-29 [cit. 2015-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 10, Kandidátní listina: ANO 2011 [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Změna nepřišla. Prahu 10 povede Kleslová z ANO a zástup starých známých. iDNES.cz [online]. 2014-11-28 [cit. 2015-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Kleslová je starostkou Prahy 10, pomohly jí i hlasy z ODS. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-11-27 [cit. 2015-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Kleslová rezignuje na post starostky Prahy 10. Koalice nefunguje, tvrdí. iHNed.cz [online]. 2016-01-12 [cit. 2016-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Velký návrat Kleslové: Babiš rozumí tomu, že chci pokračovat. V Praze naše politika není šťastná. Info.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-21. Archivováno 21. 6. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Praha 10
- ↑ Kleslová nebude asistentkou Nachera. Udělal jsem politickou chybu, říká poslanec. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-10-12 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí konané 23.09. – 24.09.2022, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: ANO 2011 [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí konané 23.09. – 24.09.2022, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 10, Kandidátní listina: ANO 2011 [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-11-02]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“