Radnice v Novém Boru

Radnice v Novém Boru
Budova radnice na náměstí Míru v Novém Boru
Účel stavby
sýpka, objekt k bydlení, sídlo soudu, radnice, sídlo městského úřadu
Základní informace
Sloh	barokní, klasicistní
Výstavba	18. století (?)
Přestavba	1821, 1849–1850, 1996–1997
Současný majitel	Město Nový Bor
Poloha
Adresa	Náměstí Míru, čp. 1, Nový Bor, okres Česká Lípa, Česko Česko
Ulice	nám. Míru
Souřadnice	50°45′36″ s. š., 14°33′24,16″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	34561/5-4896 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radnice představuje hlavní dominantu náměstí Míru v Novém Boru v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Budova radnice je zapsaná jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.^[1] Radnice je stejně jako řada výstavných sklářských měšťanských domů obklopujících náměstí součástí městské památkové zóny Nový Bor, vyhlášené 10. září 1992.^[2]

Historie

Budova čp. 1 na náměstí Míru v Novém Boru byla původně barokní sýpkou panského dvora ve zdejší osadě, náležející od roku 1710 k sloupskému panství Kinských. První písemná zmínka o existenci sýpky je z roku 1751.^[3]O šest let později, v roce 1757, císařovna Marie Terezie na žádost hraběte Josefa Jana Maxmiliána Kinského (1705–1780) udělila osadě Bor (Heyda, později Haida) s pouhými 21 domy statut tržního poddanského městečka.

Původně samostatně stojící objekt sýpky byl poté včleněn do prostoru nově vznikajícího náměstí. V prvních letech rozvoje města budova sýpky částečně sloužila i k bydlení. Představitelé města budovu sýpky koupili od majitelů panství v roce 1821 a nechali ji přestavět na radnici.^[4] V letech 1849–1850 byl objekt opět upraven, aby mohl sloužit jako sídlo okresního soudu a berního, pozemkového a celního úřadu.^[3] Mezi roky 1875 až 1904 byla v budově radnice městská spořitelna a od roku 1893 i městské muzeum. Funkci radnice pro Nový Bor a sousední Arnultovice začala budova ve skutečnosti plnit až od roku 1942.^[3]

(c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 4.0

Po druhé světové válce bylo mezi roky 1949 až 1960 v budově radnice napřed sídlo okresního národního výboru a posléze městského národního výboru. V letech 1996 až 1997 prošla budova jako sídlo městského úřadu velkými úpravami.^[3]

Novoborská radnice je spojena i s jednou z neblahých událostí, k nimž došlo na území Československa krátce po osvobození v květnu roku 1945. Dne 2. června 1945 bylo na novoborském náměstí u zdi radnice bez předchozího soudu zastřeleno osm německých mužů a žen z Nového Boru, Sloupu a Janova. Popravu německých občanů navzdory nesouhlasu představitelů města vykonali vojáci ze 47. pluku Československé armády na rozkaz svého velitele podplukovníka Josefa Sekáče.^[5]

Popis stavby

Původně barokní sýpka a pozdější radnice je obdélná zděná dvoupatrová budova s mansardovou střechou. Na hlavním průčelí, obráceném na jihovýchod, je celkem třináct okenních os.^[4] Radniční okna mají ostění, v prvním patře s nadokenními římsami. Hlavní vstupní portál s pilastry a rozeklaným štítem je nahoře doplněn rokokovou kartuší se znakem města. Některé prostory v přízemí jsou zaklenuté, ostatní místnosti v budově mají stropy ploché. Vstupní prostor za portálem má trámový strop. Levá část chodby, která v přízemí prochází napříč budovou, má křížové klenby, v pravé části chodby jsou klenební pásy a klenby plackové. Prostory obřadní síně jsou klenuty valeně.^[3]

Pozoruhodnou součástí objektu jsou podzemní sklepení. Barokní sklepy jsou rozčleněny na osm částí ve třech výškových úrovních. Tři z těchto místností jsou přímo vysekány v pískovcovém skalním masívu. Nejzazší sklepní místnost je kruhová s klenutým stropem a původně sloužila jako podzemní mlýnice. Ve stropě této místnosti se zachoval kruhový otvor, který sloužil pro nasypání obilí do mlýnice.^[3]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam kulturních památek v Novém Boru

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radnice na Wikimedia Commons
• Historie Nového Boru na oficiálních stránkách města