Radnice v Roudnici nad Labem

Radnice v Roudnici nad Labem
Novorenesanční budova radnice na Karlově náměstí v Roudnici nad Labem
Účel stavby
radnice, sídlo městského úřadu
Základní informace
Sloh	novorenesanční
Architekt	Václav Kuželovský
Výstavba	1869
Přestavba	1899 – 1900, 20. léta 20. století
Současný majitel	Město Roudnice nad Labem
Poloha
Adresa	Karlovo náměstí čp. 21, Roudnice nad Labem, okres Litoměřice, Česko Česko
Ulice	Karlovo náměstí
Souřadnice	50°25′25,64″ s. š., 14°15′36,54″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40194/5-4686 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radnice v Roudnici nad Labem v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji je zapsaná jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.^[1] Novorenesanční budova radnice, která se nachází v centru města na Karlově náměstí, je součástí městské památkové zóny Roudnice nad Labem, vyhlášené 10. září 1992. ^[2]

Historie

Původní renesanční radnice se nacházela na roudnickém náměstí již v 16. století v místech, kde stojí dům čp. 19, v němž od roku 1947 sídlí městská knihovna (nejdříve pod názvem „Špindlerova veřejná knihovna“, později „Okresní lidová knihovna v Roudnici nad Labem“ a nakonec „Knihovna Ervína Špindlera“).^[1][3]Honosná renesanční stavba byla silně poničena během třicetileté války a teprve až z popudu knížete Václava Eusebia Popela z Lobkovicz byla radnice v roce 1654 opravena spolu s dalšími budovami ve městě. Stará radnice pak sloužila svému účelu až do roku 1869, kdy byla po výstavbě nové radnice zbořena.^[4]

Nová budova radnice byla vybudována v roce 1869 na roudnickém náměstí podle projektu Václava Kuželovského na místě dvou starších, původně středověkých domů, které se nacházely několik desítek metrů západněji od původní radnice.^[1][4] V letech 1899–1900 byla tato reprezentativní budova ještě doplněna o vedlejší přístavbu s ozdobně provedenou fasádou podle návrhu Aloise Samohrda. Stavbu provedl Jan Brodský z Roudnice, který radnici zároveň rozšířil o 2. patro.^[4][5] Na fasádě této přístavby jsou fresky s alegorickými postavami, symbolizujícími „Samosprávu vlasti“ a „Spravedlnost“, které jsou dílem L. Nováka.^[6] Ve 20. letech 20. století byl objekt radnice modernizován, mimo jiné byla upravena zasedací síň podle návrhu Karla Rozuma.^[4]

Popis

Budova radnice z roku 1869 se nachází uprostřed jižní strany roudnického náměstí.^[7] Jedná se o zděný trojkřídlý dvoupatrový objekt se sedlovou střechou a s vnitřním dvorem.^[5]

Na fasádě, obrácené do náměstí, je třináct okenních os. V přízemí je průčelí opatřeno rustikou. Z prostřední části budovy vystupuje tříosý rizalit, v jehož centrální části je půlkruhově zaklenutý portál, kterým se vstupuje do vnitřního průjezdu.^[4]

Okna v přízemí i v patrech, vizuálně oddělených římsami, jsou zakončena půlkruhovými oblouky, v nichž jsou umístěny klenáky. V prvním a druhém patře ve střední části budovy jsou malé balkónky, opatřené balustrádou. Rizalit je nahoře zakončen trojúhelníkovým štítem se znakem města a se štukovou výzdobou. Podobný tříosý rizalit, avšak v méně ozdobném provedení, se nachází i na jižní straně budovy, obrácené do dvora.^[4]

V průjezdu do dvora i ve dalších vnitřních chodbách je křížová klenba a klenební pásy. Do patra vede pár dvoukřídlých schodišť s podestami, schodiště jsou uzavřena kazetovým stropem. Budova radnice je podsklepená.^[4]

Skrz část, přistavěnou v letech 1899–1900, vede průjezd mezi budovami čp. 21 a čp. 22, který dále pokračuje jako částečně krytý průchod až do Riegrovy ulice.^[7]

Sousední dům čp. 22 je rovněž památkově chráněným objektem. Jedná se o třípodlažní funkcionalistickou budovu spořitelny, postavenou v letech 1929–1930 podle návrhu Milana Babušky, významného českého architekta první poloviny 20. století.^[8]

Také dům čp. 20, který přiléhá k radnici z druhé, východní strany, je významnou kulturní památkou. Jedná se o jeden z nejstarších roudnických domů, který byl vybudován již ve 14. století a o dvě století později patřil k nejvýstavnějším budovám ve městě. Stavba s gotickými a barokními základy byla po požárech a četných přestavbách upravená v neorenesančním stylu. Fasádu domu zdobí v prvním patře arkýř, nesený dvojicí sloupů. V průjezdu jsou křížové klenby a v dalších prostorách v přízemí se zachovaly valené klenby s lunetami.^[9] Tento dvoupatrový dům, v 21. století sloužící jako hotel, v sousedství radnice vhodně doplňuje urbanistickou strukturu roudnického náměstí.^[10]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam kulturních památek v Roudnici nad Labem
• Novorenesanční Roudnice nad Labem

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radnice v Roudnici nad Labem na Wikimedia Commons
• Popis roudnických památek na oficiálních stránkách města Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine.