Radnice v Jílovém u Prahy

Radnice v Jílovém u Prahy
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Radnice – budova s věží a soudní budova v SZ části náměstí
Účel stavby
Do konce 17. století měšťanský dům, pak radnice, pak sídlo MěNV, nyní (2021) městský úřad[1]
Základní informace
Sloh	gotické jádro, radnice později přestavěná v barokním slohu[2]
Výstavba	14. století[2]
Přestavba	1723–1724; 1888[1]
Materiály	kámen, cihla, malta
Současný majitel	město Jílové u Prahy
Poloha
Adresa	Jílové u Prahy, Masarykovo náměstí č.p. 1, Česko Česko
Souřadnice	49°53′43,37″ s. š., 14°29′34,33″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Radnice v Jílovém u Prahy Radnice v Jílovém u Prahy na mapě ČR
Další informace
Rejstříkové číslo památky	46860/2-2258 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Radnice v Jílovém u Prahy je reprezentativní, architektonicky a urbanisticky významná a charakteristická městská účelová budova s dominantní věží,^[1] vhodně zakomponovaná do Masarykova náměstí, kde sídlí městský úřad.^{[4][pozn. 1]} Dle datování věžního zdiva se jedná v jádře o gotickou stavbu z konce 14. století,^[4] která v průběhu staletí prošla v několika etapách stavebními úpravami. (Významná byla barokní přestavba provedená J. Klementem, jež se uskutečnila v letech 1723 až 1724 a pak i novější úpravy z roku 1888.^[1]) Architektonicky se jedná o památkově chráněný^{[pozn. 2]} objekt; předmětem ochrany je areál zahrnující radnici^[1] (Jílové u Prahy čp. 1) s věží (tzv. „dům věže“^[1]); soudní budovu^[1] a vymezené pozemky.^[4]

Využití objektu

Do konce 17. století sloužil objekt jako měšťanský dům, pak to byla radnice, v období od roku 1948 do 90. let 20. století pak sídlo MěNV, nyní (2021) tento objekt slouží pro potřeby městského úřadu Jílové u Prahy.^[1]

Historie

Jílové u Prahy disponovalo radnicí už v době, která spadá do období označovaném jako pozdní gotika.^{[pozn. 3]} Radnice stála na místě domů č.p. 20 a č.p. 21.^[2] O renesanční radnici přišlo město (na dlouhou dobu) při požáru v roce 1636.^[2]

V době vrcholně středověké Prahy členové starého, mocného a bohatého patricijského pražského rodu (na Starém Městě) Velflovicové drželi ve svých rukou významné městské úřady. V průběhu 14. století se rozdělili do několika rodových větví a kromě vlivných funkcí a nemovitostí v Praze získali do vlastnictví také četné venkovské statky v blízkém okolí Prahy. A byli to právě Velflovicové, kdo ve 14. století založili věžovou tvrz na náměstí v Jílovém u Prahy, aby zde nejspíše mohla fungovat rychta.^[2]

Objekt v roce 1686 zakoupil (spolu s ostatními budovami bývalého Beníkovského panství) baron z Engelflussu.^[2] Vleklé spory nového vlastníka nemovitosti se zástupci města ukončil až odkup celého jeho majetku tehdejším primátorem města (pražským měšťanem) Ignácem Ferdinandem Schönpflugem (z Gamsenbergu).^[2] A byl to právě on, kdo věž daroval obci za účelem vybudování radnice.^[2]

Nezastřešená věž v havarijním stavu byla urychleně opravena a v roce 1708 rozhodli jílovští radní o dostavbě horního patra, kde měla být zbudována radní síň.^[2] V roce 1712 usnesení podruhé zopakovali a v roce 1724 již byla radnice v novější podobě dokončena.^[2] (Z tohoto roku také pochází radniční průčelí.^[2])

Dalších úprav se radnice dočkala v roce 1854, kdy byla k radniční věži přistavena vedlejší budova a v roce 1855 vězení.^[2]

Po sametové revoluci, počátkem 90. let dvacátého století, došlo (za finanční pomoci státu z Programu regenerace městských památkových zón) k rozsáhlé rekonstrukci celého radničního komplexu.^[2] Poslední část této obnovy (budova vězení) radnice byla skončena v roce 1997.^[2]

Popis

Radnice v Jílovém u Prahy je zděná omítaná^[4] jednopatrová budova^[1] se dvěma křídly^[1] postavená na půdorysu písmene „L“ nacházející se na severozápadní straně^[4] Masarykova náměstí. Budova na své severní a jižní straně navazuje na průběžnou frontu ostatních domů nacházejících se na jílovském náměstí.^[4] Radnice je postavena ve svažitém terénu, jehož vliv (patrný hlavně v radniční části objektu) je eliminován zvýšeným přízemím a suterénem.^[4] V místě styku západního a jižního křídla (na severovýchodním nároží objektu) se nachází trojpatrová hranolová^[1] věž.^[4] Dům je rozdělen (co se týče funkce) na dvě části: „radniční“ a „soudní“.^[1] K „radniční“ části náleží jižní křídlo (s věží) vystavěné na hloubkové parcele.^[4] „Soudní“ křídlo (s průjezdem pro silnici^[1] a průchodem pro pěší) je obrácené směrem do náměstí.^[4]

Věž

Věžní okna do náměstí

Trojpatrová hranolová věž má dvě svislé okenní osy.^[1] Obdélná věžní okna směřující do náměstí jsou v každém patře jinak ozdobena:

• V přízemí věže je mezi oběma okny (rámovanými jen jednoduchými šambránami^[1]) osazen kamenný český erb ve své horní části zakončený písmenem „W“ a korunou.^[4]
• Věži opticky dominuje pár oken prvního patra. Zmíněná okna jsou v čelní fasádě věže největší. Jsou orámována kamennými profilovanými šambránami s parapetními římsami, výplněmi s vpadlými poli a ozdobnými suprafenestrami s rovnou, trojúhelníkem proloženou profilovanou^[1] římsou.^[4] Mezi těmito výraznými věžními okny se nachází obdélníkové pole lemované štukovým rámem^[1] (profilem), který je na své horní straně završen obloukem.^{[4][pozn. 4]} Uvnitř pole je malba Svatého Floriána.^[4]
• Okna druhého věžního patra mají kamenné pásové šambrány s lištami, parapetními římsami, štukovou čabrakou, ušima a ozdobnými suprafenestrami s rovnou, segmentem proloženou profilovanou^[1] římsou.^[4]
• Okna nejvyššího (třetího) patra (orámovaná jen jednoduchými šambránami^[1]) těsně pod střechou věže jsou ozdobena kamennými pásovými šambránami s lištami, jsou vybavena parapetními římsami a na svém vrcholu pak doplněna výraznými klenáky.^[4] Mezi těmito okny 3. patra věže je osazen nápadný kulatý černý hodinový ciferník^[1] po obvodě opatřený výraznými zlacenými římskými ciframi.^[4]

Věžní hodiny

Ciferníky hodin jsou „prokopírovány“ i do zbývajících tří stran hranolové věže.^[1][1] Ostatní fasády věže, které nesměřují na náměstí, jsou bez oken.^[1] Jediným jejich zdobným prvkem jsou rustikované lizény, které jsou mírně odsazeny od věžních nároží.^{[4][pozn. 5]}

Střecha radniční věže

Radniční věž je kryta mansardovou prejzovou střechou^[1] s okosenými nárožími, jež jsou rovněž kryty prejzy.^[4] Střecha radniční věže pokračuje ve svém středu plechovou vížkou (kruhového průřezu)^[1] s lucernou (zvonkem) a cibulovitou bání, makovicí a ozdobným křížkem.^[4] Povětrnostně namáhané části vížky jsou kryty mědí.^{[4][pozn. 6]}

Věžní přístavba

K radniční věži byla na její jižní straně „přistavena“ jednopatrová „věžní přístavba“.^[1] Ta disponuje jenom jednou okenní osou, je kryta prejzovou mansardovou střechou a její nároží je rovněž (obdobně jako celá radniční věž) ozdobeno lizény, respektive v omítce naznačeným nárožním bosováním.^[1]

Radniční křídlo

Směrem do náměstí má fasáda radničního křídla tři svislé okenní osy. Další okenní osa, jež se přimyká k věžní přístavbě, má v přízemí namísto okna vstupní dveře s kulatou horní hranou. Zbylá trojice oken v přízemí radničního křídla je rovněž ve svých horních hranách kulatě zakončena. Okna v patře jsou oproti těm v přízemí stroze obdélná. Veškerá okna mají kamenné ostění a jsou orámována jednoduchými nevýraznými pásovými šambránami.^[4] Fasáda radničního křídla nese členící, zdůrazňující a ozdobné prvky, jimiž jsou:^[4]

• kamenný sokl,
• suterén s pásovou rustikou,
• rustikované lizény odsazené od nároží,
• kordónová římsa mezi přízemím a patrem a
• korunní římsy.^[4]

Křídlo je kryto sedlovou střechou.^[1]

Soudní křídlo

Směrem do náměstí

Fasáda soudního křídla má celkem osm pravidelně rozmístěných svislých okenních os.^[4] Dvě krajní osy přimykající se k radniční věži mají v přízemí místo oken silniční průjezd.^[4] Třetí svislá okenní osa (počítáno směrem od věže radnice) je v suterénním vysokém soklu „přerušena“ průchodem pro pěší.^[4] Jinak je fasáda soudního křídla objektu členěna nápadně vysokým soklem s kvádrovou rustikou,^[4] přízemí a patro horizontálně zdobí profilovaná kordónová římsa^[4] a v podstřeší křídla se pak nachází korunní římsa.^[4] Okna soudního křídla jsou ozdobena jednoduchými pásovými šambránami s lištami a mají úzké parapetní římsy.^[4] Ve vikýřích v mansardové střeše jsou ve všech osmi okenních osách menší obdélná okna krytá prejzy.^[4]

Směrem do dvora

Fasáda soudního křídla směrem „do dvora“ má jen sedm svislých okenních os.^[1] Okna jsou částečně nepravidelně rozmístěna,^[1] v přízemí se nacházejí dva portálky s nadsvětlíky.^[1] Ty jsou přístupné po předloženém schodišti a rampě.^[1] Okna v prvním patře jsou opět vybavena jednoduchými pásovými šambránami s lištami, ale postrádají parapetní římsy.^[4] Ve vikýřích v mansardové střeše jsou ve všech sedmi okenních osách menší obdélná okna krytá prejzy.^[4] Křídlo je kryto sedlovou střechou ^[1] s mansardou.

Silniční průjezd

Vysoký portál silničního průjezdu v soudním křídle objektu je ze strany k náměstí klenutý mírně lomeným lancetovým obloukem.^[4] Na opačné (dvorní) straně (vzdálené od náměstí) je portál silničního průjezdu sklenutý již jen prostým půlkruhovým obloukem.^[4]

Průchod pro pěší

Paralelně s vozovkou vedoucí silničním průjezdem vede i osa průchodu určeného pro chodce, který je zakomponován ve vysokém soklu soudního křídla objektu. Z radniční strany i ze strany opačné (dvorní) je průchod pro pěší vybaven nižším obdélným portálkem nad kterým je umístěno malé přízemní okno v jeho nadpraží.

Dvorní křídlo

Jako dvorní je označováno křídlo radničního objektu, které vybíhá západním směrem souběžně s osou silnice, jež prochází silničním průjezdem umístěným v soudním křídle radnice. Fasády dvorního křídla nejsou zdobné a kromě jednoduchého soklu ani nikterak členěné. Jejich strohost ostře kontrastuje s fasádami obrácenými do náměstí. Všechna okna jsou vertikálně protáhle obdélná bez parapetů a jakéhokoliv orámování. Trojúhelný západní štít dvorního křídla má hladkou omítku.^[4] Toto dvorní křídlo je kryto sedlovou střechou s volskými oky.^[4] Jako střešní krytina je použita římská betonová probarvená taška.^[4]

• Radniční komplex v Jílovém u Prahy (dvorská strana)
• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

  Detailní pohled na silniční průjezd a průchod pro pěší

• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

  Vpravo dvorské křídlo radnice

• 

  Celkový pohled na radniční komplex od západní strany

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového a jeho zlatých dolů. V Jílovém: L. Čihák, 1898. 426, XVII stran, (7) l. obr. příloh; strany: 254 až 270
• ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového. Díl 2, Místopis a historie jednotlivých domů. Jílové: nákladem vlastním, 1913; 191 stran.
• ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového a jeho zlatých dolů. Praha 1948, strany: 160 až 163

Související články

• Seznam kulturních památek v Jílovém u Prahy
• Jílové u Prahy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radnice v Jílovém u Prahy na Wikimedia Commons
• PODLAHA, Antonín, Dr. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vinohradském od pravěku do počátku XIX. století (Strany: 54, 58) [online]. Archeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění řízením svého předsedy Josefa Hlávky. XXVII. Politický okres Vinohradský (S 218 vyobrazeními v textu), 1908 [cit. 2021-01-19]. Polský Web: Repozytorium Biblos Pk Edu PL; Ke stažení ve formátu *.pdf (37 Mbytes; 170 stran textu). Dostupné online.