Radnice v Roudnici nad Labem
Radnice v Roudnici nad Labem | |
---|---|
Novorenesanční budova radnice na Karlově náměstí v Roudnici nad Labem | |
Účel stavby | |
radnice, sídlo městského úřadu | |
Základní informace | |
Sloh | novorenesanční |
Architekt | Václav Kuželovský |
Výstavba | 1869 |
Přestavba | 1899 – 1900, 20. léta 20. století |
Současný majitel | Město Roudnice nad Labem |
Poloha | |
Adresa | Karlovo náměstí čp. 21, Roudnice nad Labem, okres Litoměřice, Česko |
Ulice | Karlovo náměstí |
Souřadnice | 50°25′25,64″ s. š., 14°15′36,54″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 40194/5-4686 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Radnice v Roudnici nad Labem v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji je zapsaná jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.[1] Novorenesanční budova radnice, která se nachází v centru města na Karlově náměstí, je součástí městské památkové zóny Roudnice nad Labem, vyhlášené 10. září 1992. [2]
Historie
Původní renesanční radnice se nacházela na roudnickém náměstí již v 16. století v místech, kde stojí dům čp. 19, v němž od roku 1947 sídlí městská knihovna (nejdříve pod názvem „Špindlerova veřejná knihovna“, později „Okresní lidová knihovna v Roudnici nad Labem“ a nakonec „Knihovna Ervína Špindlera“).[1][3]Honosná renesanční stavba byla silně poničena během třicetileté války a teprve až z popudu knížete Václava Eusebia Popela z Lobkovicz byla radnice v roce 1654 opravena spolu s dalšími budovami ve městě. Stará radnice pak sloužila svému účelu až do roku 1869, kdy byla po výstavbě nové radnice zbořena.[4]
Nová budova radnice byla vybudována v roce 1869 na roudnickém náměstí podle projektu Václava Kuželovského na místě dvou starších, původně středověkých domů, které se nacházely několik desítek metrů západněji od původní radnice.[1][4] V letech 1899–1900 byla tato reprezentativní budova ještě doplněna o vedlejší přístavbu s ozdobně provedenou fasádou podle návrhu Aloise Samohrda. Stavbu provedl Jan Brodský z Roudnice, který radnici zároveň rozšířil o 2. patro.[4][5] Na fasádě této přístavby jsou fresky s alegorickými postavami, symbolizujícími „Samosprávu vlasti“ a „Spravedlnost“, které jsou dílem L. Nováka.[6] Ve 20. letech 20. století byl objekt radnice modernizován, mimo jiné byla upravena zasedací síň podle návrhu Karla Rozuma.[4]
Popis
Budova radnice z roku 1869 se nachází uprostřed jižní strany roudnického náměstí.[7] Jedná se o zděný trojkřídlý dvoupatrový objekt se sedlovou střechou a s vnitřním dvorem.[5]
Na fasádě, obrácené do náměstí, je třináct okenních os. V přízemí je průčelí opatřeno rustikou. Z prostřední části budovy vystupuje tříosý rizalit, v jehož centrální části je půlkruhově zaklenutý portál, kterým se vstupuje do vnitřního průjezdu.[4]
Okna v přízemí i v patrech, vizuálně oddělených římsami, jsou zakončena půlkruhovými oblouky, v nichž jsou umístěny klenáky. V prvním a druhém patře ve střední části budovy jsou malé balkónky, opatřené balustrádou. Rizalit je nahoře zakončen trojúhelníkovým štítem se znakem města a se štukovou výzdobou. Podobný tříosý rizalit, avšak v méně ozdobném provedení, se nachází i na jižní straně budovy, obrácené do dvora.[4]
V průjezdu do dvora i ve dalších vnitřních chodbách je křížová klenba a klenební pásy. Do patra vede pár dvoukřídlých schodišť s podestami, schodiště jsou uzavřena kazetovým stropem. Budova radnice je podsklepená.[4]
Skrz část, přistavěnou v letech 1899–1900, vede průjezd mezi budovami čp. 21 a čp. 22, který dále pokračuje jako částečně krytý průchod až do Riegrovy ulice.[7]
Sousední dům čp. 22 je rovněž památkově chráněným objektem. Jedná se o třípodlažní funkcionalistickou budovu spořitelny, postavenou v letech 1929–1930 podle návrhu Milana Babušky, významného českého architekta první poloviny 20. století.[8]
Také dům čp. 20, který přiléhá k radnici z druhé, východní strany, je významnou kulturní památkou. Jedná se o jeden z nejstarších roudnických domů, který byl vybudován již ve 14. století a o dvě století později patřil k nejvýstavnějším budovám ve městě. Stavba s gotickými a barokními základy byla po požárech a četných přestavbách upravená v neorenesančním stylu. Fasádu domu zdobí v prvním patře arkýř, nesený dvojicí sloupů. V průjezdu jsou křížové klenby a v dalších prostorách v přízemí se zachovaly valené klenby s lunetami.[9] Tento dvoupatrový dům, v 21. století sloužící jako hotel, v sousedství radnice vhodně doplňuje urbanistickou strukturu roudnického náměstí.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Památkový katalog: Radnice [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Roudnice nad Labem [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Historie knihovny [online]. Roudnice nad Labem: Městský úřad v Roudnici nad Labem [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g KIBIC, Karel; FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska I-II. Vývoj radnic. Katalog historických radnic. 1. vyd. Praha: Libri, 2009-2010. 479 s. ISBN 978-80-7277-438-8. S. 288–289.
- ↑ a b Roudnice nad Labem, radnice. Evidenční list kulturní památky - původní [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Turistické cíle Podřipska: Radnice [online]. Roudnice nad Labem: Infocentrum Říp, o.p.s. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam. Roudnice nad Labem - městský úřad [online]. mapy.cz [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Obecní spořitelna [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Roudnice nad Labem, městský dům. Evidenční list kulturní památky - původní [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Dům [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Radnice v Roudnici nad Labem na Wikimedia Commons
- Popis roudnických památek na oficiálních stránkách města Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Roudnice nad Labem Karlovo náměstí
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Roudnice nad Labem Karlovo náměstí
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Roudnice nad Labem Karlovo náměstí