Radošina

Radošina
Renesanční kaštel ze 16. století
vlajka
Poloha
Souřadnice	48°32′44″ s. š., 17°56′17″ v. d.
Nadmořská výška	192 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Topoľčany
Region	Ponitří
Radošina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	27,7 km²
Počet obyvatel	1 862 (2023)[1]
Hustota zalidnění	67,3 obyv./km²
Správa
Status	Obec
Starosta	Bohuš Bartošek
Vznik	1277
Oficiální web	www.radosina.sk
Telefonní předvolba	038
PSČ	956 05
Označení vozidel (do r. 2022)	TO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radošina je obec na Slovensku. Nachází se v Nitranském kraji, v jihozápadní části okresu Topoľčany. Žije v ní přibližně 1 900^[1] obyvatel.

Obec byla osídlena již v paleolitu. Podle archeologických nálezů byla jeskyně Čertova pec osídlena již ve středním paleolitu. Později zde bylo osídlení lengyelské kultury, pozdní doby bronzové a doby železné. V blízkosti obce byla nalezena keramika z období mladší doby bronzové a železné a řadové pohřebiště z období 11.–12. století. Další názvy obce Kend v roce 1277, Radysna v období 1332–1337, Radosnafew z roku 1349 Radossina z roku 1773, maďarsky Radosna.

První písemná zmínka o obci je v listině z roku 1249, kde je uváděna jako Radusna a její název je odvozen od říčky Radošinky.

V první třetině 14. století se stala majetkem nitranského biskupství, v této době docházelo k častým sporům o obecní hranice se sousedními vesnicemi. V 16. a 17. století byla Radošina opakovaně pustošena tureckými vojsky i loupeživými bandami. V roce 1626 se město stalo sídlem biskupského stolce. V roce 1697 získala Radošina trhové právo a stala se městečkem s čilým obchodem s dobytkem. V 17. a 18. století zde působilo několik cechů, mlynářský cech existoval až do 19. století. V roce 1715 zde byly vinice a 43 domácností, v roce 1720 mělo 78 domácností, v roce 1787 žilo v 116 domech 754 obyvatel, v roce 1828 zde žilo 733 obyvatel v 104 domech, kteří se živili zemědělstvím a vinařstvím, zabývali se pěstováním konopí a tkaním plátna. Epidemie cholery v roce 1866 si vyžádala životy 89 lidí. V roce 1871 byla v obci v provozu cihelna a sedm mlýnů.^[2][3]

Do roku 1918 patřila obec v Nitranské župě k Uherskému království, poté se stala součástí Československa a následně Slovenska. Za první Československé republiky obyvatelé obce pracovali v zemědělství a byli zaměstnáni v místním lihovaru. V obci byl provozován kamenolom a pracovaly tři mlýny. Počátkem třicátých let 20. století byla obec elektrifikována. Obyvatelé se v roce 1944 zúčastnili Slovenského národního povstání.^[2][3] V roce 1976 byly k obci připojeny osada Bzince a obec Orešany, která se v roce 1990 opět stala samostatnou. V roce 1997 byla v obci ukončena plynofikace. Po vybudování čistírny odpadních vod byla v letech 2001–2008 provedena výstavba kanalizace v celé obci.^[2]

Obec Radošina leží v Nitranské pahorkatině na jihovýchodním úpatí Považského Inovce v bočním údolí potoka Radošinka. Podle regionálního geomorfologického členění patří celku Považský Inovec a do dvou podcelků Krahulčie vrchy a Inovecké předhůří. Území obce leží v nadmořské výšce v rozmezí 180–561 m, střed obce je ve výšce 216 m n. m. Jižní část území tvoří mladší terciérní sedimenty pokryté spraší a sprašovými hlínami. Severní část na jihovýchodních svazích Považského Inovce je tvořena horninami mezozoika. Lesy jsou tvořeny dubohabřinovými porosty a teplomilnými dubinami.^[4] Na území obce se nachází jeskyně Čertova pec s chráněnou archeologickou lokalitou^[5] a od roku 1981 byla s přilehlým okolím prohlášená chráněným přírodním útvarem.^[2]

Celková rozloha území je 27,6659 km², z toho v roce 2020 připadalo 48 % na zemědělskou půdu. Celkové využití půdy (2020): 43 % orná půda, 2 % zahrady, 2 % vinice, 45 % lesy.^[6] V roce 2023 připadalo na zemědělskou půdu 1338,76 ha, z toho 1196,28 ha byla orná půda, 50,44 ha vinice, 47,46 ha zahrady, 1251,86 ha lesy, 84,70 ha zastavěná plocha a 16 ha vodní plocha.^[7] Katastrální území obce sousedí:^[8][9]

Banka, Moravany nad Váhom	Hubina
Ardanovce		Nitrianska Blatnica
Orešany, Šalgovce	Veľké Ripňany

• Původně pozdně renesanční římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice postavený v letech 1636–1644 s věží z roku 1663 a barokně přestavěn v roce 1755.^[10][11] Kostel je kulturní památkou Slovenska.^[12]

• Kaple svatého Kříže (také Panny Marie) postavena v roce 1636 v renezančním stylu a barokizována v 18. století. V kapli je votivní obraz Panny Marie Růžencové z první poloviny 19. století a barokní dřevořezba Ecce homo z konce 17. století.^[13][14] Kaple je kulturní památkou Slovenska.^[15]
• Klasicistní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z roku 1856 v areálu kostela.^[16] Sloup se sousoším je kulturní památkou Slovenska.^[17]
• Barokní sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1770 v areálu kostela.^[18] Sloup se sochou je kulturní památkou Slovenska.^[19]
• Kaštel postavený v na začátku 17. století v pozdně renesančním stylu a přestavěný v 19 století. Kaštel je čtyřkřídlá budova s vnitřním nádvořím a sloužil jako letní sídlo nitraských biskupů. Po vyvlastnění v roce 1948 sloužil kaštel jako školní budova a později jako skladiště, což se odrazilo na jeho stavu. Po rozsáhlé přestavbě v devadesátých letech 20. století je kaštel opět majetkem nitranské diecéze a slouží jako domov sociálních služeb.^[20][21][22] Kaštel je kulturní památkou Slovenska.^[23]
• Barokní fara postavena v letech 1780–1783.^[24]

• Karol Andel (1897–1977), archeolog, etnograf a notář
• Katarína Kolníková (1921–2006), herečka Radošinského naivného divadla
• Ľudmila Cvengrošová (* 1937), sochařka a medailérka
• Stanislav Štepka (* 1944), spisovatel a dramatik, vedoucí Radošinského naivného divadla

• Železniční trať Zbehy – Radošina – jednokolejná železniční trať, na které byl zahájen provoz dne 26. listopadu 1909. Osobní doprava byla na této trati zastavena dne 2. února 2003.^[25][26]

Blason: V zeleném stříbrný šikmý hrozen, visící ze zlatého stonku, vyrůstajícího ze zlaté průběžné dolů složené větve, vlevo překrytý ostřím velkého stříbrného obráceného vinařského nože na zlaté rukojeti.^[27]

Znak vychází z předlohy pečetě z 15. století a byl obci udělen v roce 2000.

• 
  Čertova pec
• 
  Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice
• 
  Kaple svatého Kříže
• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého
• 
  Sousoší Nejsvětější Trojice
• 
  Kaštel
• 
  Bzince – římskokatolický kostel Narození Panny Marie
• 
  Bzince – evangelická zvonice (1947–1948)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Radošina na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radošina na Wikimedia Commons