Radošov (246 m)

Radošov
Vrchol	246 m n. m.
Poznámka	Zaniklá obec a dvůr
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Pohoří	Bílé Karpaty
Souřadnice	48°55′29″ s. š., 17°25′43″ v. d.
Radošov
Povodí	Morava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

Radošov (246 m n. m.) je návrší s plochým vrcholem nacházející se na rozhraní katastrů Hroznové Lhoty, Tasova, Veselí nad Moravou a Blatnice pod Svatým Antonínkem v okrese Hodonín. Na jeho svazích se nacházejí vinice a ze severní strany jej obtéká potok Kozojídka. V minulosti byl osídlen, až do konce druhé světové války zde přetrval dvůr. Dnes vrchol kopce není osídlen, prochází tudy modrá turistická značka vedoucí z Bzence a Veselí nad Moravou na Velkou Javořinu.

Ves Radošov s tvrzí, která na kopci podle pověsti stávala, zanikla nejpozději v 1. polovině 13. století. Uvažuje se, že obyvatelé odešlí z Radošova se podíleli na založení slovenské vsi Radošovce (území při obou stranách hranice tehdy leželo v Lucké provincii), a lze hledat souvislost také mezi jejím zánikem a vznikem obce Hroznová Lhota, která je doložena od roku 1447. Náznaky pozůstatků osady lze nalézt na severovýchodním a východním úpatí kopce Radošova, písemně však doložena není. Název Radošov vznikl odvozením od osobního jména Radoš.

V 18. století stál na vrcholu kopce ovčín, na jehož místě byl v roce 1757 postaven klasicistní statek. Byl zničen při přechodu fronty dubnu 1945, když z něj po dva týdny trvajících bojích zůstaly jen ruiny a jeho majitelé se zachránili nočním útěkem přes Svatý Antonínek k příbuzným do Ostrožské Lhoty. Úmysl kněze Antonína Šuránka zbudovat na Radošově pomník padlým vojákům rumunské armády sice vzbudil velký zájem rumunského vojenského atašé v Praze, neshledal se však s pochopením představitelů nastupujícího komunistického režimu, kteří si na místě dovedli představit nejvýše památník Rudé armádě, jejíž příslušníci však na Radošově vůbec nebojovali.^[1] V současnosti v místě působí Občanské sdružení pro obnovu Radošovského dvora, jehož členové v letech 2008–2009 odkryli základy budov, obnovili 300 let starou studnu a mají v úmyslu zbudovat na Radošově a ekofarmu s chovem ovcí, koz a vietnamských prasat.^[2] V květnu 2014 zde otevřeli 15 metrů vysokou volně přístupnou rozhlednu, kterou navrhla hodonínská architektka Regína Kubrická ve spolupráci s projekční a statickou firmou J2L CONSULT.^[3]

• VÁLEK, David. Středověká kolonizace Veselska. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav, 2010. 92 s. Dostupné online. S. 21–22. 
• ŠMÝD, Zdeněk. Radošov: folklorní soubor i zaniklá ves. Hodonínský deník. 26. května 2010. Dostupné online. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radošov na Wikimedia Commons
• Občanské sdružení pro obnovu Radošovského dvora^{[nedostupný zdroj]}
• Radošov z Veselí nad Moravou: folklorní soubor a cimbálová muzika