Radošov (okres Třebíč)

Radošov
Náves
Náves
Znak obce RadošovVlajka obce Radošov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°20′6″ s. š., 15°47′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel163 (2023)[1]
Rozloha6,41 km²[2]
Katastrální územíRadošov
Nadmořská výška581 m n. m.
PSČ675 07
Počet domů58 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRadošov 1
675 07 Čechtín
obecradosov@seznam.cz
StarostaPavel Pařízek
Oficiální web: www.obecradosov.cz
Radošov
Další údaje
Kód obce591564
Kód části obce138517
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Radošov (německy Radoschau, Radeschau[4]) se nachází v severní části okresu Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 163[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Svatoslav, Kamenice, Kouty, Horní Smrčné a Chlum.

Název

Název obce Radošov se odvozuje od jmen Radoš, Radoslav.[5] Starší zápisy názvu obce byly též Rakoschow, Raposchow a Radossow.[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, kdy bylo změněno zboží v Třebíči Vojslava z Bytovčice za statek Vyšemíra z Radošova v Radošově. K osídlení území však došlo patrně již během 12. století. Obec měla odedávna převážně zemědělský charakter, její obyvatelé se zabývali pěstováním zemědělských plodin a chovem dobytka. Vesnice měla 16 domů a v roce 1490 byl zastaven, kdy zástavu pak Vilém z Pernštejna vyplatil a Radošov zůstal v majetku třebíčského panství.[6] Součástí panství byl i v roce 1678.[7]

Obec Radošov je přifařena do Chlumu. Od roku 1888, kdy byla v Radošově postavena školní budova, fungovala ve vsi obecná škola; začátkem 20. století mívala 80 dětí.[8] Ta bylo později zrušena a místní děti navštěvují základní školu v Kamenici. Bývalá školní budova nyní slouží jako kulturní dům.

Obecní knihovnu má obec od roku 1921, roku 1929 byl založen hasičský sbor. V roce 1937 byla vesnice elektrifikována a roku 1949 byl do vsi zaveden telefon. V roce 1956 bylo v Radošově založeno JZD, které se později sloučilo s JZD Kouty. V roce 1996 byla postavena víceúčelová budova, v níž se nyní nachází obecní úřad, zasedací místnost, veřejná knihovna, požární zbrojnice, klubovna mládeže a také ordinace praktického lékaře. V roce 1999 byla zahájena stavba obecního vodovodu, ta byla dokončena v roce 2000, v roce 2003 byla vesnice plynofikována. Roku 2008 byl rekonstruován kulturní dům, opravena hřiště a byl obnoven pomník padlým ve světových válkách, v roce 2009 byly také rekonstruovány místní komunikace.[9]

Do roku 1849 patřil Radošov do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava a od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1976 a 1990 patřil Radošov pod Kouty, následně se obec osamostatnila.[10]

Vývoj počtu obyvatel Radošova[11]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel311310307309293332314225230195190192182

Politika

V letech 2006–2010 působil jako starosta František Semrád, od roku 2010 tuto funkci zastává Pavel Pařízek.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Radošov
2006[12]2010[13]2013[14]2017[15]2021[16]
1.ČSSD (39.58 %)ČSSD (25.47 %)ČSSD (32.4 %)ANO (30.35 %)ANO (37.83 %)
2.KDU-ČSL (26.04 %)SPOZ (20.75 %)KDU-ČSL (22.22 %)KDU-ČSL (14.28 %)SPOLU (19.81 %)
3.ODS (13.54 %)KDU-ČSL (13.2 %)ANO 2011 (10.18 %)ČSSD (10.71 %)ČSSD (11.71 %)
účast68.57 % (96 z 140)74.13 % (106 z 143)76.60 % (108 z 141)78.87 % (112 z 142)81.02 % (111 z 137)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Radošov
2008[17]2012[18]2016[19]2020[20]
1.ČSSD (49.33 %)ČSSD (30.95 %)ČSSD (27.27 %)ANO (25.6 %)
2.KDU-ČSL (16.0 %)SPOZ (27.38 %)ANO 2011 (20.45 %)ČSSD (21.95 %)
3.ODS (10.66 %)KDU-ČSL (14.28 %)KDU-ČSL (17.04 %)KDU-ČSL (15.85 %)
účast53.47 % (77 z 144)63.50 % (87 z 137)61.38 % (89 z 145)57.75 % (82 z 142)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (36 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (19 hlasů). Volební účast byla 87.50 %, tj. 119 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (79 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (35 hlasů). Volební účast byla 84.44 %, tj. 114 ze 135 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (15 hlasů). Volební účast byla 84.14 %, tj. 122 ze 145 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (69 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (57 hlasů). Volební účast byla 85.71 %, tj. 126 ze 147 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (42 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (25 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (15 hlasů). Volební účast byla 79.71 %, tj. 110 ze 138 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (59 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (56 hlasů). Volební účast byla 79.59 %, tj. 117 ze 147 oprávněných voličů.[23]

Pamětihodnosti

  • Pomník padlých ve světových válkách

Zajímavosti

V blízkosti vesnice se nachází rybník Vavrovec, který se v letním obdobím stává oblíbeným rekreačním centrem pro lidi z širokého okolí. V lesích asi pět kilometrů severovýchodně od vsi se nachází hraniční kámen, u něhož se stýkají tři okresy: třebíčský, jihlavský a žďárský.

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 76. 
  5. ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 360. 
  6. ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 28. Dostupné online.
  7. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. S. 104. 
  8. ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 361. 
  9. ↑ PAŘÍZEK, Pavel. Z historie obce [online]. Radošov: Obec Radošov, 2006-03-16 [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 255. 
  11. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Center of Radošov, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Radošova, okr. Třebíč.
Radošov TR flag.svg
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape .