Radomilická mokřina

Přírodní rezervace Radomilická mokřina
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Radomilická mokřina
Základní informace
Vyhlášení	30. prosince 1991
Vyhlásil	Okresní úřad České Budějovice
Nadm. výška	393–400 m n. m.
Rozloha	45,41 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	České Budějovice
Umístění	Záblatí (Dříteň)
Souřadnice	49°7′44,04″ s. š., 14°15′36″ v. d.
Radomilická mokřina
Další informace
Kód	1390
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radomilická mokřina je přírodní rezervace v Českobudějovické pánvi ležící 0,5 km severně od Radomilic. Předmětem ochrany jsou mokřady s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin typické pro mokřadní vegetaci (např. hrachor bahenní, žebratka bahenní, hořec hořepník) a živočichů (např. kuňka obecná, nazývaná též kuňka ohnivá) a krajinně ekologickým významem. Současně se jedná o významné hnízdiště a stanoviště vodního ptactva.^[3]

Rezervace zahrnuje nivu Radomilického potoka s menším rybníkem. Rozkládá se na ploše 45,46 ha^[3] (jiný zdroj k roku 2011 uvádí 45,41 ha^[4]) a na severní hranici se kolem rezervace nachází ochranné pásmo o velikosti 8,83 ha.^[4] Byla vyhlášena v roce 1991. Oblast je vyhlášena současně jako evropsky významná lokalita^[5] a vyjma toho je významným botanickým a ornitologickým místem.^[6]

Lokalita

Radomilická mokřina se nachází severně od obce Radomilice a západně od obce Záblatí, obě části obce Dříteň v okrese České Budějovice. Lokalita leží na pravém a levém břehu Radomilického potoka v nadmořské výšce mezi 393 až 400 metrů.^[6] Zmiňovaný potok skrze přírodní rezervaci protéká a vlévá se nedaleko hranice rezervace do Strpského rybníka. Rezervace se tak částečně nachází na nivě tohoto potoka.^[7] Jižní až západní okraj rezervace je lemován železniční tratí Protivín–Zliv. Na severu a východě se nachází zemědělské plochy využívané jako louky a pole.

Z geomorfologického hlediska je oblast situována v Českobudějovické pánvi.^[6] Povodím spadá oblast rezervace do povodí řeky Otavy.

Historie

Přírodní rezervace byla vyhlášena 30. prosince 1991 v rozsahu 47 ha vyhláškou Okresního úřadu v Českých Budějovicích o zřízení chráněných přírodních výtvorů ochrany přírody.^[3] Během znovuvyhlášení^[3] rezervace ze dne 19. července 2011 došlo ke zmenšení rozlohy území na velikost 45,51 ha^[4] vlivem přesnějšího zaměření hranice rezervace.^[3] Během znovuvyhlášení došlo ke zrušení předchozího předpisu.^[3]

22. prosince 2004 došlo k vyhlášení oblasti jako evropsky významná lokalita pod kódem CZ0313116.^[4] Rozloha evropsky významné lokality je 47,4734 ha.^[8] Důvodem vyhlášení byl výskyt kuňky obecné (Bombina bombina).^[3]

Přírodní poměry

Podloží lokality je tvořeno biotitickou pararulou, na které se nachází třetihorní jílovité písky mydlovarského souvrství.^[7] Na třetihorních píscích se nachází čtvrtohorní deluviofluviální^{[p 1]} sedimenty.^[7] Půdní profil tvoří široký pás pseudoglejů a to převážně na mírně ukloněných svazích. V oblasti nivy potoka se nachází gleje s charakteristickými přechody ke gleji organozemnímu a organozemi.^[7]

Radomilická mokřina výrazně reaguje na změny počasí v průběhu let. Pokud je suché léto, je oblast téměř bez vody, naopak ve vlhkých letech je lokalita téměř celá zaplavena.^[7]

Flóra

Oblast rezervace je tvořena převážně stanovišti bezkolencových luk na vápenitých, rašelinných či hlinito-jílovitých půdách. Toto stanoviště zabírá celkem přes 27 % území. Na přibližně stejně velké rozloze se vyskytují střídavě vlhké bezkolencové louky. Přes 20 % území je porostlé vegetací vysokých ostřic náležejících ke svazkům Phragmition communis a Caricion gracilis, a přes 10 % pak rákosinami eutrofních stojatých vod. Z dalších společenstev žádné nepřesahuje svým výskytem 10 %.^[7]

Z vysokých ostřic se zde vyskytuje hlavně chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), zblochan vodní (Glyceria maxima), rákos obecný (Phragmites australis) a ostřice štíhlá (Carex gracilis).^[7] Dříve byl na lokalitě uváděn i hrachor bahenní (Lathyrus palustris), který byl ale při pozdějším výzkumu dle některých zdrojů nepotvrzen.^[9] Jiný zdroj ale stále uvádí hrachor bahenní na lokalitě jako přítomný.^[7]

Fauna

Rezervace je důležitým stanovištěm kuňky obecné (Bombina bombina), která se zde vyskytuje v počtu několika desítek volajících samců^[7] v době rozmnožování. Vyjma kuňky obecné se zde vyskytuje i celá řada dalších obojživelníků, hlavně skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan zelený (Rana kl. esculenta) a rosnička zelená (Hyla arborea).^[7] Z bezobratlých se zde vyskytuje například vážka Sympecma fusca a Lestes barbarus, pilatka Croesus varus či kobylka Conocephalus dorsalis.^[7] Oblast slouží také jako významné hnízdiště vodního a mokřadního ptactva.^[7] Jedná se například o čejku chocholatou (Vanellus vanellus), vodouše rudonohého (Tringa totanus) či bekasinu otavní (Gallinago gallinago).^[10]

Ochrana

Přírodní rezervace Radomilická mokřina je ohrožována vysoušením mokřiny a změnou v hospodaření na lokalitě i v okolí. Jelikož se na místě postupně upouští od hospodaření na přilehlých loukách, může dojít k rozpadu cenných lučních společenstev. Taktéž zemědělská činnost v blízkosti má za následek vyšší přísun živin na stanoviště a tedy postupné vytlačování původních druhů nitrofilními.^[6] Tento přísun materiálu nastává převážně v době vydatných dešťů, kdy se Radomilický potok může na lokalitu rozlít a přinést jemnozrnný sediment bohatý na živiny a případně s vysokým obsahem pesticidů.^[7] Dalším potenciálním nebezpečím by byla snaha obnovit rybaření na zarostlém a částečně vypuštěném rybníku, který tvoří významnou část lokality.^[7] Tento rybník byl obnoven v roce 2004 ze zdrojů revitalizace říčních systémů.^[7] Péči o rezervaci zajišťuje dle zákona Jihočeský kraj.

V současnosti dochází k regulaci hladiny vody v rybníku a tedy k ovlivňování hydrologických poměrů. K tomu se využívá postavené hradítko z 90. let 20. století^[7] na odvodňovací stoce při severozápadním okraji lokality. Toto hradítko bylo koncem roku 2004 znovuvybudováno. Význam hradítka spočívá v tom, že v době dlouhodobého sucha zadržuje vodu na lokalitě. Nicméně pro jeho správnou funkčnost je třeba jeho pravidelná kontrola.^[7] Ta se nepovedla zajistit v roce 2005, což se nepříznivě projevilo na rozmnožování kuňky obecné.^[7] Taktéž na místech kulturní a ostřicové louky dochází ke kosení vzrostlého porostu, čímž se daří zpomalovat postup sukcese (především zazemňování).^[7]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radomilická mokřina na Wikimedia Commons
• Popis lokality na stránce Natura 2000