Radomyšl
Radomyšl | |
---|---|
Pohled na Radomyšl - kostel sv. Martina | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Strakonice |
Obec s rozšířenou působností | Strakonice (správní obvod) |
Okres | Strakonice |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°18′59″ s. š., 13°55′49″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 365 (2024)[1] |
Rozloha | 25,21 km²[2] |
Nadmořská výška | 455 m n. m. |
PSČ | 387 31 |
Počet domů | 502 (2021)[3] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 7 |
Počet ZSJ | 7 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Obecní úřad Radomyšl Maltézské nám. 82 387 31 Strakonice obecradomysl@post.cz |
Starosta | Ing. Luboš Peterka |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de ![]() Radomyšl | |
Další údaje | |
Kód obce | 551660 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Radomyšl (německy Radomischl) je městys v okrese Strakonice asi šest kilometrů severně od města Strakonice. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Název
Jméno Radomyšl je etymologicky odvozováno od přivlastňovacího pojmenování Radomyslův – tj. majetek Radomysla.[4]
Historie
První písemná zmínka o zdejší kurii rytířského řádu johanitů pochází z roku 1225 a nachází se v konfirmační listině krále Přemysla Otakara I., podle níž Bolemila, manželka Bavora ze Strakonic, obdarovala johanity svými pozemky.[5] První písemná zmínka o městysu je z roku 1284, kdy je ve výčtu majetku Bavorů ze Strakonic uváděna Radomyšl s farou. V roce 1320 se Radomyšl nazývá městečkem latinsky (civitacula), když Vilém Bavor ze Strakonic daroval faru s kostelem johanitům a roku 1359 řád získal i samotnou Radomyšl.
V letech 1951–1953 zde byl postaven krátkovlnný vysílač RKS Radomyšl, od roku 1956 se 107 metrů vysokou anténou. Vysílání z něj bylo ukončeno začátkem roku 2003 a 21. července 2004 byla anténní konstrukce demontována.[6]
Obec Radomyšl byla vyhlášena jihočeskou vesnicí roku 2005. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]
Části městyse
- Radomyšl (k. ú. Radomyšl a Kaletice)
- Domanice (k. ú. Domanice)
- Láz (k. ú. Láz u Radomyšle)
- Leskovice (k. ú. Leskovice u Radomyšle)
- Podolí (k. ú. Podolí u Strakonic)
- Rojice (k. ú. Rojice)
Doprava
Radomyšl stojí na křižovatce silnic II/139 a II/173. Jižním okrajem městyse vede železniční trať Březnice–Strakonice, na které se nachází nádraží Radomyšl.
Pamětihodnosti
V centru městečka stojí původně románský kostel svatého Martina ze dvanáctého století. Dochovaná trojlodní pseudobazilika s hranolovou věží je výsledkem několika gotických a barokních přestaveb.[8] Barokní kostel svatého Jana Křtitele jihovýchodně od městečka v letech 1733–1736 nahradil starší renesanční stavbu. Nad vchodem v oblouku římsy je osazena kamenná kartuše se znakem stavebníka, maltézského velkopřevora Gundakara Poppa z Ditrichštejna.[8] Ke kostelu vede křížová cesta se čtrnácti kaplemi. V prostoru severovýchodně od kostela svatého Martina se nachází archeologické naleziště, kde bylo v letech 1963–1968 prozkoumáno rozsáhlé raně středověké pohřebiště a objekty johanitské kurie.[9]
K dalším památkově chráněným objektům patří:
- Měšťanský dům čp. 83
- Radnice čp. 82
- Děkanství čp. 1
- Poustevna u kostela svatého Jana Křtitele
- Boží muka u cesty ke hřbitovu
- Barokní statek čp. 62 se slunečními hodinami a kaplí křížové cesty
- Sousoší Blahoslavené Panny Marie s Ježíškem mezi svatými mučedníky Šebestiánem a Fabiánem papežem z roku 1860, na náměstí před radnicí
V novogotickém domě čp. 11 se dne 26. dubna 1779 narodil údajný nálezce Zelenohorského rukopisu Josef Kovář, což připomíná pamětní deska ve štítu nad vraty.
Rodáci
- Jan Babor (1762–1846), řeholní kněz, OSB, v roce 1794 rektor C. k. lycea v Olomouci[10]
- Josef Kovář (1779), důchodní, údajný nálezce Zelenohorského rukopisu
- Václav Kovář (1852–1891), rolník a politik, poslanec Českého zemského sněmu[11][12]
- Norbert Fabián Čapek (1870–1942), český náboženský myslitel, představitel unitářství
- Miloslav Novotný (1894–1966), literární historik a kritik[13]
- Jan Matějka (1918–1976), podplukovník letectva, účastník československého zahraničního odboje[13]
Partnerská obec
Galerie
- Radnice
- Kostel svatého Martina
- Sousoší Blahoslavené Panny Marie
- Boží muka
- Usedlost čp. 62
- Pamětní deska nálezce Rukopisu zelenohorského
- Kostel svatého Jana Křtitele
- Pomník padlým
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Radomyšl, s. 524–252.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Příprava vydání Gustav Friedrich. Praha: [s.n.], 1912. 576 s. S. 263–264.
- ↑ Vysílací stanice Radomyšl Archivováno 16. 11. 2016 na Wayback Machine. v archívu SUM
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radomyšl, s. 205–206.
- ↑ NECHVÁTAL, Bořivoj. Záchranný výzkum v poloze tzv. „Tomanovny“ na raně středověkém pohřebišti v Radomyšli u Strakonic. Archaeologia historica. 2010, roč. 35, čís. 1–2, s. 121. Dostupné online [PDF online, cit. 2020-02-05]. ISSN 0231-5823.
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava. Dějiny obcí Olšany a Hablov. 1. vyd. Olšany: obec, 2006. 208 s. ISBN 80-239-9613-4. S. 144–145.
- ↑ Český svaz včelařů v Radomyšli [online]. radomysl.net [cit. 2013-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Zemský poslanec Václav Kovář mrtev. Národní listy. Srpen 1891, roč. 31, čís. 210, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b Městys Radomyšl: osobnosti. www.radomysl.net [online]. 2011-06-24 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.
- ↑ 10 let městyse Radomyšl. Zpravodaj městyse Radomyšl [online]. Městys Radomyšl, 2012 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radomyšl na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Radomyšl v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) Nikolai na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
pohled na obec Radomysl - kostel sv. Martina.
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled na sousoší Blahoslavené P. Marie. Radomyšl. Okres Strakonice. Česká republika.
Vlajka obce Radomyšl
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Pamětní deska na domě čp. 11, kde narodil nálezce Zelenohorského rukopisu Josef Kovář. Radomyšl. Okres Strakonice. Česká republika.
Autor: Duc de Auerstadt, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Jana Křtitele v Radomyšli z jihu
Autor: Miloš Hlávka, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel svatého Martina, pohled od severu, Radomyšl
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Boží muka u bývalé cesty z Oseka do Radomyšle. Radomyšl. Okres Strakonice. Česká republika.