Radonice nad Ohří

Radonice nad Ohří
Kostel Povýšení svatého Kříže
Kostel Povýšení svatého Kříže
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPeruc
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°22′48″ s. š., 13°55′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel181 (2021)[1]
Katastrální územíRadonice nad Ohří (4,06 km²)
PSČ440 01
Počet domů114 (2021)[2]
Radonice nad Ohří
Další údaje
Kód části obce118281
Kód k. ú.718289
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radonice nad Ohří jsou vesnice, část městyse Peruc v okrese Louny. Nachází se asi 5,5 kilometru severozápadně od Peruce. Radonice nad Ohří jsou také název katastrálního území o rozloze 4,06 km².[3]

Historie

Výklenková kaplička na jižním okraji Radonic

První písemná zmínka o vesnici pochází z let 1143–1148, kdy ji kníže Vladislav II. s manželkou Gertrudou věnovali strahovskému klášteru. Součástí daru byl poplužní dvůr se sedmnácti čeledíny a vesnice, v níž žilo osm sedláků. Jádrem vesnice tehdy byl opevněný dvorec s rozměry 50 × 40 metrů, ve kterém byl postaven kostel.[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[5][6][7]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé356393399389391392380303264230204155136190181
Domy626776778599110112—867799102107114
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Pátek.

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Radonice nad Ohří byla samostatnou obcí v okrese Louny. V letech 1961–1980 byla částí obce Peruc v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je částí městyse Peruc v okrese Louny.[8]

Doprava

Jižně od vesnice vede železniční trať Lovosice–Postoloprty, na které se zde nachází výhybna Radonice nad Ohří.

Pamětihodnosti

Pamětní deska na budově fary
  • Kostel Povýšení svatého Kříže (z roku 1907)
  • Socha svatého Linharta[9] stojí vně hřbitovní zdi u kostela. Na podstavci se nachází reliéf s vyobrazením tvrze. Před rokem 1907 (stavba současného kostela, přestavba hřbitovní zdi) se u sochy nacházel původní vchod na hřbitov. Byla přenesena na současné místo v roce 1827 z Pátku nad Ohří.
  • Fara čp. 1[10] (z roku 1782)
  • Kříž Na Kněžském vrchu. Od roku 1827 stál na radonickém hřbitově proti vchodu do kostela. Roku 1907 přenesen na dnešní místo. Dřevěný kříž, na místě dnešního kamenného, stál od roku 1760.
  • Výklenková kaplička na jižním okraji obce (na křižovatce). Pochází z roku 1695. Původně osazena obrazem korunování Panny Marie, později zcizeným.
  • Most přes řeku Ohři na severovýchodním okraji obce z roku 1984 stojí na místě, kde byl první most postaven již v roce 1792.
  • Pomník obětí první světové války uvádějící šestnáct jmen padlých v letech 1914 až 1918 [11]
  • Pamětní deska Boleslava Jablonského osazena na budově fary roku 1886
  • Pamětní deska Bedřicha Jaroše osazena na domě čp. 119 (původně 14) roku 2007[12]

Osobnosti

  • Boleslav Jablonský (1813–1881), vlastním jménem Karel Eugen Tupý, básník, katolický kněz a národní buditel. V letech 1843–1847 kaplanem v Radonicích
  • Bedřich Jaroš (1896–1977), violoncellista a pedagog narozen v Radonicích [13]
  • Hugo Václav Seykora (1793–1856), katolický kněz, knihovník, malíř, restaurátor. V Radonicích působil jako kněz v letech 1852–1856. Ve strahovském klášteře dochovány kresby Radonic a okolí z let 1820 a 1852–1856. V Radonicích v roce 1856 zemřel a byl pochován na místním hřbitově. [14]
  • Cyril Antonín Straka (1868–1927), historik a knihovník strahovského kláštera, který zkatalogizoval 48 809 knih z rozsáhlé klášterní sbírky. Během svého 21letého působení v strahovské knihovně se věnoval i publikační činnosti. V letech 1893 až 1906 byl radonickým kaplanem [15]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18. 
  4. ↑ CÍLEK, Václav; HLADÍK, Jiří, a kol. Půda a život civilizací. Co děláme půdě, děláme sobě. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2021. 253 s. ISBN 978-80-7675-015-9. S. 127. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305. 
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 473. Dostupné online. 
  9. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 154594 : Socha svatého Linharta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  10. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155946 : Fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  11. ↑ KRÍDLO, Jaroslav. Pomník Obětí 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2014 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ PLAZÍK ST. Pamětní deska v Radonicích odhalena [online]. http://www.eperuc.cz, 2009 [cit. 2016-07-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ BEDŘICH, Jaroš. B. Jaroš – Český hudební slovník osob a institucí [online]. Centrum hudební lexikografie, Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 6. října 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-17. 
  14. ↑ Seykora Hugo Václav [online]. Archiv výtvarného umění, 2005-2006 [cit. 2013-01-22]. Dostupné online. 
  15. ↑ PETERA, Václav. C. A. Straka – Géniové církve a vlasti [online]. Centrální katolická knihovna KTF UK v Praze, 9. června 2011 [cit. 2013-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Radonice nad Ohří - Fara Deska.jpg
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 3.0
Radonice nad Ohří - Bohuslav Jablonský - pamětní deska
Kaplicka Radonice.jpg
Autor: TlustyJ, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaplička na křižovatce silnic na jižním okraji Radonic
Radonice nad Ohří - Kostel Povýšení sv. Kříže.jpg
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 3.0
Radonice nad Ohří - Kostel Povýšení sv. Kříže