Radosław Sikorski
Radosław Sikorski | |
---|---|
Ministr zahraničních věcí Polska | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 13. prosince 2023 | |
Předseda vlády | Donald Tusk |
Předchůdce | Szymon Szynkowski vel Sęk |
Poslanec Evropského parlamentu | |
Ve funkci: 2. července 2019 – 12. prosince 2023 | |
Ministr zahraničních věcí Polska | |
Ve funkci: 16. listopadu 2007 – 22. září 2014 | |
Předseda vlády | Donald Tusk |
Předchůdce | Anna Fotyga |
Nástupce | Grzegorz Schetyna |
Ministr obrany Polska | |
Ve funkci: 31. října 2005 – 7. února 2007 | |
Předchůdce | Jerzy Szmajdziński |
Nástupce | Aleksander Szczygło |
Stranická příslušnost | |
Členství | Občanská platforma Social Movement Ruch Odbudowy Polski |
Narození | 23. února 1963 (61 let) Bydhošť, Polsko |
Choť | Anne Applebaumová (od 1992) |
Partner(ka) | Olivia Williamsová |
Alma mater | Pembroke College, Oxford High School No. 1 in Bydgoszcz National Defence University of Warsaw |
Profese | politik, novinář, spisovatel, odborář, diplomat a politolog |
Ocenění | World Press Photo of the Year (1988) Wiktor (2006) Řád za zásluhy 1. třídy (2009) Národní řád za zásluhy (2009) Řád knížete Jaroslava Moudrého III. třídy (2011) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | radeksikorski |
Commons | Radosław Sikorski |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Radosław Tomasz Sikorski (* 23. února 1963 Bydhošť, Polsko) je polský politik, novinář a od prosince 2023 ministr zahraničních věcí v třetím Tuskově kabinetu.
V letech 2005 až 2007 zastával funkci polského ministra obrany. V letech 2007 až 2014 působil jako ministr zahraničních věcí v prvním i druhém Tuskově kabinetu[1]. Od září 2014 do června 2015 zastával funkci maršálka Sejmu. V letech 2019 až 2023 pak působil jako polský poslanec Evropského parlamentu.
Jeho manželkou je polsko-americká novinářka a historička Anne Applebaumová, se kterou má dva syny, Aleksandra a mladšího Tadeusze.
Biografie
V době vyhlášení válečného stavu v Polsku roce 1981 studoval ve Velké Británii, kde získal politický azyl a později britské občanství. Vystudoval politologii, filosofii a ekonomii v Oxfordu. Od poloviny 80. let působil jako novinář v deníku The Sunday Telegraph. V roce 1987 získal World Press Photo za snímek afghánské rodiny zabité sovětským bombardováním. Počátkem 90. let se vrátil do Polska a věnoval se politice.[2]
Působil jako náměstek ministra obrany (1992) ve vládě Jana Olszewského, jako náměstek a ministr zahraničních věcí (1998 až 2001) ve vládě Jerzyho Buzka. V letech 2002–2005 žil v USA, kde byl rezidentem konzervativního think tanki American Enterprise Institute a výkonným ředitelem New Atlantic Initiative.[3]
Po návratu do Polska byl zvolen do Senátu. V letech 2005 až 2007 byl ministrem obrany premiéra Jarosława Kaczyńského. Od roku 2007 až do 21. září 2014 byl ministrem zahraničních věcí ve dvou vládách Donalda Tuska.
V první polovině září 2014 byl navržen do funkce maršálka Sejmu[4], ve které byl definitivně stvrzen v hlasování dne 24. září 2014.[5][6] Dne 10. června 2015 oznámil rezignaci na post předsedy dolní komory v důsledku aféry se zveřejněnými tajnými nahrávkami ministrů a podnikatelů.[7][7], když premiérka Ewa Kopaczová odvolala před blížícími se parlamentní volbami další tři ministry v důsledku téže aféry. V prosince 2023 se stal znovu polským ministrem zahraničních věcí, a to v třetí vládě Donalda Tuska.
Vyznamenání
- Národní řád za zásluhy – Malta, 2009[8]
- Řád za zásluhy I. třídy – Ukrajina, 2009[9]
- komtur velkokříže Řádu polární hvězdy – Švédsko, 2011[10]
- Řád knížete Jaroslava Moudrého III. třídy – Ukrajina, 2011 – udělil prezident Viktor Janukovyč[11]
- komtur Řádu svatého Karla – Monako, 2012[12]
- velkodůstojník Řádu koruny – Belgie, 2013
- velkodůstojník Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 18. dubna 2013[13]
- Řád cti – Moldavsko, 2014[14]
- velkokomtur Řádu cti – Řecko, 2014
- Řád kříže země Panny Marie I. třídy – Estonsko, 14. března 2014[15]
- velkodůstojník Záslužného řádu Maďarské republiky – Maďarsko, 30. května 2014[16]
- velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo, 2016
- velkodůstojník Řádu čestné legie – Francie[17]
Odkazy
Reference
- ↑ Sikorski Radosław Tomasz, v Encyklopedii PWN.
- ↑ „Dnes se Němců nebojíme,“ říká Radoslaw Sikorski Archivováno 14. 7. 2012 na Wayback Machine., Česká televize, Před půlnocí, 5. 7. 2012
- ↑ Superstar Sikorski. Rázný Polák má šanci řídit evropskou diplomacii. iDNES.cz [online]. 2014-5-30. Dostupné online.
- ↑ Sikorski už nebude šéfem polské diplomacie http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/sikorski-uz-nebude-sefem-polske-diplomacie/r~6878b54a3fe511e480c30025900fea04/, 19. září 2014.
- ↑ Anne Applebaum na wiejskiej. Tak żona Sikorskiego świętuje, że jest panią marszałkową!. Fakt.pl [online]. 2014-09-24. Dostupné online.
- ↑ Radosław Sikorski wybrany na marszałka Sejmu. Onet.pl [online]. 2014-09-24. Průřez celým zasedáním, hlasováním. Dostupné online.
- ↑ a b Michael E. Miller: Secret recordings, posh restaurants and intrigue finally catch up to Polish government. In: The Washington Post, 11 June 2015.
- ↑ The Malta Government Gazette. 2010-02-09, čís. 18545, s. 1311. Dostupné online.
- ↑ II Narada Kierownictw Ministerstw Spraw Zagranicznych RP i Ukrainy. archive.is [online]. 2012-08-05 [cit. 2019-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-05.
- ↑ Tak się bawi wielki świat. Fakt.pl [online]. 2016-03-16 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ № 502/2011 - Офiцiйне представництво Президента України. web.archive.org [online]. 2014-01-27 [cit. 2019-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-27.
- ↑ N° 8096 du VENDREDI 23 NOVEMBRE 2012 * Ordonnance Souveraine n° 4.047 du 20 novembre 2012 portant nominations dans l’Or. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-26.
- ↑ VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (lotyšsky)
- ↑ Archivovaná kopie. lex.justice.md [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-03.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Magyar Közlöny. 84. szám Dostupné online
- ↑ Radosław Sikorski 16 XI 2007 - 22 IX 2014. www.msz.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Radosław Sikorski na Wikimedia Commons
- (anglicky, polsky) Osobní stránka R. Sikorského
- Fareed Zakaria interviews Polish Foreign Minister Radosław Sikorski to discuss NATO and the Russia-Georgia conflict on CNN.
- "Dnes se Němců nebojíme," říká Radoslaw Sikorski Archivováno 14. 7. 2012 na Wayback Machine., Česká televize, Před půlnocí, 5. 7. 2012
- The Future of EU-Russia Relations, The New York Times
- PREŠINSKÁ, Michaela. Vyhněte se spiknutí Západu a stáhněte se. Polský ministr v OSN ostře vyškolil Rusy [online]. zpravy.aktualne.cz, 2024-02-27 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Ribbon bar: Order of Merit of the Federal Republic of Germany – Grand Cross
Планка украинского ордена "За заслуги" 1 степени
Order of Honour Grand Commander
Order of the Cross of Terra Mariana - 1st Class
Order of the Three Stars - Commander
Autor: Snake bgd, Licence: CC BY-SA 4.0
Order of Saint-Charles - Commander
Ribbon bar of Order of Prince Yaroslav the Wise
Secretary Clinton meets with His Excellency Radosław Sikorski, Minister of Foreign Affairs of the Republic of Poland.
Autor: Wiki Romi, Licence: CC0
Order of the Polar Star - Commander Grand Cross (after 1975)
Signature of Radoslaw Sikorski from the Lison Treaty - Final Act Signature by Polish representatives
Acting Deputy Secretary Victoria Nuland meets with Polish Member of the European Parliament Radosław Sikorski at the State Department in Washington, D.C., December 1, 2023. (Official State Department photo by Freddie Everett)
Ribbon bar: Commander’s Cross with Star of the Order of Merit of the Republic of Hungary (Order of Merit of Hungary) – civil division.
Ribbon bar: Order of the Crown – Grand Officer (Belgium).
(Ordre de la Couronne – Grand-Officier).
(De Kroonorde – Grootofficier).
Ribbon bar: Legion Honour, Grand Officer rank
Autor: Mboro, Licence: CC0
Ribbon bar: The National Order of Merit – Republic of Malta