Radovan Šimáček

Radovan Šimáček
Narození16. listopadu 1908
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. června 1982 (ve věku 73 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníspisovatel a redaktor
Žánrhistorický román
Významná dílaZločin na Zlenicích hradě L. P. 1318,
Valdštejnská rapsodie,
Kříž proti kříži
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Radovan Šimáček (16. listopadu 1908, Praha[1]25. června 1982, Praha) byl český publicista a spisovatel především historických románů.

Život

Radovan Šimáček se narodil roku 1908 v Praze, v rodině nakladatele Bohuslava Šimáčka (1866-??) a jeho manželky Milady, rozené Šimáčkové (1887-??).[1][p 1]

Pocházel z rodiny, jejíž členové byli činní v kultuře. Jeho příbuznými byli spisovatel M. A. Šimáček (otec matky) a nakladatel František Šimáček. Strýc Vladimír Šimáček byl herec a sestra Dagmar, provdaná Outratová byla spisovatelka a překladatelka.[2]

Po ukončení reálného gymnázia v Křemencově ulici v Praze roku 1926 absolvoval roční abiturientský kurz na obchodní akademii a v letech 1927-1929 dvouletý studijní pobyt na École libre des sciences politiques v Paříži. Poté pracoval rok jako úředník v exportním oddělení Zbrojovky v Brně, v letech 1930-1942 byl redaktorem časopisu Hospodářský rozhled a v letech 1942-1944 redaktorem Světového literárního klubu v nakladatelství Máj. Pak byl nasazen do výroby a pracoval až do konce druhé světové války jako pomocný dělník. Od roku 1945 do roku 1951 působil jako šéfredaktor tiskové služby na ministerstvu zahraničního obchodu a jako redaktor časopisu Zahraniční obchod, v letech 1951-1952 byl redaktorem národohospodářských publikací v Průmyslovém vydavatelství a v letech 1952-1959 v nakladatelství Orbis. Poté pracoval jako korektor ve Středočeských tiskárnách a od roku 1964 byl redaktorem Československé vlastivědy při Socialistické akademii a působil i v jejím nakladatelství Horizont. Roku 1971 odešel do výslužby, ale i nadále spolupracoval s ministerstvem zahraničního obchodu při vydávání ekonomických příruček.

Radovan Šimáček aktivně provozoval jezdecký sport. V letech 1927-1930 o něm psal články do časopisu Gentleman a v letech 1930-1934 vydával specializovaný časopis Turf a podílel se na činnosti jezdeckých organizací.

Časopisecky debutoval Radovan Šimáček roku 1926. Své literární příspěvky otiskoval v různých novinách a časopisech a roku 1930 vydal v časopise Turf na pokračování svou prvotinu s detektivním námětem Černý a bílý z prostředí koňských dostihů, kterou později přepracoval na román Napoleon byl zavražděn. Dále však již psal tradičně pojatou historickou prózu, ve které se soustřeďoval na dějově vděčné epizody z historie českých šlechtických rodů od středověku po třicetiletou válku.

Kromě beletrie napsal Radovan Šimáček několik odborných publikací o zahraničním obchodě, jezdeckou a vodáckou příručku a historickou práci o dostihovém sportu.

Radovan Šimáček zemřel roku 1982 v Praze.

Dílo

Beletrie

Ostatní práce

  • Charles Maurras (1930), studie o francouzském politickém mysliteli, novináři, spisovateli a literárním kritikovi.
  • Národní hospodářská rada a otázka stavovského zastoupení ve Francii (1931),
  • Abeceda sokolského jezdce (1938), jezdecká příručka,
  • Czechoslovak Economy in a Nutshel (1947), národohospodářský přehled (anglicky),
  • Zahraniční obchod a výroba (1955), člen autorského týmu,
  • Za vyšší efektivnost zahraničního obchodu (1958), člen autorského týmu,
  • Mládí na řece (1962), vodácká příručka,
  • Turistika mládeže (1965), člen autorského týmu,
  • Malá encyklopedie zahraničního obchodu (1964), člen autorského týmu,
  • Obchodujeme s celým světem (1970), příručka o zahraničním obchodu pro mládež,
  • Kapitoly z dějin dostihového sportu (1976),
  • Vyrobeno v Československu (1978), pomocná kniha pro střední odborné školy.

Filmové adaptace

Odkazy

Poznámky

  1. Matčino shodné rodné jméno pocházelo od otce, Matěje Anastasia Šimáčka - redaktora Světozoru. (Viz matrika N, sv. Ludmila) [1]

Reference

  1. a b Soupis pražských obyvatel, Šimáček Bohuslav
  2. MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1670-6. Kapitola Radovan Šimáček, s. 607–609. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“