Radovan Charvát

Radovan Charvát
Narození4. září 1948 (75 let) nebo 9. dubna 1948 (76 let)
Praha
Povolánípřekladatel a publicista
StátČeskoČesko Česko
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Témataliterární překlad, němčina, překlady z němčiny a překlady z angličtiny
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Radovan Charvát (* 9. dubna 1948 Praha) je český překladatel a publicista. Zabývá se literárními překlady z němčiny a angličtiny do češtiny, překlady scénářů do němčiny aj.[1][2]

Život a dílo

Po studiu na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Praze pokračoval ve studiu na ČVUT, kde vystudoval energetiku se zaměřením na matematiku. Následně byl zaměstnán jako matematik-analytik v ČEZu. Techniku definitivně opustil v roce 1984 a začal se věnovat tlumočnictví a překladatelství z němčiny a angličtiny. V roce 1986 strávil jako tlumočník rok v Africe. Na přelomu 80. a 90. let studoval krátce na univerzitě Johanna Wolfganga von Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem se zaměřením na germanistiku a anglistiku a na překlady z němčiny do angličtiny a vice versa.

Po roce 1994 se věnuje pouze literárním překladům z němčiny a různým překladům z humanitní oblasti, např. pro Kabinet architektury v Ostravě, Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, překládá pro produkci animovaných filmů Maurfilm, spolupracuje s Českým rozhlasem, Českou televizí (s režiséry Alešem Kisilem a Jiřím Fiedorem). Překládá pro Goethe-Institut, vydavatelství Opus, nakladatelství Argo, Arbor Vitae, Paseka, Prostor, Pulchra, Volvox Globator, přeložil texty pro Ivana Steigera a Pavla Růta.[3][4] Píše články pro Lidové noviny, Revolver Revue, Souvislosti, časopis A2 a revue Pandora, spolupracuje s německými nakladatelstvími Suhrkamp, Wallstein, Hanser, J. B. Metzler a S. Fischer. Je v představenstvu Mezinárodní společnosti Thomase Bernharda (ITBG, Internationale Thomas Bernhard Gesellschaft). Překládal texty pro Cenu Ingeborg Bachmannové v Klagenfurtu.[5] Publikuje články a recenze týkající se německojazyčné literární tvorby. Připravuje simultánní překlady k televizní a filmové produkci.[1]

Je rozvedený, má syna Jana (* 1985) a vnučky Karlu a Františku.

České překlady z němčiny (výběr)

Do českého jazyka převedl z němčiny kupříkladu tyto autory: Thomase Bernharda, Jana Faktora, Hermanna Hesseho, Hanse Hennyho Jahnna, Victora Klemperera, Libuši Moníkovou, Roberta Musila, Stena Nadolného, Otfrieda Preußlera, Tilmana Rammstedta, Patricka Rotha, Winfrieda Georga Sebalda[6], Waltera Sernera, Arno Schmidta či Roberta Walsera.[1][7]

Ocenění

  • 2007 – nominace na překladatelskou cenu Magnesia Litera za překlad Sebaldových Vystěhovalců
  • 2006 – Cena kulturní nadace ProHelvetia za překlady děl Roberta Walsera
  • 2005 – Cena pro středoevropské překladatele 2005, Spolek Adalberta Stiftera (Adalbert Stifter Verein), Mnichov
  • 2003 – Cena od spolkového kancléřství ve Vídni v Rakousku za překlady z rakouské literatury

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Německá literatura v českém překladu. Goethe-Institut [online]. ©2022 [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ KARLÍKOVÁ, Andrea. Radovan Charvát: Jaká místa mám v Praze rád. Pražský deník [online]. 2017-04-19 [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ Radovan Charvát. Databáze českého uměleckého překladu [online]. 1. 1. 2022 [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ ŠUSTROVÁ, Petruška. Radovan Charvát: S Victorem Klempererem jsem prožil tři roky, s Walserem bych chtěl zůstat do konce života Revue Pandora. 2015, č. 28, s. 47–52.
  5. ↑ Radovan Charvat | Bachmannpreis.eu. Bachmannpreis [online]. [2011] [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ SEBALD, Winfried Georg. Domov plný úzkosti : eseje k rakouské literatuře. Překlad Radovan Charvát. Martínkovice: Opus, 2021. 169 s. (Opus; sv. 74). ISBN 978-80-87048-70-2. 
  7. ↑ NEŠPOROVÁ, Jitka. Charvát, Radovan. iLiteratura.cz [online]. 2015-06-04 [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“