Radovan Karadžić

Radovan Karadžić Радован Караџић
Radovan Karadžić před tribunálem v roce 2016
1. prezident Republiky srbské
Ve funkci: 7. dubna 1992 – 19. července 1996
Předchůdce	pozice vytvořena
Nástupce	Biljana Plavšićová
Stranická příslušnost
Členství	Srpska demokratska stranka
Narození	19. června 1945 (79 let) Petnica u Nikšiće, Socialistická republika Černá Hora, Socialistická federativní republika Jugoslávie
Národnost	srbská
Choť	Ljiljana Zelen Karadžić
Alma mater	Univerzita v Sarajevu Kolumbijská univerzita
Zaměstnání	psychiatr, politik
Náboženství	Srbská pravoslavná církev
Ocenění	Řád Republiky srbské Mikhail Sholokhov International Award for Literature and Art
Podpis
Commons	Radovan Karadžić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radovan Karadžić (srbsky Радован Караџић; * 19. června 1945 Petnica u Nikšiće^[1]) je bosenskosrbský politik, básník a psychiatr, politický vůdce bosenských Srbů během občanské války v Jugoslávii. Spolu s Ratkem Mladićem je považován za hlavního iniciátora a viníka válečných zločinů, kterých se srbská strana za války dopustila.

Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii se zodpovídal z celkem 11 zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.^[2] Dne 24. března 2016 byl odsouzen ke čtyřiceti letům nepodmíněně na základě deseti prokázaných obvinění z jedenácti, včetně případu srebrenického masakru a dne 20. března 2018 byl zpřísněn trest na doživotí[9]. Jeho soudní proces byl považován za jeden z nejdůležitějších případů týkajících se válečných zločinů od konce druhé světové války.^[3]

Karadžić se narodil ve vesnici Petnica. Jeho otec Vuko byl obuvník a krejčí. Karadžićova rodina pochází původem z Kosova, poté žila v Lijevoj Rijeci, Banjanima a pod Durmitorem. Základní školu už ale Radovan dokončil v Nikšići. Když mu bylo 15 let, odešel do Sarajeva a začal studovat medicínu na střední škole. Později byl přijat i na lékařskou fakultu (se zaměřením na neuropsychiatrii) v Sarajevu. Část studia absolvoval i v USA. Pracoval v sarajevské nemocnici jako psychiatr (odborník na deprese).

Oženil se s Ljiljanou Zelen-Karadžić a má dceru Sonju a syna Sašu. Je srbské národnosti – vyznává pravoslaví a jeho křestní světec je archanděl Michael. První knihu napsal roku 1966. Roku 1987 strávil 11 měsíců ve vězení.^[4] pro podezření ze zpronevěry státních peněz (stavba chaty v Pale), ale byl propuštěn pro nedostatek důkazů.

Politikou se začal intenzivně zabývat roku 1989, kdy byl zvolen za předsedu Srbské demokratické strany. Považoval se za velice trpělivého, stabilního a hbitého vyjednávače.^[zdroj⁠?] Dne 12. května 1992 byl zvolen předsedou bosenské Republiky srbské a zůstal ve funkci do 30. června 1996. Karadžić na konci dubna 1992 přijal Vance-Owenův mírový plán, který však později parlament Republiky srbské nepřijal.

Spolu s Ratkem Mladićem je považován za hlavního iniciátora a viníka válečných zločinů, kterých se srbská strana za války v Bosně dopustila. On i Mladić byli stíháni Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii pro iniciování a organizování řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy.

Radovan Karadžić byl po 13 letech dopaden a zatčen srbskou policií 21. července 2008.^[5] Žil s falešnou identitou jako léčitel Dragan Dabić, který pracoval na soukromé klinice v Bělehradě.^[6] Karadžić byl 30. července 2008 letecky dopraven do věznice v Haagu.^[7] 31. července 2008 Karadžić poprvé předstoupil před soudce a vyslechl si obvinění. Využil možnosti lhůty 30 dnů pro prostudování obžaloby, než se vyjádří, zda se cítí vinen, či nevinen.^[8] Dne 5. listopadu 2009 soud odročil proces o 4 měsíce, aby si Karadžić mohl prostudovat přes 1,3 miliónu stránek soudních dokumentů.

Karadžić byl obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Šlo zejména o jeho odpovědnost za masakr ve Srebrenici, při němž Srbové povraždili přes 8000 muslimských mužů a chlapců. Karadžić však tvrdil, že o masakru vůbec nevěděl, neboť před ním byl zatajen.^[2] Obviněn byl také z iniciování etnických čistek nebo z událostí při obléhání Sarajeva, kde zahynulo asi 10 000 lidí.

V říjnu 2014 Karadžić uznal, že jako politický vůdce v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské", trestní odpovědnost však odmítl. Podle jeho názoru se neprokázalo, že by byl organizátorem válečných krutostí.^[2]

Žalobci pro něj požadovali doživotí.^[9] Dne 24. března 2016 byl odsouzen ke čtyřiceti letům nepodmíněně na základě deseti prokázaných obvinění z jedenácti.^[3] Odvolací haagský soud rozhodl dne 20. března 2019 o zpřísnění trestu na doživotí.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radovan Karadžić na Wikimedia Commons
• Zpráva Srbové zatkli Radovana Karadžiče ve Wikizprávách
• Karadžič před soudem, speciál zpravodajského serveru aktuálně.cz
• International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia oficiální stránky mezinárodního tribunálu (v několika jazycích)
• (anglicky)Karadzic protected by US until he broke 'deal': Belgrade report
• Odnepaměti: překlad několika básní z rané Karadžićovy sbírky v měsíčníku Plav 7-8/2008, ze srbštiny přel. Jakub Novosad.