Radovan Procházka

Radovan Procházka
Narození11. května 1927
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. června 2020 (ve věku 93 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Vojenská kariéra
Hodnostgenerálporučík
Sloužil Československo, Česko
JednotkaÚOÚD FMV, ÚZSI FMV, VZS
VyznamenáníLegion of Merit Officer

Medaile Za zásluhy I. stupeň mzz

Řád Bílého lva IV. třídy

Radovan Procházka (11. května 1927[1] Praha – 25. června 2020 Praha) byl český zpravodajský důstojník, protinacistický odbojář, politický vězeň komunistického režimu a spisovatel. Po sametové revoluci se jako příslušník československých a českých zpravodajských služeb výrazně podílel na jejich znovuvybudování. Dne 28. října 1997 obdržel Řád Bílého lva IV. třídy z rukou prezidenta ČR Václava Havla.

Život

Narodil se do rodiny velitele Hradní stráže a bývalého ruského legionáře podplukovníka Vladimíra Procházky. Od dětství se zajímal o vážnou hudbu a chtěl se stát operním zpěvákem;[2] po smrti otce však nastoupil pro úctu k němu na vojenskou akademii. Za druhé světové války se zapojil do odboje – po obsazení pohraničí nacisty v něm prováděl průzkum na kole, později pracoval pro zemské vojenské velitelství Alex a aktivně se účastnil pražského povstání.[3]

Po roce 1945 pracoval jako operační důstojník u posádky v Hodoníně. Počátkem 50. let navázal spolupráci s vojenskou skupinou kapitána Bártla, která skrz Kordovu skupinu předávala informace na Západ; v roce 1951 byl odhalen, zatčen, brutálně vyslýchán v hradčanském Domečku a odsouzen k 15 letům odnětí svobody. Trest vykonával nejprve ve věznici v Opavě, kde se zapojil do pokusu o útěk, avšak dříve, než k němu došlo, byl převezen do věznice v Leopoldově. Později byl převeden do vězeňských táborů na Jáchymovsku a Příbramsku (Bytíz, Vojna), kde pracoval jako horník. Roku 1954 se přidal ke vzpouře vězňů v nudlové aféře, kdy těžce pracující vězni protestovali proti nedostatečné stravě nejprve pasivním odporem, poté i hladovkou. Jako spoluorganizátor vzpoury byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na dalších 12 let vězení.

12. března 1964 byl z vězení podmínečně propuštěn. Pracoval poté jako kulisák v Národním divadle, kde zůstal až do roku 1989.[2]

Po sametové revoluci působil ve zpravodajských službách – nejprve z pozice ředitele organizační sekce znovuvybudoval československou civilní kontrarozvědku (Úřad pro ochranu ústavy a demokracie Federálního ministerstva vnitra), poté vedl civilní rozvědku (Zpravodajská služba Federálního ministerstva vnitra/Úřad pro zahraniční styky a informace Federálního ministerstva vnitra) a od ledna 1993 vedl českou vojenskou rozvědku,[4] kde se zasadil o úzkou zpravodajskou spolupráci s NATO.[3]

V červenci 2020 obdržel in memoriam „Cenu Bezpečnostní rady státu“. Z rukou premiéra ČR a předsedy Bezpečnostní rady státu Andreje Babiše ji převzal ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, jelikož ji Procházkova rodina převzít odmítla. Jako důvod uvedla právě osobu premiéra, resp. „postrádání morálního kreditu“. Rodina přímo konstatovala: „Bylo by jistě paradoxní, kdyby tatínek, který svůj život zasvětil boji proti totalitním režimům, měl obdržet bezpečnostní cenu z rukou člověka, na němž ulpívá nevyřešené podezření ze spolupráce s komunistickou tajnou státní policií.“[5][6][7]

Literární dílo

V roce 1975 vydalo českobudějovické nakladatelství Růže Procházkův román pro mládež Bouře nad Pořešínem.[8] Přípravu vydání zřejmě umožnilo uvolněné období okolo roku 1968, protože nakladatelství avizovalo v roce 1970 knihu jako připravovanou pro rok 1971.[9]

V roce 2017 vyšla Bouře nad Pořešínem společně s druhým, do té doby nevydaným dílem Louzek aneb Havrani táhnou k jihu. Vydavatelem bylo sdružení Hrady na Malši.[10]

Děj Bouře nad Pořešínem se odehrává v jižních Čechách na počátku 14. století, v době bojů o český trůn po smrti posledního Přemyslovce. Hlavními hrdiny jsou patnáctiletí chlapci Petr (syn purkrabího na hradu Pořešín) a Vítek (syn hajného). Chlapci musí s několika ozbrojenci chránit hrad Pořešín, když většina posádky odešla do boje za záchranu hradního pána, Bavora III. ze Strakonic.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ MAGDOŇOVÁ, Jana. V 93 letech zemřel generál Radovan Procházka, legenda zpravodajských služeb. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-06-25 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Radovan Procházka (1927 - 2020). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b "Prý jsme se během nudlové aféry snažili rozvrátit socialistickou ekonomiku. Asi tím, že jsme ten ešus nudlí nesnědli" Radovan Procházka (1927 - 2020). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zemřel politický vězeň a bývalý šéf rozvědky Radovan Procházka. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ Cenu Bezpečnostní rady státu pro zesnulého Procházku rodina odmítla. Kvůli Babišovi. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-07-22 [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ „Tatínek měl čistý štít, premiér postrádá morální kredit.“ Rodina odmítla převzít cenu pro zesnulého šéfšpiona Procházku.. Deník N [online]. N Media, 2020-07-22 [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. ISSN 2571-1717. 
  7. ↑ Zesnulý šéf rozvědky dostal cenu Bezpečnostní rady státu. Jeho rodina ji kvůli Babišovi odmítla převzít. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2020-07-22 [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  8. ↑ PROCHÁZKA, Ondřej. Vzpomínka na generála Radovana Procházku. Seznam.cz [online]. 2020-06-26. Dostupné online. 
  9. ↑ FABIÁN, Karel. Černý vlk (dostupné online po registraci v NK ČR). České Budějovice: Růže, 1970. Dostupné online. Kapitola V roce 1971 v edici Statečná srdce připravujeme:, s. 113. 
  10. ↑ KYSELOVÁ, Zuzana. Rytíře na hradě vystřídají vědečtí pracovníci Zdroj: https://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/rytire-na-hrade-vystridaji-vedecti-pracovnici-20170930.html. Českokrumlovský deník.cz [online]. 2017-09-30. Dostupné online. 
  11. ↑ Medaile Za zásluhy. I. stupně

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CZE Cross of Merit Min-of-Def 1st BAR.svg
Stužka: Záslužný kříž ministra obrany ČR – I. stupeň.
CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
020-1948-porucik.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Radovan Procházka v hodnosti poručíka v roce 1948.
CZE Rad Bileho Lva 4 tridy BAR.svg
Stužka:
  • Řád bílého lva IV. třídy – Česká republika (od roku 1994);
  • Řád bílého lva IV. třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992);
  • Řád bílého lva IV. třídy – Československo (1922-1961).
CZE State Defence Cross.svg
Stužka: Kříž obrany státu ministra obrany České republiky.