Rafík Harírí

Rafík Harírí
Předseda vlády Libanonu
Ve funkci: 23. října 2000 – 21. října 2004
Prezident	Émile Lahoud
Předchůdce	Selim Hoss
Nástupce	Omar Karámí
Ve funkci: 31. ledna 1992 – 2. prosinec 1998
Prezident	Elias Hrawi Émile Lahoud
Předchůdce	Rašíd Solh
Nástupce	Selim Hoss
Stranická příslušnost
Členství	Hnutí budoucnosti
Narození	1. listopadu 1944 Sidón
Úmrtí	14. února 2005 (ve věku 60 let) Bejrút, Libanon Libanon
Příčina úmrtí	atentát
Místo pohřbení	Bejrút
Choť	Nidal Boustany Nazik Hariri
Rodiče	Bahaa Hariri a Hind Hariri
Děti	Saād Harīrī Bahaa Hariri Fahd Hariri Hind Hariri Hossam El-Din Hariri Ayman Hariri
Příbuzní	Bahia Hariri (sourozenec)
Alma mater	Beirut Arab University
Profese	politik a podnikatel
Náboženství	islám sunnitský islám
Ocenění	velkokříž Řádu čestné legie (1996) velkokříž Řádu čestné legie čestný doktor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě velkostuha Řádu trůnu velkostuha Národního cedrového řádu … více na Wikidatech
Commons	Rafic Hariri
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rafik Bahaa El Din Hariri (1. listopadu 1944 Sidon, Libanon – 14. února 2005 Bejrút) byl libanonský politik, obchodník a milionář. Vírou se hlásil k sunnitským muslimům.

Politická kariéra

Rafik Hariri dvakrát působil jako premiér Libanonu (v letech 1992–1998 a podruhé 2000–2004). Během jeho vlády, která následovala po libanonské občanské válce, se mu podařilo obnovit ekonomiku státu. Poprvé z premiérského postu odešel již v roce 1998, protože odmítal zastávat tento post po zvolení nového prezidenta Emila Lahúda. Poté se však do vlády vrátil a odešel až v říjnu 2004. Haríri pomáhal zlepšovat situaci v Libanonu, založil nadaci, která přispěla několika desítkami milionů na obnovu libanonských nemocnic a škol. Dále finančně podporoval mírovou konferenci v Taifu (Saúdská Arábie), která napomohla k ukončení libanonské občanské války.

Byl zavražděn neznámými útočníky při explozi nálože u projíždějící kolony. Podezření padlo na Sýrii, která měla na území Libanonu rozmístěno několik tisíc svých vojáků a Harírí byl významným představitelem opozice, která žádala jejich stažení.

Atentát

Bombový atentát na Rafíka Haríriho se odehrál 14. února 2005 v libanonské metropoli Bejrútu. Bomba byla nastražena v automobilu poblíž hotelu Saint George, který se nachází v komerční zóně Bejrútu. Výbuch zasáhl kolonu devíti vozů, ve které byl také expremiér Haríri, a poškodil mnoho okolních budov a aut. Při explozi bylo spolu s Harírim zabito dalších 22 lidí, včetně dvou bývalých ministrů Harírího vlády Sámira ad-Džisra a Básila Flajhána a dalších 100 lidí bylo zraněno.

1. března 2009 v holandském Haagu zahájil činnost Zvláštní tribunál pro Libanon, jež má objasnit vraždu Rafíka Harírího. Soud má 60 dní na to, aby požádal Libanon o vydání podezřelých osob a důkazního materiálu. Prokurátor tribunálu Daniel Bellemare u této příležitosti uvedl, že během několika týdnů bude vznesena žádost o vydání hlavních podezřelých, kteří jsou ve vazbě v Libanonu. Těmi jsou bývalý velitel prezidentské gardy Mustafa Hamdán, někdejší šéf policie Alí Hadždž, bývalý velitel vojenské zpravodajské služby Raymond Azar a ředitel všeobecného bezpečnostního výboru Džamil Sajjid.^[1][2]

Vyznamenání

• velkokříž Řádu trůnu – Maroko, 1995
• velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 5. listopadu 1997^[3]
• velkostuha Řádu krále Fajsala – Saúdská Arábie, 2002
• velkokříž Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 2002^[4]
• velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína – Argentina
• rytíř Řádu čestné legie – Francie
• důstojník Řádu čestné legie – Francie
• velkokříž Řádu čestné legie – Francie
• rytíř Řádu umění a literatury – Francie
• Řád za zásluhy v diplomatických službách speciální I. třídy – Jižní Korea
• velkostuha Národního řádu cedru – Libanon
• komtur Národního řádu cedru – Libanon

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rafík Harírí na Wikimedia Commons
• rhariri.com Archivováno 7. 4. 2013 na Wayback Machine.
• hariri.info Archivováno 12. 3. 2005 na Wayback Machine.