Rafael Correa

Rafael Correa
Rafael Correa (2013)
Rafael Correa (2013)
43. prezident Ekvádoru
Ve funkci:
15. leden 2007 – 24. květen 2017
PředchůdceAlfredo Palacio
NástupceLenín Moreno
Stranická příslušnost
ČlenstvíAlianza PAIS (2006–2018)
RETO (od 2018)
Narození6. dubna 1963 (61 let)
Guayaquil
ChoťAnne Malherbe Gosselinová (od 1992)
RodičeRafael Correa Icaza a Norma Delgadová
DětiAnne-Dominique Correa
SídloBelgie (od 2017)
Alma materKatolická univerzita v Santiago de Guayaquil (do 1987)
Katolická univerzita v Lovani (do 1991)
Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign (do 2001)
Profeseekonom a politik
Náboženstvíkatolicismus
OceněníNárodní řád svatého Vavřince (2007)
Řád osvoboditele (2007)
řetěz Řádu osvoboditele generála San Martína (2008)
Řád Francisco Morazána (2009)
velkokříž s diamanty Řádu peruánského slunce (2010)
… více na Wikidatech
PodpisRafael Correa, podpis
Webová stránkarafaelcorrea.net
CommonsRafael Correa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rafael Vicente Correa Delgado (* 6. dubna 1963, Guayaquil, Ekvádor) byl v letech 2007–2017 ekvádorský prezident. Znovuzvolen byl roku 2009 a 2013. V roce 1987 začal studovat ekonomii na Universidad Católica de Santiago de Guayaquil a později studoval na Université catholique de Louvain, Belgie. Doktorát a magisterský titul z ekonomie získal na University of Illinois at Urbana-Champaign. V roce 1992 se oženil s Anne Malherbovou. Mají tři děti.

Prezidentství

Jeho popularita vychází ze stability jeho vlády, renomovaného studia, kterým prošel, znárodnění ropného průmyslu a výrazné zvýšení výdajů v oblasti školství, zdravotnictví, infrastruktury a průmyslu.

Rafael Correa

Úspěšně vládl od roku 2007. Během deseti předcházejících let v Ekvádoru padlo pět vlád. Byl prvním prezidentem po 20 letech zvoleným s víc než 50 % hlasů a prvním prezidentem po 100 letech zvoleným dvakrát po sobě. V roce 2010 se skupina policistů a vojáků pokusila svrhnout a zabít prezidenta, ale neúspěšně díky zásahu prezidentových přívrženců a vládě věrných vojáků. Prezident Correa následně obvinil bývalého sesazeného prezidenta Lucia Gutiérreze z podpory puče.

Významný obrat nastal v Ekvádoru zejména v otázce zahraniční politiky. Ekvádor se stal v roce 2009 členským státem ALBA, levicově orientovaných států stojících v opozici proti Washingtonu a USA. Blok založil venezuelský prezident Hugo Chávez a mj. tam je Nikaragua, Kuba nebo Bolívie. Correa rovněž omezil styky s USA, poskytl na ekvádorském velvyslanectví v Londýně azyl hledanému Julianu Assangemu a v roce 2009 donutil vládu USA opustit vojenskou leteckou základnu v ekvádorské Mantě. V zahraničním obchodu a spolupráci se kromě latinskoamerických a karibských států, začal orientovat i na Čínu a Rusko. V 2. prezidentském období zrušil dolarizaci ekvádorské ekonomiky. V roce 2008 došlo k prudkému zhoršení vztahů s Kolumbií, když kolumbijské letectvo bombardovalo povstalecké levicové jednotky FARC-EP nacházející se na území Ekvádoru. Téměř došlo k válce mezi Kolumbií, Ekvádorem a Venezuelou, která podporovala Ekvádor. Situaci se však podařilo uklidnit a došlo k obnově diplomatických vztahů mezi Ekvádorem a Kolumbií.

Provedl rovněž kvalitativní reformy v oblasti soudnictví a vysokého školství. Celá řada soudců kvůli nedostatečné kvalifikaci, nebo korupci přišla o svá místa. Podobně v oblasti profesorů a vysokého školství. Opozice tento čin kritizovala, Correova reforma však byla doporučena a posvěcena i španělským expertním týmem v oblasti soudnictví.[1]

Hlásí se k Chávezově Socialismu 21. století. Po Chávesově vzoru vyhlásil referendum o zrušení ústavy a vytvoření ústavodárného shromáždění. V něm jeho strana Alianze PAIS získala 70% hlasů. Občanské referendum v roce 2011 pak např. ještě zakázalo hazardní hry, nebo zápasy zvířat. Z 13 hlavních předvolebních slibů úplně naplnil 9 a částečně 4. Rovněž zvedl daňové zatížení korporací a velkých firem z 1 % na 15 %.

V prezidentských volbách v roce 2017 byl jako jeho nástupce těsnou většinou zvolen Lenín Moreno. Funkce se ujal dne 24. května 2017.

Vyznamenání

Předvolební sliby

CílDetaily cíleÚspěšnostDetaily úspěchu
ZdravotnictvíZvýšení výdajů na zdravotnictví. Zahájení masivní produkce a distribuce léčiv. Zahájení kampaně preventivních vyšetření. Zvýšení počtu lékařů a sester. Zavedení mobilních lékařských jednotek.SplněnoVýdaje na zdravotnictví byly navýšeny z 561 miliónů dolarů v roce 2006 na 1.77 miliard dolarů v roce 2012, což představuje 6.8% státního rozpočtu.[6][7][8][9] Ekvádorská vláda podepsala s kubánskou vládou smlouvu dovolující státní společnosti Enfarma masivní produkci léků za nízké ceny.[10][11] Pracovní doba lékařů se zvýšila na 40 hodin týdně a stejně tak jejich platy.[12] Mobilní kliniky byly úspěšně zavedeny. [13] Byl zaveden i program pro návrat ekvádorských lékařů žijících v zahraničí. [14]
VzděláníZvýšení rozpočtu na vzdělání na 6% HDP. Zavést bezplatné základní vzdělávání se zdravotním, potravinovým a výrobním programem. Vyškolit úředníky a učitele. Zavést národní vzdělávací program.SplněnoRozpočet na vzdělání se zvýšil z 2.5% HDP v roce 2006 na 6% v roce 2012.[15][16] Školáci a studenti po celé zemi rovněž obdrželi zdravotní a potravinovou podporu v podobě uniforem zdarma a obědů.[17][18][19] Byl vytvořen vzdělávací program [20] a státní úředníci a učitelé prošli výcvikem.[21][22]
BydleníZvýšení příspěvků na bydlení z 1800 dolarů na 3600 dolarů pro domy s cenou pod 20 tisíc dolarů.SplněnoPříspěvek byl navýšen na 3600 dolarů v roce 2007 a v roce 2008 i na 5000 dolarů.[23] for returning immigrants the housing grant is $7000 [24] a na 6000 dolarů pro lidi se zdravotním postižením. Maximální cena domů pro obdržení příspěvku byla nastavena na 60,000 dolarůgrant. Do roku 2011 obdrželo příspěvek celkem 205,000 rodin v celkové hodnotě 750 miliónů dolarů.[25] Celkové investice do bydlení dosáhly 900 miliónů dolarů.[26]
ZaměstnanostPo dobu pěti let rozdělit 300 miliónů dolarů v podobě mikrokreditů v hodnotě 5,000 dolarů s 5% úrokem na pomoc 60,000 lidem.SplněnoNárodní banka, věnovala od dubna 2007 do července 2008 celkem 140 miliónů dolarů na mikrokredity, skrze program 5-5-5.[27][28] Během let 2009 a 2010 bylo na mikrokredity věnováno celkem 73 miliónů dolarů.[29] Na rok 2011 Národní banka věnovala 43 miliónů dolarů na mikrokredity.[30][31] V prvním čtvrtletí roku 2012 bylo věnováno 12 miliónů dolarů na mikrokredity.[32][33] The 5-5-5 Program has been established as a permanent product in the credit offer of BNF.[34]
Politická reformaVyhlášení voleb do ústavodárného shromáždění s cílem vytvořit novou ústavu. Volit kongresmany na základě okresů. Zavést systém „cross death“, kdy kongresman, nebo prezident může požadovat předčasné volby jen jednou během prvních pěti let vlády.SplněnoEkvádorské ústavní referendum v roce 2008 zavedlo novou ústavu, která nahradila ústavu z roku 1998. V roce 2008 jak je řečeno v ústavě, byla vytvořena Rada občanské participace a sociální kontroly, která sdružuje autority nejvyššího státního zástupce, dohlížitelů, ombudsmana, veřejného obhájce, hlavní kanceláře státního zástupce, hlavní kanceláře státního finančního dozoru, členů národní volební rady, volebního soudu a soudní rady. Systém „cross death“ byl zaveden a umožňuje jen jedno rozpuštění Národního shromáždění, podle dřívější ústavy označované jako Kongres.
Zahraniční dluhOmezit splácení zahraničního dluhu na 3% HDP, snížit tak z původních 6% HDP. Znova projednat zahraniční dluh země, nebo najít zmírňující opatření skrze výměnný mechanismus(např. ekologický ochranný fond pro ochranu lesů, Galapágských ostrovů atp.SplněnoPodíl splácení zahraničního dluhu klesl do roku 2011 na 2.24% HDP.[35] Zahraniční dluh byl znova projednán a snížen na 2 miliardy dolarů,[36][37] pokud úrok bude použit takovým způsobem, že vydělá více než 7 miliard dolarů.[38] Skrze projekty jako Yasuní-ITT Initiative, Ekvádor obdržel 3,6 miliardy dolarů od mezinárodního společenství.[39] Věřitelé provedli studie a restrukturalizovali dluhy na podporu těchto projektů.[40][41][42]
Dohoda o volném obchodu FTANepodepsat dohodu o volném obchodu se Spojenými státy americkými. Rozšířit andský obchodní systém a Legislativu o likvidaci drog ATPDEA. Zvýšení integrace latinskoamerických států. Snížení používání národní, či mezinárodní měny a její nahrazení regionální měnou.SplněnoEkvádor nepodepsal smlouvu FTA s USA, Evropskou unií a ani žádnou další dohodu o volném obchodu.[43][44] Protidrogová legislativa byla rozšířena ATPDEA o přednostní cla do roku 2013.[45] V otázce regionální měny a měnové integrace začaly státy Latinské Ameriky využívat měnu SUCRE v obchodních transakcích, vč. Ekvádoru.[46]
Ropný průmyslZměnit společnost Petroecuador na společnost s ručením omezeným a posílit ji v zájmu konkurence se soukromým ropným průmyslem. Pro zavedení současného zákona o uhlovodících neobnovovat smlouvy v ropném obchodu. Rozvíjet velké těžební projekty jako je ITT a na jihovýchodě země. Vybudovat nové rafinérie.Částečně splněnoV dubnu 2010, Rafael Correa přetvořil Petroamazonas a Petroecuador na společnosti s ručením omezeným, s vlastním fondem a rozpočtovou, finanční, hospodářskou, administrativní a manažerskou autonomií, ale ne ve formě soukromé společnosti.[47] Investice do ropného průmyslu se zvýšily. Jen v roce 2009 se zvýšily o 618 miliónů dolarů na téměř 1,7 miliardy dolarů.[48] Zavedení uhlovodíkového zákona vedlo k znovuprojednání obchodních smluv se 17 společnostmi a přinucení 7 společností k opuštění země.[49][50] Projekty v ITT byli pozastaveny Yasuní-ITT Initiative, u jiných jako Pañacocha se s rozvojem pokračovalo i v roce 2010.[51] V roce 2008 byla zahájena stavba Pacifické rafinéry se spolupráci s venezuelskou vládou a zahájení činnosti rafinérie je plánováno na rok 2013.[52]

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://zeleny.blog.ihned.cz/c1-59624590-zivot-politika-a-reformy-v-ekvadoru-a-v-cr-correa-neni-chavez-i-dil
  2. ↑ Página/12 :: Ultimas Noticias :: Cristina cambia de aire y viaja a Ecuador. www.pagina12.com.ar [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. ↑ Paz entre Ecuador y Perú “es irreversible”, recalca presidente Rafael Correa. web.archive.org [online]. 2013-07-28 [cit. 2019-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-28. 
  4. ↑ DIARIO, El Nuevo. El Nuevo Diario. El Nuevo Diario [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-09. (španělsky) 
  5. ↑ www.telesurtv.net [online]. [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Diario El Comercio. La inversión social permitió mayor acceso, pero la calidad del gasto y de los servicios es criticada [online]. 15 March 2012 [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-20. 
  7. ↑ El Diario. Presupuesto: Salud, educación y alimentos [online]. 17 December 2011 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ecuador inmediato. Asamblea nacional aprueba presupuesto [online]. November 2011 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Diario El Telégrafo. Ecuador cumple objetivos del milenio de la ONU a buen ritmo antes de 2015 [online]. April 2012 [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-12. 
  10. ↑ Ecuador inmediato. Enfarma proveerá medicina [online]. December 2010 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ecuador inmediato. Gobierno reformó reglamento [online]. April 2012 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  12. ↑ Teleamazonas. Médicos trabajarán 8 horas [online]. June 2012 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ El ciudadano. Ecuador pionero en Hospitales Móviles [online]. June 2011 [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-18. 
  14. ↑ Ministerio de Salud. Plan Ecuador saludable vuelvo por ti [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné online. 
  15. ↑ Ecuador universitario. La Educación y el Buen Vivir [online]. 2012 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ El Diario. El nuevo texto establece 6% del PIB a educación [online]. 6 August 2008 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  17. ↑ Diario El Telégrafo. Estudiantes de La Libertad reciben computadoras personales [online]. May 2012 [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-12. 
  18. ↑ Diario El Telégrafo. Artesanos confeccionarán más de 550 mil uniformes [online]. May 2012 [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-12. 
  19. ↑ Diario Hoy. Alimentación llega al 72% de escuelas en todo el país [online]. 2009 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  20. ↑ Ecuador inmediaro. Ecuador reducirá analfabetismo [online]. November 2011 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  21. ↑ Diario Hoy. Proyecto facilita capacitación a docentes [online]. April 2008 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  22. ↑ Diario Hoy. El modelo de la evaluación a los profesores [online]. April 2009 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  23. ↑ andes.info.ec [online]. [cit. 2013-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-16. 
  24. ↑ www.ecuadorenvivo.com [online]. [cit. 2013-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-20. 
  25. ↑ Los bonos promesa cumplida :: Revista Clave [online]. Clave.com.ec [cit. 2012-12-05]. Dostupné online. 
  26. ↑ América economía. Ecuador invirtió US$900M en planes de vivienda en los últimos cuatro años [online]. 20 August 2011 [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-17. 
  27. ↑ Si se puede Ecuador. Plan de crédito 5-5-5 comenzó ayer en medio de expectativa de beneficiarios [online]. 11 April 2007 [cit. 2012-07-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  28. ↑ Diario Hoy. El crédito 5-5-5 del banco de fomento aún "no es de todos" [online]. 28 July 2008 [cit. 2012-07-29]. Dostupné online. 
  29. ↑ BNF. Estadística Diciembre 2010 [online]. December 2010 [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-20. 
  30. ↑ BNF. Estadísticas Diciembre 2011 [online]. December 2011 [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-20. 
  31. ↑ PP el verdadero. A $ 501 millones llega la entrega de créditos del BNF [online]. 27 December 2011 [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-30. 
  32. ↑ BNF. Estadísticas mayo 2012 [online]. May 2012 [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-20. 
  33. ↑ Diario Opinión. Crédito "5-5-5", cautiva el interés de pequeños y medianos productores [online]. 28 June 2012 [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-09. 
  34. ↑ BNF. Crédito 5-5-5 [online]. [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-12. 
  35. ↑ Galo Viteri Díaz. La economía ecuatoriana en el 2011 [online]. [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-21. 
  36. ↑ Diario El Telégrafo. Renegociación de deuda dejó al país beneficios del 300% [online]. 21 January 2012 [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-12. 
  37. ↑ Ecuador en vivo. Información de recompra de deuda y bono de la pobreza son reservados, asegura ministro [online]. 20 January 2012 [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-20. 
  38. ↑ Ecuador inmediato. Ricardo Patiño destaca millonario ahorro fiscal por compra de deuda [online]. 12 June 2009 [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-12. 
  39. ↑ http://yasuni-itt.gob.ec. ¿Qué es la Iniciativa? [online]. [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-01. 
  40. ↑ Diario Hoy. Ecuador e Italia firman canje de deuda para financiar proyecto Yasuní-ITT [online]. 8 June 2012 [cit. 2012-07-29]. Dostupné online. 
  41. ↑ Amazonia por la vida. Alemania dispuesta a contribuir al ITT-Yasuní [online]. 22 June 2009 [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  42. ↑ Amazonia por la vida. España estudia condonar parte de deuda de Ecuador por proyecto ecológico Yasuní-ITT [online]. 6 November 2009 [cit. 2012-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  43. ↑ Radio NRW. Correa dice que no firmará acuerdos comerciales que hipotequen a Ecuador [online]. 1 June 2012 [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. 
  44. ↑ Diario El Comercio. Ecuador no quiere TLC con la UE, dice canciller Patiño [online]. 13 October 2011 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  45. ↑ Diario Hoy. Exportadores cuentan otra vez con la ATPDEA [online]. 13 October 2011 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  46. ↑ Embajada de Venezuela. Venezuela y Ecuador realizaron primera transacción en Sucre [online]. 6 June 2010 [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-18. 
  47. ↑ MRNNR. Creadas las empresas públicas PETROAMAZONAS EP y EP PETROECUADOR [online]. April 2010 [cit. 2012-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-15. 
  48. ↑ Diario Hoy. Inversión de Petroecuador se incrementa en $618 millones para la segunda mitad del año [online]. July 2009 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. 
  49. ↑ Ecuador inmediato. Renegociación petrolera [online]. January 2011 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. 
  50. ↑ Vistazo. Ecuador cierra renegociaciones [online]. January 2011 [cit. 2012-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-25. 
  51. ↑ La voz del sandinismo. Inaugurará Ecuador nuevo proyecto petrolero [online]. October 2010 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. 
  52. ↑ Diario El Universo. La nueva Refinería del Pacífico iniciará operaciones en el 2013 [online]. July 2008 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

PER Order of the Sun of Peru - Grand Cross BAR.png
Order of the Sun of Peru - Grand Cross
Rafael Correa signature.svg
Firma que se puede apreciar en un decreto ejecutivo, de libre disponibilidad
Rafael Correa, Ecuador expresident.jpg
Autor: Wilfredo Rafael Rodriguez Hernandez , Licence: CC0
Quito (Ecuador), 23 de Julio 2013. El Presidente del Estado Plurinacional de Bolivia, Evo Morales, firmó convenios bilaterales junto a su homólogo de Ecuador, Rafael Correa. A su vez, el Canciller boliviano David Choquehuanca firmó acuerdos con su homólogo Ricardo Patiño. Las ministras de Salud y de Ambiente (Ecuador), Carina Vance y Lorena Tapia, también suscribieron acuerdos. Posterior, ofrecieron una rueda de prensa. Foto: Fernanda LeMarie - Cancillería del Ecuador.
Orden Sandino 1.svg
Autor: Trevor Goodchild, Licence: CC BY-SA 3.0
Cinta de la Orden Augusto César Sandino en grado Batalla de San Jacinto.
VEN Order of the Liberator - Grand Cordon BAR.png
Order of the Liberator - Grand Cordon
Ribbon jose marti.png
Autor: Artur Balana, Licence: CC BY 3.0
Stuha řádu José Martí
ARG Order of the Liberator San Martin - Grand Cross BAR.png
Order of the Liberator San Martin - Grand Cross
Order of Francisco Morazan (Honduras) - ribbon bar.gif
Autor: McOleo, Licence: CC0
Ribbon bar of the Order of Francisco Morazan (Honduras)
Multitudinario recibimiento a Rafael Correa en Otavalo.jpg
Autor: Gobernación Imbabura, Licence: CC BY 2.0
Otavalo (Imbabura), 28 sep 2011.- El Presidente Rafael Correa, saluda con la ciudadanía que salió a las calles a recibirlo. Foto: Miguel Romero/Presidencia de la República.