Rafael Nadal

Rafael Nadal
Rafael Nadal na French Open 2011
Rafael Nadal na French Open 2011
PřezdívkaRafa, antukový král
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození3. června 1986 (38 let)
Místo narozeníManacor, Mallorca, Španělsko
BydlištěManacor, Mallorca, Španělsko
Výška185 cm
Hmotnost85 kg
Profesionál od2001
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
(rozený pravák)
Výdělek134 946 100 USD
(3. v historickém žebříčku)
Tenisová raketaBabolat Pure Aero Play
Dvouhra
Poměr zápasů1080–227
Tituly92 ATP (4. v otevřené éře)
22 grandslamů (2. v historii)
Nejvyšší umístění1. místo (18. srpna 2008)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2009, 2022)
French Openvítěz (2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017, 2018, 2019, 2020, 2022)
Wimbledonvítěz (2008, 2010)
US Openvítěz (2010, 2013, 2017, 2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůfinále (2010, 2013)
Olympijské hryZlatá olympijská medaile zlato (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů142–77
Tituly11 ATP
Nejvyšší umístění26. místo (8. srpna 2005)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2004, 2005)
Wimbledon2. kolo (2005)
US Opensemifinále (2004)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryZlatá olympijská medaile zlato (2016)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2004, 2008, 2009, 2011, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240729a29. července 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Rafael Nadal na LOH 2016
(c) Tasnim News Agency, CC BY 4.0

Rafael Nadal na LOH 2016

Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlatoPeking 2008dvouhra mužů
zlatoRio de Janeiro 2016čtyřhra mužů

Rafael „Rafa“ Nadal Parera (* 3. června 1986 Manacor, Mallorca) je španělský profesionální tenista, nejlepší antukář mužské historie[1] a jediný hráč se čtrnácti tituly z dvouhry jednoho grandslamu, které vybojoval na Roland-Garros.[1] S dvaceti dvěma grandslamy figuruje na druhém místě mužských historických statistik, se ztrátou dvou vítězství na Djokoviće. Vyjma French Open čtyřikrát vyhrál US Open, dvakrát Wimbledon a dvakrát Australian Open. Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu se stal olympijským vítězem ve dvouhře. Ze čtyřhry Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru si odvezl zlatou medaili v páru s Marcem Lópezem.

V letech 2008–2020 byl opakovaně světovou jedničkou ve dvouhře,[2] kterou se poprvé stal jako historicky 24. v pořadí. V osmi obdobích na čele strávil 209 týdnů. Pětkrát sezónu zakončil na prvním místě, v roce 2019 jako nejstarší konečná jednička vůbec, rekord překonaný v další sezóně Djokovićem.[3][4] Do první světové desítky vstoupil jako 18letý během dubna 2005 a bez přerušení v ní setrval 912 týdnů do druhé poloviny března 2023, tedy při jejím opuštění ve 36 letech téměř polovinu života (17 let, 10 měsíců a 23 dní). Vytvořil tak mužský rekord, jímž překonal 788 týdnů Connorse a zaostal jen za 1000 týdny Navrátilové.[5][6]

Se ziskem 36 singlových titulů je druhý v sérii Masters za Djokovićem a s 22 trofejemi mu také patří druhá příčka v kategorii ATP 500 za Federerem.[7] Pro své výkony na antuce získal přezdívku „antukový král“.[8][9] Vítězstvím na Barcelona Open 2016 vyrovnal rekord 49 antukových trofejí Argentince Guillerma Vilase,[10] který překonal triumfem na Monte-Carlo Masters 2017. Celkově vyhrál rekordních 63 antukových turnajů. Stal se také prvním hráčem otevřené éry se čtrnácti tituly z jediného turnaje, když rekordní počet drží na French Open. Dvanáctkrát ovládl Barcelona Open, jedenáctkrát Monte-Carlo Masters[11] a desetkrát Rome Masters.

Výhrou na US Open 2010 se stal po Laverovi, Agassim a Federerovi čtvrtým hráčem v otevřené éře tenisu a celkově sedmým v historii, kterému se podařilo zkompletovat všechny čtyři grandslamové turnaje ve dvouhře. Spolu s Andre Agassim je držitelem tzv. Zlatého Slamu, všech čtyř grandslamových titulů a olympijského zlata.

V letech 2010 a 2013 odešel jako poražený finalista ze závěrečné události Turnaje mistrů, když v prvním případě nestačil na Federera a ve druhém na Djokoviće. Jedná se o jedinou trofej z velkých turnajů, kterou nevyhrál.

V monackém finále 2010 porazil Verdasca 6–0 a 6–1 v nejkratším finálovém duelu série Masters, založené roku 1990.[12] Titulem na Monte-Carlo Masters 2011 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj sedmkrát v řadě a odpoutal se od Vilasových šesti triumfů na ATP Buenos Aires.[13] Vítězný boj o titul na Barcelona Open 2021 proti Tsitsipasovi znamenal časem 3 hodiny a 38 minut nejdelší finále na túře ATP od začátku počítání statistik v roce 1991, v zápasech na dvě vítězné sady.[14]

V letech 2008, 2010, 2013, 2017 a 2019 zakončil sezónu na 1. místě dvouhry žebříčku ATP. Tím se stal prvním takovým hráčem v pěti nenavazujících sezónách.[4] V období 1990–2017 působil v úloze hlavního trenéra strýc Toni Nadal. V sezóně 2017 jej nahradil bývalý tenista Carlos Moyà.[15] Od roku 2005 je členem trenérského týmu Francisco Roig a od sezóny 2022 rovněž Marc López.[16]

Soukromý život

S rodiči a mladší sestrou Mariou Isabel Nadalovou vyrůstal v pětipodlažním činžovním domě v rodném Manacoru na Mallorce. V červnu 2009 přinesl španělský deník La Vanguardia zprávu, jíž poté vydal také The New York Times, že se rodiče Ana Maria a Sebastian Nadalovi odloučili.[17]

Jako rodilý pravák hrál přibližně do deseti let forhend i bekhend obouruč a následně začal hrát forhend levou rukou. První trenér, strýc Toni Nadal, jenž ho koučoval od čtyř let, toto pojetí podpořil s ohledem na výhodu leváků na dvorci. Mýtus, že se jednalo o strýcův nápad, vyvrátil Toni Nadal v rozhovoru z června 2020. V běžném životě je Rafael Nadal výhradně pravák.[18]

V rozhovoru pro časopis Sports Illustrated z roku 2010 se označil za agnostika.[19] Ve školním věku sledoval příběhy Gokiho v japonském anime Dragon Ball (Dračí koule). Pozdější článek CNN, věnující se jeho dětským inspiracím, jej v narážce na anime označil za „dračí kouli v tenisu /dračí tenisák/“ (Dragon Ball of tennis), pro neortodoxní herní styl „z jiné planety“.[20]

V roce 2005 mu byl na levé noze diagnostikován Müllerův-Weissův syndrom, degenerativní onemocnění loďkovité kosti dlouhodobě způsobující bolest.[21] Tenista preferoval konzervativní léčbu. Po zhoršení stavu např. vynechal druhou polovinu sezóny 2021 od US Open Series.[22][23][24] Na French Open 2022 hrál s injekcemi tišícími bolest, které vedly ke snížené intenzitě čití v noze.[25]

Vyjma tenisu se věnuje také fotbalu, golfu a pokeru.[26] Během dubna 2014 hrál v Monaku poker s ženskou světovou jedničku Vanessou Selbstovou.[27] Knižní životopis Rafa (ISBN 1-4013-1092-3), napsaný s novinářem Johnem Carlinem, vydal v roce 2011.[28]

V roce 2005 navázal partnerský vztah s Maríou Franciscou (Xisca) Perellóovou.[29] V lednu 2019 následovalo zasnoubení[30] a sňatek proběhl v říjnu téhož roku v mallorské pevnosti La Fortaleza, za přítomnosti bývalého španělského krále Juana Carlose I.[31] 8. října 2022 se jim narodil první syn Rafael.[32]

Tenisová kariéra

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2008 na 1. místě. Na pozici světové jedničky vydržel nepřetržitě 46 týdnů, než se 6. července 2009 do čela vrátil Roger Federer. Mezi dubnem 2005 až květnem 2007 na antuce zaznamenal sérii 81zápasové neporazitelnosti, která skončila až finálovou prohrou v Hamburku s Federerem. Během této šňůry získal třináct antukových titulů, čímž vytvořil mužský historický rekord.[11]

Ve druhém kole Wimbledonu 2012 jej vyřadil stý hráč žebříčku Lukáš Rosol. I v dalších třech ročnících dohrál na londýnském pažitu s hráčem figurujícím na 100. či nižší příčce.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devadesát dva turnajů ve dvouhře, což jej řadí na čtvrtou příčku otevřené éry,[33] z toho rekordních dvacet dva grandslamů – French Open v letech 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017, 2018, 2019, 2020 a 2022, Wimbledon 2008 i 2010, Australian Open 2009, a US Open 2010, 2013 , 2017 i 2019. Jako poražený finalista odešel z wimbledonských finále 2006 a 2007, když nestačil na světovou jedničku Rogera Federera. K singlovým trofejím přidal na túře ATP jedenáct triumfů ze čtyřhry.

V červnu 2009 musel kvůli chronickým potížím s koleny odříct účast ve Wimbledonu, kde měl obhajovat titul. Na turnaji v Monte-Carlu 2010 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj šestkrát v řadě (2005–2010), když ve finále porazil Verdasca 6–0, 6–1. Jednalo se o nejkratší finále kategorie Masters v historii, od roku 1990.[12] Ve finále turnaje v Madridu v květnu 2010 porazil obhájce titulu Rogera Federera, čímž získal rekordní osmnáctý titul z kategorie Masters, nejvíce ze všech tenistů historie. Druhý Andre Agassi jich nasbíral sedmnáct. Jako první tenista také vyhrál tři za sebou jdoucí antukové turnaje této kategorie v Monte-Carlu, Římě a Madridu. Na těchto turnajích ztratil celkově jen dva sety. Tyto výsledky mu k 17. květnu 2010 zajistily návrat na druhé místo žebříčku ATP.[34] Po vítězství na French Open 2010 se vrátil na vrchol žebříčku ATP. Následně vyhrál zbývající dva grandslamy sezóny Wimbledon i US Open a potvrdil nadvládu v daném kalendářním roku. V letech 2011 as 2021 převzal cenu Laureus, označovanou za sportovního Oscara, pro nejlepšího sportovce světa.[35]

V letech 2012–2015 opustil čtyřikrát v řadě Wimbledon v rané fázi soutěže. Vždy skončil na raketě tenisty postaveného na 100. či nižším místě světové klasifikace. Postupně tak Španěla vyřadili Lukáš Rosol (100. ATP, 2012), Steve Darcis (135., 2013), Nick Kyrgios (144., 2014) a konečně německý kvalifikant Dustin Brown (102., 2015).[36]

Po zisku desáté trofeje na Barcelona Open 2017 po něm organizátoři pojmenovali centrální dvorec.[37] V následném ročníku barcelonského turnaje 2018 vyhrál jako čtvrtý hráč otevřené éry 400. zápas na antuce. Navázal tak na Guillerma Vilase (659 výher), Manuela Orantese (502) a Thomase Mustera (422).[38][39]

Probíhaný forhend na Rome Masters 2016

Antukovou neporazitelnost čítající 21 zápasů a 50 setů zaznamenal od French Open 2017 do čtvrtfinále Mutua Madrid Open 2018. Ohraničily ji prohry s Rakušanem Dominicem Thiemem, který se v sezóně 2017 stal jediným hráčem, který Nadala na antuce porazil ve čtvrtfinále květnového Rome Masters 2017, v týdnu před Roland Garros. Naopak Španěl Thiema zdolal ve finále předcházejícího Mutua Madrid Open 2017, v semifinále French Open 2017 a deklasoval jej na Monte-Carlo Rolex Masters 2018. Rakouskému tenistovi pak podlehl ve čtvrtfinále Mutua Madrid Open 2018, čímž přišel na jeden týden o post světové jedničky. Thiem se stal po Djokovićovi a Gaudiovi třetím hráčem, jenž mallorského rodáka dokázal na antuce porazit alespoň třikrát. Po Nadalově osmém triumfu na Rome Masters 2018 se do čela světové klasifikace vrátil.[33][40] Vítězství na Rogers Cupu 2018 znamenalo, že se Canada Masters stal prvním turnajem série Masters s tvrdým povrchem, na němž zvítězil čtyřikrát.[41]

Na French Open 2019 postoupil do finále přes Federera. V boji o titul porazil světovou čtyřku Dominica Thiema, jenž mu odebral jediný set na turnaji. Ziskem dvanáctého triumfu překonal historický grandslamový rekord ve dvouhře, který držel s Australankou Margaret Courtovou.[42][43] Finálová výhra znamenala 950. vítězný zápas na okruhu ATP Tour, což jej řadilo na 4. místo za Federera, Connorse a Lendla.[44] V červenci se ve Wimbledonu 2019 probojoval do semifinále, kde ve čtyřech setech podlehl Federerovi.[45] Vítězně pak odešel z pětisetové finálové bitvy na US Open 2019 proti Rusu Daniilu Medveděvovi a ve Flushing Meadows si připsal čtvrtou trofej.[46]

Podání na US Open 2022

Na Australian Open 2020 se probojoval do čtvrtfinále, kde ho vyřadil Dominic Thiem. Třetí trofej z acapulského Mexican Open získal na únorovém Abierto Mexicano Telcel 2020, kde v boji o titul přehrál Američana Taylora Fritze. Následovalo pětiměsíční přerušení sezóny kvůli koronavirové pandemii. V srpnu se odhlásil z US Open 2020 pro neuspokojivý průběh infekce ve Spojených státech. Prvním turnajem v obnovené části sezóny se stal římský Internazionali BNL d'Italia 2020, na němž ve čtvrtfinále podlehl Diegu Schwartzmanovi. Argentinec jej přehrál až v desátém vzájemném utkání.[47] Dva týdny starou porážku Schwartzmanovi oplatil v semifinále French Open 2020, kde zvládl i finálový duel proti Djokovićovi. Rekordní čtrnáctou trofejí z Roland Garros v roce 2022 navýšil vlastní grandslamový rekord v počtu titulů z dvouhry jediného majoru. Stal se rovněž prvním tenistou se čtrnácti trofejemi z jediného profesionálního turnaje. Dvacátým kariérním grandslamem se v mužských statistikách vyrovnal prvnímu Federerovi. Finálovou výhrou ve svém 1 200. zápasu na ATP Tour dosáhl jako první tenista na jubilejní 100. pařížské vítězství. Stal se také prvním mužem otevřené éry, který počtvrté ovládl grandslam bez ztráty setu a prvním tenistou historie, jemuž se podařilo podesáté obhájit titul z jediného majoru.[48][49]

Tituly na Australian Open 2022 a French Open 2022 vybojoval dvacátou první a druhou trofej z majorů. Na čele mužských historických statistik získal náskok dvou titulů před Djokovićem a Federerem. Roland Garros 2022 navíc vyhrál ve 36 letech jako nejstarší šampion mužské dvouhry, když překonal věkový rekord 34letého krajana Andrése Gimena z roku 1972. Jako první tenista ovládl jeden turnaj čtrnáctkrát. Z turnaje odjížděl s rekordní bilancí zápasů 112–3 a setů 335–34, včetně semifinálových a finálových výher v poměru 28–0.[50][51]

V závěru druhé sady druhého kola Australian Open 2023 proti Mackenziemu McDonaldovi si přivodil zranění levého bedrokyčelního svalu, které mu znemožnilo plnohodnotně hrát bekhend a pohybovat se po dvorci. Přestože zvažoval skreč, z pozice obhájce trofeje utkání dohrál. Jednalo se o nejčasnější vyřazení obhájce v Melbourne Parku od Djokovićovy prohry v téže fázi ročníku 2017.[52] Následně na okruhu nehrál. V květnu 2023 před obhajobou pařížské trofeje oznámil, že se na dvorce vrátí až v roce 2024, ve zřejmě poslední sezóně kariéry.[53] Na Roland Garros 2023 nestartoval poprvé od svého debutu v roce 2005. Po skončení opustil první světovou stovku žebříčku, a to premiérově od 21. dubna 2003, kdy do ní v 16 letech vstoupil na 96. místě. Po ztrátě bodů klesl z 15. na 136. příčku.[54][55] Na okruh se vrátil lednovým Brisbane International 2024 jako 672. hráč světa. Po výhrách nad Thiemem[56][57] a Australanem Jasonem Kublerem podlehl padesátému pátému hráči světa Jordanu Thompsonovi. Ve druhé sadě téměř tříapůlhodinové bitvy nevyužil tři mečboly.[58] Během zápasu si však přivodil svalovou mikrotrhlinu, jíž odhalila magnetická rezonance v Melbourne. Z Austrálie tak odcestoval k léčbě do Španělska.[59] Poté absentoval až do dubnového Barcelona Open Banco Sabadell 2024. V prvním zápase na antuce od French Open 2022 porazil před 8,5tisícovou návštěvou Itala Flavia Cobolliho.[60][61] Ve druhém kole podlehl světové jedenáctce Alexi de Minaurovi, který se stal jeho vůbec prvním australským přemožitelem na antuce. Ze sedmnácti odehraných ročníků Barcelona Open jich dvanáct vyhrál a odešel poražen jen od Corretjy (2003), Almagra (2014), Fogniniho (2015), Thiema (2019) a de Minaura (2024).[62][63]

Ve čtvrtfinále bastadského Nordea Open 2024 porazil Mariana Navoneho. Třísetová bitva trvala přesně 4 hodiny. Od zavedení statistik ATP v roce 1991 se stala třetím nejdelším zápasem hraným na dva vítězné sety. Pro Nadala to bylo druhé nejdelší utkání na dvě vítězné sady, když za tím nejdelším ze semifinále Madrid Open 2009 proti Djokovićovi zaostalo jen o tři minuty. Nejdelším duelem ATP tak zůstávalo semifinále z letní olympiády 2012 (bez tiebreaku ve třetí sadě) mezi Federerem a del Potrem s časem 4:26 hodiny.[64] V bastadském finále pak Nadal získal jen pět gamů na Portugalce Nuna Borgese.[65]

Týmové soutěže

Davis Cup

Emoce ve finále French Open 2007 proti Federerovi

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2004 brněnským 1. kolem Světové skupiny proti České republice, v němž prohrál s Jiřím Novákem a zdolal Radka Štěpánka. Přestože odešel poražen také ze čtyřhry, Španělé postoupili po výhře 3:2 na zápasy. Porážka od Nováka je jeho jedinou prohrou z celkových 30 odehraných singlů v soutěži.

V letech 2004, 2008, 2009, 2011 a 2019 dovedl španělský tým k zisku salátové mísy. Do září 2024 v Davis Cupu nastoupil k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 29–1 ve dvouhře a 8–4 ve čtyřhře.[66]

Olympijské hry

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu. V mužské dvouhře startoval jako druhý nasazený. V semifinále zdolal Novaka Djokoviće a v boji o zlatou medaili přehrál chilskou turnajovou dvanáctku Fernanda Gonzáleze bez ztráty setu. Do mužské čtyřhry nastoupili s Tommym Robredem z pozice šestých nasazených. Soutěž opustili po prohře ve druhém kole od australského páru Chris Guccione a Lleyton Hewitt.

Z londýnských Her XXX. olympiády se odhlásil pro poranění kolena, když na řadu měsíců posledním turnajem byl červencový Wimbledon 2012. Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru byl vlajkonošem španělské výpravy.[67] V riodejaneirské dvouhře prohrál utkání o bronzovou medaili s Japoncem Keiem Nišikorim ve třech sadách. V deblové soutěži LOH 2016 se stal olympijským vítězem, když po boku Marca Lópeze ve finále zdolali Rumuny Florina Mergeu s Horiou Tecăuem.[68] Na letní olympiádě 2024 v Paříži jej na Chatrieově dvorci ve druhém kole vyřadila světová dvojka Novak Djoković.[69]

ATP Cup

Na premiérovém ročníku australské týmové soutěže v roce 2020 dovedl španělský výběr z pozice světové jedničky do finále, když vyhrál čtyři ze šesti dvouher. Jeho přemožiteli se stali Belgičan David Goffin ve čtvrtfinále a druhý hráč žebříčku Srb Novak Djoković ve finále. V boji o titul Španělsko podlehlo Srbsku 1:2 na zápasy.[70]

Vzájemná soupeření

Federer vs. Nadal

Podrobnější informace naleznete v článku Soupeření Federera a Nadala.

Nadal a Roger Federer se spolu na okruhu ATP střetávají od roku 2004 a jejich vzájemná utkání představují významnou část profesionální kariéry pro každého z nich.[71][72][73][74][75]

ve finále Wimbledonu 2006 podlehl Rogeru Federerovi

Oba hráči figurovali na první a druhé příčce žebříčku ATP nepřetržitě od července 2005 až do 17. srpna 2009, kdy Nadala na druhé pozici vystřídal Skot Andy Murray.[76] Švýcar a Španěl představují jedinou dvojici v historii mužského tenisu, která zakončila šest sezón v řadě na prvních dvou místech světové klasifikace, a to v období 2005–2010. Od února 2004 byl Federer světovou jedničkou nepřetržitě 237 týdnů, což představuje rekordní období v tenise. O pět let mladší Nadal se propracoval na druhou příčku v červenci 2005 a držel ji 160 týdnů za sebou, čímž také vytvořil nový rekord na této pozici. Následně, v srpnu 2008, vystřídal basilejského rodáka na čele mužského hodnocení.[77]

Nadal má aktivní bilanci vzájemných utkání v poměru 24–15. Šestnáct z třiceti devíti duelů se uskutečnilo na antuce, nejdominantnějším povrchu mallorského rodáka.[78] Federer vícekrát zvítězil na jím preferované trávě (2–1) a také v hale na tvrdém povrchu (5–1), zatímco španělský hráč je úspěšnější na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem (8–6) a antuce (14–2).[79] Vzhledem ke skutečnosti, že nasazování na turnajích vychází z žebříčkového postavení, utkali se oba hráči čtyřiadvacetkrát až ve finále, z toho devětkrát v boji o grandslamový titul, což je také rekordní zápis dvojice.[80] V letech 2006 až 2008 proti sobě nastoupili v každém finále French Open a Wimbledonu. Potkali se také v závěrečném zápasu Australian Open 2009 a French Open 2011. Nadal získal ve svůj prospěch šest výher, když ztratil pouze první dvě wimbledonská finále a jedno melbournské. Čtyři z devíti grandslamových klání o titul měla pětisetový průběh, konkrétně ve Wimbledonu 2007 a 2008 a na Australian Open 2009 i 2017. Wimbledonské finále z roku 2008 bývá řadou tenisových analytiků označováno za nejlepší zápas historie tenisu.[81][82][83][84]

Třináct střetnutí dospělo do poslední rozhodující sady. Pár také vytvořil rekordní počet dvanácti vzájemných finále v sérii Masters. Mezi tyto finálové boje patří i dlouhá pětihodinová bitva na Rome Masters 2006, kterou ve svůj prospěch získal Španěl až v tiebreaku pátého setu poté, co předtím odvrátil dva mečboly.

Djoković vs. Nadal

Podrobnější informace naleznete v článku Soupeření Djokoviće a Nadala.
Novak Djoković
Novak Djoković
Rafael Nadal
Rafael Nadal

Nadal a Novak Djoković svedli větší počet vzájemných střetnutí, než jakákoli jiná dvojice v otevřené éře tenisu.[85] Celkově se utkali v šedesáti zápasech, v nichž kladnou bilanci výher a proher poprvé drží Djoković těsným poměrem 31–29.[86] Jubilejní šedesátý duel ovládl Djoković ve druhém kole pařížské olympiády 2024.[69]

V sezónách 2006–2010 byla jejich vzájemná série zastiňována soupeřením Federera a Nadala. Větší pozornost na sebe začala poutat od prvního finále Grand Slamu na US Open 2010, v němž se dvojice utkala. Jedná se o jediný pár tenistů, jehož členové proti sobě odehráli finálové zápasy na všech čtyřech grandslamových turnajích, a to dokonce bez přerušení. Finálový duel na Australian Open 2012 je řadou odborníků řazen k nejlepším utkáním tenisové historie. Mary Carillová a John McEnroe označili tento zápas, spolu s jejich semifinále na French Open 2013, vůbec za nejlepší klání hraná na tvrdém povrchu a antuce.[87] Web ATPworldtour.com hodnotil soupeření této dvojice za třetí nejlepší v první dekádě třetího tisíciletí.[88]

První duel oba proti sobě odehráli ve čtvrtfinále French Open 2006, z něhož vítězně vyšel Španěl poté, co byl srbský hráč přinucen utkání ve třetí sadě skrečovat pro zranění. Po zápasu Djoković médiím sdělil, že pochopil co je třeba udělat, aby Nadala přehrál a dodal, že soupeř byl „na antuce k poražení“. Od té doby zaujal Srb roli hlavního Nadalova soupeře na jeho nejdominantnější antuce, když mu na tomto povrchu uštědřil přes polovinu všech porážek. K premiérovému finále oba nastoupili na Indian Wells Masters 2007, z něhož vyšel vítězně mallorský rodák. Jednalo se o teprve druhé vzájemné střetnutí na okruhu ATP Tour. O týden později slavil debutový triumf Djoković, když soupeře zdolal ve čtvrtfinále Miami Masters 2007. Od března 2011 do dubna 2013 se dvojice utkala ve třinácti finálových zápasech bez přerušení, z nichž osm vyhrál srbský hráč.[89]

Výběr rekordů

Turnajod rokurekordsdílení
Grand Slam187714 titulů z dvouhry jediného grandslamu (French Open)zůstává sám
14 finále z dvouhry jediného grandslamu (French Open)
112 vítězných zápasů na jediném grandslamu (French Open)
10 sezón bez přerušení vítěz alespoň 1 titulu (2005–2014)
vítěz alespoň 1 titulu ve 14 sezónách[1]
vítěz titulů na 3 površích v jediném kalendářním roce (2010)Novak Djoković
3 navazující tituly na 3 různých površíchzůstává sám
9 obhájených titulů v mužské dvouhře jediného grandslamu (French Open)[44]
13leté období mezi tituly na jediném grandslamu (Australian Open 2009 a 2022)[90]
nejdelší finále historie – Australian Open 2012, 5:53 hodinNovak Djoković[91][92]
nejvyšší úspěšnost výher na antuce (112–4, 65,55 %)zůstává sám
French Open192514 titulů v mužské dvouhřezůstává sám
Antukové turnaje189163 titulů v mužské dvouhře[1]
ATP Masters 10001970nejvíce titulů z mužské dvouhry jediného Mastersu (Monte-Carlo Masters)
10 sezón bez přerušení vítěz alespoň 1 titulu (2005–2014)
21 čtvrtfinále bez přerušení (2008–2010)
Barcelona Open195312 titulů z mužské dvouhry
Monte-Carlo Masters189711 titulů z mužské dvouhry
Rome Masters193010 titulů z mužské dvouhry
Madrid Open20025 titulů z mužské dvouhry
Žebříček ATP1973nejdelší období v Top 10 bez přerušení (912 týdnů, 2005–2023)[5]
nejdelší období na 2. místě (596 týdnů)[1]

Finále na Grand Slamu

Mužská dvouhra: 30 (22–8)

StavrokGrand Slampovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz2005French OpenantukaArgentina Mariano Puerta6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
Vítěz2006French Open (2)antukaŠvýcarsko Roger Federer1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
Finalista2006WimbledontrávaŠvýcarsko Roger Federer0–6, 6–7(5–7), 7–6(7–2), 3–6
Vítěz2007French Open (3)antukaŠvýcarsko Roger Federer6–3, 4–6, 6–3, 6–4
Finalista2007Wimbledon (2)trávaŠvýcarsko Roger Federer6–7(7–9), 6–4, 6–7(3–7), 6–2, 2–6
Vítěz2008French Open (4)antukaŠvýcarsko Roger Federer6–1, 6–3, 6–0
Vítěz2008WimbledontrávaŠvýcarsko Roger Federer6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7
Vítěz2009Australian OpentvrdýŠvýcarsko Roger Federer7–5, 3–6, 7–6(7–3), 3–6, 6–2
Vítěz2010French Open (5)antukaŠvédsko Robin Söderling6–4, 6–2, 6–4
Vítěz2010Wimbledon (2)trávaČesko Tomáš Berdych6–3, 7–5, 6–4
Vítěz2010US OpentvrdýSrbsko Novak Djoković6–4, 5–7, 6–4, 6–2
Vítěz2011French Open (6)antukaŠvýcarsko Roger Federer7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
Finalista2011Wimbledon (3)trávaSrbsko Novak Djoković4–6, 1–6, 6–1, 3–6
Finalista2011US OpentvrdýSrbsko Novak Djoković2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6
Finalista2012Australian OpentvrdýSrbsko Novak Djoković7–5, 4–6, 2–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz2012French Open (7)antukaSrbsko Novak Djoković6–4, 6–3, 2–6, 7–5
Vítěz2013French Open (8)antukaŠpanělsko David Ferrer6–3, 6–2, 6–3
Vítěz2013US Open (2)tvrdýSrbsko Novak Djoković6–2, 3–6, 6–4, 6–1
Finalista2014Australian Open (2)tvrdýŠvýcarsko Stan Wawrinka3–6, 2–6, 6–3, 3–6
Vítěz2014French Open (9)antukaSrbsko Novak Djoković3–6, 7–5, 6–2, 6–4
Finalista2017Australian Open (3)tvrdýŠvýcarsko Roger Federer4–6, 6–3, 1–6, 6–3, 3–6
Vítěz2017French Open (10)antukaŠvýcarsko Stan Wawrinka6–2, 6–3, 6–1
Vítěz2017US Open (3)tvrdýJižní Afrika Kevin Anderson6–3, 6–3, 6–4
Vítěz2018French Open (11)antukaRakousko Dominic Thiem6–4, 6–3, 6–2
Finalista2019Australian OpentvrdýSrbsko Novak Djoković3–6, 2–6, 3–6
Vítěz2019French Open (12)antukaRakousko Dominic Thiem6–3, 5–7, 6–1, 6–1
Vítěz2019US Open (4)tvrdýRusko Daniil Medveděv7–5, 6–3, 5–7, 4–6, 6–4
Vítěz2020French Open (13)antukaSrbsko Novak Djoković6–0, 6–2, 7–5
Vítěz2022Australian Open (2)tvrdýRusko Daniil Medveděv2–6, 6–7(5–7), 6–4, 6–4, 7–5
Vítěz2022French Open (14)antukaNorsko Casper Ruud6–3, 6–3, 6–0

Účast na Turnaji mistrů

Sezóna2005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023SRV–P%
ASFSFAZSFZSAFASFAZSAZSSFDNQZSA0 / 1121–1854 %

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 131 (92–39)

Legenda
Grand Slam (22–8)
Letní olympijské hry (1–0)
Turnaj mistrů (0–2)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (36–17)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (23–6)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (10–6)
Finále podle povrchu
tvrdý (25–27)
antuka (63–9)
tráva (4–3)
koberec (0–0)
Finále podle místa
venku (90–34)
hala (2–5)
Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.18. ledna 2004Auckland, Nový ZélandtvrdýSlovensko Dominik Hrbatý6–4, 2–6, 5–7
Vítěz1.15. srpna 2004Sopoty, PolskoantukaArgentina José Acasuso6–3, 6–4
Vítěz2.20. února 2005Costa do Sauípe, BrazílieantukaŠpanělsko Alberto Martín6–0, 6–7(2–7), 6–1
Vítěz3.27. února 2005Acapulco, MexikoantukaŠpanělsko Albert Montañés6–1, 6–0
Finalista2.3. dubna 2005Miami, Spojené státytvrdýŠvýcarsko Roger Federer6–2, 7–6(7–4), 6–7(5–7), 3–6, 1–6
Vítěz4.17. dubna 2005Monte Carlo, MonakoantukaArgentina Guillermo Coria6–3, 6–1, 0–6, 7–5
Vítěz5.24. dubna 2005Barcelona, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Juan Carlos Ferrero6–1, 7–6(7–4), 6–3
Vítěz6.8. května 2005Řím, ItálieantukaArgentina Guillermo Coria6–4, 3–6, 6–3, 4–6, 7–6(8–6)
Vítěz7.5. června 2005French Open, Paříž, FrancieantukaArgentina Mariano Puerta6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
Vítěz8.10. července 2005Båstad, ŠvédskoantukaČesko Tomáš Berdych2–6, 6–2, 6–4
Vítěz9.24. července 2005Stuttgart, NěmeckoantukaArgentina Gastón Gaudio6–3, 6–3, 6–4
Vítěz10.14. srpna 2005Montreal, KanadatvrdýUSA Andre Agassi6–3, 4–6, 6–2
Vítěz11.18. září 2005Peking, ČínatvrdýArgentina Guillermo Coria5–7, 6–1, 6–2
Vítěz12.23. října 2005Madrid, Španělskotvrdý (h)Chorvatsko Ivan Ljubičić3–6, 2–6, 6–3, 6–4, 7–6(7–3)
Vítěz13.4. března 2006Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýŠvýcarsko Roger Federer2–6, 6–4, 6–4
Vítěz14.23. dubna 2006Monte Carlo, Monako (2)antukaŠvýcarsko Roger Federer6–2, 6–7(2–7), 6–3, 7–6(7–5)
Vítěz15.30. dubna 2006Barcelona, Španělsko (2)antukaŠpanělsko Tommy Robredo6–4, 6–4, 6–0
Vítěz16.14. května 2006Řím, Itálie (2)antukaŠvýcarsko Roger Federer6–7(0–7), 7–6(7–5), 6–4, 2–6, 7–6(7–5)
Vítěz17.11. června 2006French Open, Paříž, Francie (2)antukaŠvýcarsko Roger Federer1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
Finalista3.9. července 2006Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaŠvýcarsko Roger Federer0–6, 6–7(5–7), 7–6(7–2), 3–6
Vítěz18.18. března 2007Indian Wells Masters, Spojené státytvrdýSrbsko Novak Djoković6–2, 7–5
Vítěz19.22. dubna 2007Monte Carlo, Monako (3)antukaŠvýcarsko Roger Federer6–4, 6–4
Vítěz20.29. dubna 2007Barcelona, Španělsko (3)antukaArgentina Guillermo Cañas6–3, 6–4
Vítěz21.13. května 2007Řím, Itálie (3)antukaChile Fernando González6–2, 6–2
Finalista4.20. května 2007Hamburk, NěmeckoantukaŠvýcarsko Roger Federer6–2, 2–6, 0–6
Vítěz22.10. června 2007French Open, Paříž, Francie (3)antukaŠvýcarsko Roger Federer6–3, 4–6, 6–3, 6–4
Finalista5.8. července 2007Wimbledon, Londýn, Spojené království (2)trávaŠvýcarsko Roger Federer6–7(7–9), 6–4, 6–7(3–7), 6–2, 2–6
Vítěz23.22. července 2007Stuttgart, Německo (2)antukaŠvýcarsko Stanislas Wawrinka6–4, 7–5
Finalista6.4. listopadu 2007Paříž, FranciekoberecArgentina David Nalbandian4–6, 0–6
Finalista7.6. ledna 2008Čennaí, IndietvrdýRusko Michail Južnyj0–6, 1–6
Finalista8.6. dubna 2008Miami, Spojené státy (2)tvrdýRusko Nikolaj Davyděnko4–6, 2–6
Vítěz24.27. dubna 2008Monte-Carlo, Monako (4)antukaŠvýcarsko Roger Federer7–5, 7–5
Vítěz25.4. května 2008Barcelona, Španělsko (3)antukaŠpanělsko David Ferrer6–1, 4–6, 6–1
Vítěz26.18. května 2008Hamburk, NěmeckoantukaŠvýcarsko Roger Federer7–5, 6–7(3–7), 6–3
Vítěz27.8. června 2008French Open, Paříž, Francie (4)antukaŠvýcarsko Roger Federer6–1, 6–3, 6–0
Vítěz28.15. června 2008Queen's Club, Londýn, Spojené královstvítrávaSrbsko Novak Djoković7–6(8–6), 7–5
Vítěz29.6. července 2008Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaŠvýcarsko Roger Federer6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7
Vítěz30.27. července 2008Toronto, Kanada (2)tvrdýNěmecko Nicolas Kiefer6–3, 6–2
Vítěz31.17. srpna 2008LOH – Peking, ČínatvrdýChile Fernando González6–3, 7–6(7–2), 6–3
Vítěz32.1. února 2009Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýŠvýcarsko Roger Federer7–5, 3–6, 7–6(7–3), 3–6, 6–2
Finalista9.15. února 2009Rotterdam, NizozemskotvrdýSpojené království Andy Murray3–6, 6–4, 0–6
Vítěz33.22. března 2009Indian Wells, Spojené státy (2)tvrdýSpojené království Andy Murray6–1, 6–2
Vítěz34.19. dubna 2009Monte Carlo, Monako (5)antukaSrbsko Novak Djoković6–3, 2–6, 6–1
Vítěz35.26. dubna 2009Barcelona, Španělsko (3)antukaŠpanělsko David Ferrer6–2, 7–5
Vítěz36.3. května 2009Řím, Itálie (4)antukaSrbsko Novak Djoković7–6(7–2), 6–2
Finalista10.17. května 2009Madrid, ŠpanělskoantukaŠvýcarsko Roger Federer4–6, 4–6
Finalista11.18. října 2009Šanghaj, ČínatvrdýRusko Nikolaj Davyděnko6–7(3–7), 3–6
Finalista12.9. ledna 2010Dauhá, KatartvrdýRusko Nikolaj Davyděnko6–0, 6–7(8–10), 4–6
Vítěz37.18. dubna 2010Monte Carlo, Monako (6)antukaŠpanělsko Fernando Verdasco6–0, 6–1
Vítěz38.2. května 2010Řím, Itálie (5)antukaŠpanělsko David Ferrer7–5, 6–2
Vítěz39.16. května 2010Madrid, Španělsko (2)antukaŠvýcarsko Roger Federer6–4, 7–6(7–5)
Vítěz40.6. července 2010French Open, Paříž, Francie (5)antukaŠvédsko Robin Söderling6–4, 6–2, 6–4
Vítěz41.4. července 2010Wimbledon, Londýn, Spojené království (2)trávaČesko Tomáš Berdych6–3, 7–5, 6–4
Vítěz42.13. září 2010US Open, New York, Spojené státytvrdýSrbsko Novak Djoković6–4, 5–7, 6–4, 6–2
Vítěz43.10. říjen 2010Tokio, JaponskotvrdýFrancie Gaël Monfils6–1, 7–5
Finalista13.28. listopadu 2010Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)Švýcarsko Roger Federer3–6, 6–3, 1–6
Finalista14.20. března 2011Indian Wells, Spojené státytvrdýSrbsko Novak Djoković6–4, 3–6, 2–6
Finalista15.3. dubna 2011Miami, Spojené státy (3)tvrdýSrbsko Novak Djoković6–4, 3–6, 6–7(4–7)
Vítěz44.17. dubna 2011Monte Carlo, Monako (7)antukaŠpanělsko David Ferrer6–4, 7–5
Vítěz45.24. dubna 2011Barcelona, Španělsko (6)antukaŠpanělsko David Ferrer6–2, 6–4
Finalista16.8. května 2011Madrid, Španělsko (2)antukaSrbsko Novak Djoković5–7, 4–6
Finalista17.15. května 2011Řím, ItáliesntukaSrbsko Novak Djoković4–6, 4–6
Vítěz46.5. června 2011French Open, Paříž, Francie (6)antukaŠvýcarsko Roger Federer7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
Finalista18.3. července 2011Wimbledon, Londýn, Spojené království (3)trávaSrbsko Novak Djoković4–6, 1–6, 6–1, 3–6
Finalista19.12. září 2011US Open, New York, Spojené státytvrdýSrbsko Novak Djoković2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6
Finalista20.9. října 2011Tokio, JaponskotvrdýSpojené království Andy Murray6–3, 2–6, 0–6
Finalista21.29. ledna 2012Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýSrbsko Novak Djoković7–5, 4–6, 2–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz47.22. dubna 2012Monte Carlo, Monako (8)antukaSrbsko Novak Djoković6–3, 6–1
Vítěz48.29. dubna 2012Barcelona, Španělsko (7)antukaŠpanělsko David Ferrer7–6(7–1), 7–5
Vítěz49.21. května 2012Řím, Itálie (6)antukaSrbsko Novak Djoković7–5, 6–3
Vítěz50.11. června 2012French Open, Paříž, Francie (7)antukaSrbsko Novak Djoković6–4, 6–3, 2–6, 7–5
Finalista22.10. února 2013Viña del Mar, ChileantukaArgentina Horacio Zeballos7–6(7–2), 6–7(6–8), 4–6
Vítěz51.17. února 2013São Paulo, Brazílie (2)antukaArgentina David Nalbandian6–2, 6–3
Vítěz52.2. březen 2013Acapulco, Mexiko (2)antukaŠpanělsko David Ferrer6–0, 6–2
Vítěz53.17. březen 2013Indian Wells, Spojené státy (3)tvrdýArgentina Juan Martín del Potro4–6, 6–3, 6–4
Finalista23.21. dubna 2013Monte Carlo, MonakoantukaSrbsko Novak Djoković2–6, 6–7(1–7)
Vítěz54.28. duben 2013Barcelona, Španělsko (8)antukaŠpanělsko Nicolás Almagro6–4, 6–3
Vítěz55.12. května 2013Madrid, Španělsko (3)antukaŠvýcarsko Stanislas Wawrinka6–2, 6–4
Vítěz56.19. května 2013Řím, Itálie (7)antukaŠvýcarsko Roger Federer6–1, 6–3
Vítěz57.9. června 2013French Open, Paříž, Francie (8)antukaŠpanělsko David Ferrer6–3, 6–2, 6–3
Vítěz58.11. srpna 2013Montréal, Kanada (3)tvrdýKanada Milos Raonic6–2, 6–2
Vítěz59.18. srpna 2013Cincinnati, Spojené státytvrdýUSA John Isner7–6(10–8), 7–6(7–3)
Vítěz60.9. září 2013US Open, New York, Spojené státy (2)tvrdýSrbsko Novak Djoković6–2, 3–6, 6–4, 6–1
Finalista24.6. října 2013Peking, ČínatvrdýSrbsko Novak Djoković3–6, 4–6
Finalista25.11. listopadu 2013Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)Srbsko Novak Djoković3–6, 4–6
Vítěz61.4. ledna 2014Dauhá, KatartvrdýFrancie Gaël Monfils6–1, 6–7(5–7), 6–2
Finalista26.26. ledna 2014Australian Open, Melbourne, Austrálie (2)tvrdýŠvýcarsko Stanislas Wawrinka3–6, 2–6, 6–3, 3–6
Vítěz62.23. února 2014Rio de Janeiro, BrazílieantukaUkrajina Alexandr Dolgopolov6–3, 7–6(7–3)
Finalista27.30. března 2014Miami, Spojené státy (4)tvrdýSrbsko Novak Djoković3–6, 3–6
Vítěz63.11. května 2014Madrid, Španělsko (4)antukaJaponsko Kei Nišikori2–6, 6–4, 3–0skreč
Finalista28.18. května 2014Řím, Itálie (2)antukaSrbsko Novak Djoković6–4, 3–6, 3–6
Vítěz64.8. června 2014French Open, Paříž, Francie (9)antukaSrbsko Novak Djoković3–6, 7–5, 6–2, 6–4
Vítěz65.1. března 2015Buenos Aires, ArgentinaantukaArgentina Juan Mónaco6–4, 6–1
Finalista29.10. května 2015Madrid, ŠpanělskoantukaSpojené království Andy Murray3–6, 2–6
Vítěz66.14. června 2015Stuttgart, Německo (3)trávaSrbsko Viktor Troicki7–6(7–3), 6–3
Vítěz67.2. srpna 2015Hamburk, Německo (2)antukaItálie Fabio Fognini7–5, 7–5
Finalista30.11. října 2015Peking, Čína (2)tvrdýSrbsko Novak Djoković2–6, 2–6
Finalista31.1. listopadu 2015Basilej, Švýcarskotvrdý (h)Švýcarsko Roger Federer3–6, 7–5, 3–6
Finalista32.9. ledna 2016Dauhá, Katar (2)tvrdýSrbsko Novak Djoković1–6, 2–6
Vítěz68.17. dubna 2016Monte Carlo, Monako (9)antukaFrancie Gaël Monfils7–5, 5–7, 6–0
Vítěz69.24. dubna 2016Barcelona, Španělsko (9)antukaJaponsko Kei Nišikori6–4, 7–5
Finalista33.29. ledna 2017Australian Open, Melbourne, Austrálie (3)tvrdýŠvýcarsko Roger Federer4–6, 6–3, 1–6, 6–3, 3–6
Finalista34.4. března 2017Acapulco, MexikotvrdýUSA Sam Querrey3–6, 6–7(3–7)
Finalista35.20170402a2. dubna 2017Miami, Spojené státy (5)tvrdýŠvýcarsko Roger Federer3–6, 4–6
Vítěz70.23. dubna 2017Monte Carlo, Monako (10)antukaŠpanělsko Albert Ramos-Viñolas6–1, 6–3
Vítěz71.30. dubna 2017Barcelona, Španělsko (10)antukaRakousko Dominic Thiem6–4, 6–1
Vítěz72.14. května 2017Madrid, Španělsko (5)antukaRakousko Dominic Thiem7–6(10–8), 6–4
Vítěz73.11. června 2017French Open, Paříž, Francie (10)antukaŠvýcarsko Stan Wawrinka6–2, 6–3, 6–1
Vítěz74.10. září 2017US Open, New York, Spojené státy (3)tvrdýJižní Afrika Kevin Anderson6–3, 6–3, 6–4
Vítěz75.8. října 2017Peking, Čína (2)tvrdýAustrálie Nick Kyrgios6–2, 6–1
Finalista36.15. října 2017Šanghaj, Čína (2)tvrdýŠvýcarsko Roger Federer4–6, 3–6
Vítěz76.22. dubna 2018Monte Carlo, Monako (11)antukaJaponsko Kei Nišikori6–3, 6–2
Vítěz77.29. dubna 2018Barcelona, Španělsko (11)antukaŘecko Stefanos Tsitsipas6–2, 6–1
Vítěz78.20. května 2018Řím, Itálie (8)antukaNěmecko Alexander Zverev6–1, 1–6, 6–3
Vítěz79.10. června 2018French Open, Paříž, Francie (11)antukaRakousko Dominic Thiem6–4, 6–3, 6–2
Vítěz80.12. srpna 2018Toronto, Kanada (4)tvrdýŘecko Stefanos Tsitsipas6–2, 7–6(7–4)
Finalista37.27. ledna 2019Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýSrbsko Novak Djoković3–6, 2–6, 3–6
Vítěz81.19. května 2019Řím, Itálie (9)antukaSrbsko Novak Djoković6–0, 4–6, 6–1
Vítěz82.9. června 2019French Open, Paříž, Francie (12)antukaRakousko Dominic Thiem6–3, 5–7, 6–1, 6–1
Vítěz83.11. srpna 2019Montréal, Kanada (5)tvrdýRusko Daniil Medveděv6–3, 6–0
Vítěz84.8. září 2019US Open, New York, Spojené státy (4)tvrdýRusko Daniil Medveděv7–5, 6–3, 5–7, 4–6, 6–4
Vítěz85.29. února 2020Acapulco, Mexiko (3)tvrdýUSA Taylor Fritz6–3, 6–2
Vítěz86.11. října 2020French Open, Paříž, Francie (13)antukaSrbsko Novak Djoković6–0, 6–2, 7–5
Vítěz87.25. dubna 2021Barcelona, Španělsko (12)antukaŘecko Stefanos Tsitsipas6–4, 6–7(6–8), 7–5
Vítěz88.16. května 2021Řím, Itálie (10)antukaSrbsko Novak Djoković7–5, 1–6, 6–3
Vítěz89.9. ledna 2022Melbourne, AustrálietvrdýUSA Maxime Cressy7–6(8–6), 6–3
Vítěz90.30. ledna 2022Australian Open, Melbourne, Austrálie (2)tvrdýRusko Daniil Medveděv2–6, 6–7(5–7), 6–4, 6–4, 7–5
Vítěz91.26. února 2022Acapulco, Mexiko (4) tvrdýSpojené království Cameron Norrie6–4, 6–4
Finalista38.20. března 2022Indian Wells, Spojené státytvrdýUSA Taylor Fritz3–6, 6−7(5–7)
Vítěz92.5. června 2022French Open, Paříž, Francie (14)antukaNorsko Casper Ruud6–3, 6–3, 6–0
Finalista39.21. července 2024Båstad, ŠvédskoantukaPortugalsko Nuno Borges3–6, 2–6

Čtyřhra: 15 (11–4)

Legenda
Grand Slam (0)
Letní olympijské hry (1–0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (3–0)
ATP Tour 500 (1–2)
ATP Tour 250 (6–2)
Finále dle povrchu
tvrdý (9–1)
antuka (2–3)
tráva (0–0)
koberec (0–0)
Finále dle místa
venku (11–4)
hala (0–0)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.27. července 2003Umag, ChorvatskoantukaŠpanělsko Álex López MorónAustrálie Todd Perry
Japonsko Thomas Šimada		6–1, 6–3
Vítěz2.11. ledna 2004Čennaí, IndietvrdýŠpanělsko Tommy RobredoIzrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram		7–6(7–3), 4–6, 6–3
Vítěz3.9. ledna 2005Dauhá, KatartvrdýŠpanělsko Albert CostaRumunsko Andrei Pavel
Rusko Michail Južnyj		6–3, 4–6, 6–3
Finalista1.24. dubna 2005Barcelona, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Feliciano LópezIndie Leander Paes
Srbsko a Černá Hora Nenad Zimonjić		3–6, 3–6
Finalista2.8. ledna 2007Čennaí, IndietvrdýŠpanělsko Tomeu SalvàBelgie Xavier Malisse
Belgie Dick Norman		6–7(4–7), 6–7(4–7)
Finalista3.30. dubna 2007Barcelona, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Tomeu SalvàRumunsko Andrei Pavel
Německo Alexander Waske		3–6, 6–7(1–7)
Vítěz4.27. dubna 2008Monte Carlo, MonakoantukaŠpanělsko Tommy RobredoIndie Maheš Bhúpatí
Bahamy Mark Knowles		6–3, 6–3
Vítěz5.9. ledna 2009Dauhá, Katar (2)tvrdýŠpanělsko Marc LópezKanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić		4–6, 6–4, [10–8]
Vítěz6.20. března 2010Indian Wells, Spojené státytvrdýŠpanělsko Marc LópezKanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić		7–6(10–8), 6–3
Vítěz7.7. ledna 2011Dauhá, Katar (3)tvrdýŠpanělsko Marc LópezItálie Daniele Bracciali
Itálie Andreas Seppi		6–3, 7–6(7–4)
Vítěz8.17. března 2012Indian Wells, Spojené státy (2)tvrdýŠpanělsko Marc LópezUSA John Isner
USA Sam Querrey		6–2, 7–6(7–3)
Finalista4.10. února 2013Viña del Mar, ChileantukaArgentina Juan MónacoItálie Paolo Lorenzi
Itálie Potito Starace		2–6, 4–6
Vítěz9.9. ledna 2015Dauhá, Katar (4)tvrdýArgentina Juan MónacoRakousko Julian Knowle
Rakousko Philipp Oswald		6–3, 6–4
Vítěz10.12. srpna 2016LOH – Rio de Janeiro, BrazílietvrdýŠpanělsko Marc LópezRumunsko Florin Mergea
Rumunsko Horia Tecău		6–2, 3–6, 6–4
Vítěz11.9. října 2016Peking, ČínatvrdýŠpanělsko Pablo Carreño BustaUSA Jack Sock
Austrálie Bernard Tomic		6−7(6−8), 6−2, [10−8]

Utkání o olympijské medaile

Mužská dvouhra: 1 (1 zlato)

Medaileč.datumturnajpovrchsoupeř v boji o medailivýsledek
Zlato1.17. srpna 2008LOH, Peking, ČínatvrdýChile Fernando González6–3, 7–6(7–2), 6–3

Mužská čtyřhra: 1 (1 zlato)

Medaileč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři v boji o medailivýsledek
Zlato1.12. srpna 2016LOH 2016, Rio de Janeiro, BrazílietvrdýŠpanělsko Marc LópezRumunsko Florin Mergea
Rumunsko Horia Tecău		6–2, 3–6, 6–4

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Vysvětlivky

  1. ↑ Nadal odstoupil před třetím kolem French Open 2016 pro poranění zápěstí. Neodehrané utkání tak nebylo započítáno jako prohraný zápas.
  2. ↑ Nadal odstoupil před semifinále Wimbledonu 2022. Neodehrané utkání tak nebylo započítáno jako prohraný zápas.
  3. ↑ Nadal postoupil bez boje ve druhém kole US Open 2019. Neodehrané utkání tak nebylo započítáno jako vyhraný zápas.
Legenda
SRpoměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným		W–L
V–P		výhry–prohry
NHdaný rok se turnaj nekonalAturnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQprohra v (kole) kvalifikace1k / 1Rprohra v daném kole turnaje
QF / ČFprohra ve čtvrtfináleSFprohra v semifinále
Fprohra ve fináleVítězvítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok20012002200320042005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023
Pořadí818.▲ 235.▲ 47.▼ 51.▲ 2.▬ 2.▬ 2.▲ 1.▼ 2.▲ 1.▼ 2.▼ 4.▲ 1.▼ 3.▼ 5.▼ 9.▲ 1.▼ 2.▲ 1.▼ 2.▼ 6.▲ 2.▼ 670.

Čtyřhra

Rok20012002200320042005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023
Pořadí1537.▲ 1116.▲ 179.▲ 46.▼ 50.▼ 314.▲ 118.▲ 92.▼ 132.▲ 79.▼ 113.▲ 68.▼ 384.▼ 805.▲ 88.▼ 132.▼ 542.——475.▼ 511.▼ 1146.—

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rafael Nadal na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e TIGNOR, Steve. The Amazing Race toward GOAT status: Rafael Nadal's résumé [online]. Tennis, 2020-01-14 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Jan Vojkůvka. Bez ohledu na výsledek. Fantazie, neskrývá Nadal radost z návratu do čela žebříčku [online]. Tenisovýsvět.cz [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Federer titul v Halle neobhájil. Ve finále podlehl Čoričovi a přijde o tenisový trůn [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-24 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Nadal Clinches Year-End No. 1 ATP Ranking For Fifth Time [online]. ATP Tour, Inc., 2019-11-14 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Rafael Nadal’s 18-year top 10 record will end after Indian Wells reveal. Fox Sports [online]. 2023-03-02 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ KRISHNA, Gautham. "Martina Navratilova has that record and not Nadal" - Tennis fans annoyed with Spaniard's top-10 record not compared to WTA stars. Sportskeeda.com [online]. 2023-03-04 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal zdolal Thiema a v Madridu slaví rekordní 30. titul z Masters! [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-14 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ HARWITT, Sandra. Is Rafael Nadal the best clay-court player ever?. ESPN. 1-8-2008. Dostupné online [cit. 05-04-2010]. 
  9. ↑ PERROTTA, Tom. Nadal Appearing Unbeatable on Clay. Tennis magazine. New York Sun, 28-04-2008. Dostupné online [cit. 05-04-2010]. 
  10. ↑ ZABLOUDI, Luboš. Nadal v Barceloně získal 49. antukový titul a vyrovnal rekord Vilase [online]. Tenisportal.cz, 2016-04-24 [cit. 2016-04-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b ZABLOUDIL, Luboš. Nadal slaví 70. titul a rekordní trofeje: 50. z antuky a 10. z Monte Carla! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-23 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Unstoppable Nadal Captures Sixth Straight Title Monte-Carlo [online]. MONTE-CARLO ROLEX MASTERS, 2010-04-18 [cit. 2021-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-21. (anglicky) 
  13. ↑ CHRISTOPHER CLAREY. Nadal’s Reign in Monte Carlo Continues [online]. The New York Times, 2011-04-17 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Rafael Nadal Saves M.P., Beats Stefanos Tsitsipas For 12th Barcelona Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-04-2 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Rafael Nadal hires Carlos Moya as he bids to revive injury-hit careeer [online]. CNN, 17-12-2016 [cit. 2016-12-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ SANFORD, Jordaan. Marc Lopez joins Rafael Nadal's coaching team. Tennis.com [online]. 2021-12-11 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Personal woes affecting Rafa?. sports.espn.go.com. ESPN, 23-07-2009. Dostupné online. 
  18. ↑ roj, Sport.cz. Nadal vydělal miliardy, ale svému letitému kouči nedal ani euro. Sport.cz [online]. 2020-06-09 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Q&A with Rafael Nadal. Sports Illustrated. 16-07-2010. Dostupné online. 
  20. ↑ JOHNSON, Christopher. Rafael Nadal: The 'Dragon Ball' of tennis. www.cnngo.com. CNN, 08-10-2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31-01-2012. 
  21. ↑ CLAREY, Christopher. Nadal Has a Chance at Winning All 4 Grand Slams, if His Foot Cooperates. The New York Times [online]. 2022-06-06 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  22. ↑ Rafael Nadal out of US Open, boosting Novak Djokovic's chance for calendar-year Grand Slam. ABC News [online]. 2021-08-20 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Nadal ends 2021 season prematurely over niggling foot issue. Reuters [online]. 2021-08-20 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ TRAIN, Rob. What is Müller-Weiss syndrome, Rafa Nadal’s chronic injury in his left foot?. Diario AS [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Pod injekcemi už hrát nechci, říká Nadal a zváží i operaci. Ale končit nehodlá. ČT sport - Česká televize [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ SMITH, Bill. Away from tennis court, Rafael Nadal seeks a golf course. The Miami Herald. 28-03-2012. 
  27. ↑ Rafa Nadal's Account. Great experience playing with the world's number 1 female poker player Vanessa and very happy to have learned a lot. [online]. Twitter, 11-04-2014. Dostupné online. 
  28. ↑ TANDON, Kamakshi. U.S. Open – Twenty things we learn in Rafael Nadal's autobiography [online]. ESPN, 26-08-2011 [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  29. ↑ OSBORNE, Chris. Australian Open 2017: Rafael Nadal, Johanna Konta through [online]. BBC Sport, 03-01-2017 [cit. 2017-06-11]. Dostupné online. 
  30. ↑ Rafael Nadal engaged to girlfriend of 14 years Mery Perello [online]. CNN, 31-01-2019 [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  31. ↑ BOYLE, Kelli. Tennis Star Rafael Nadal Marries Maria Francisca Perello In Spain [online]. E! Online, 19-10-2019 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. 
  32. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal je otcem. Má syna Rafaela. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-08 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal i za pomoci deště udolal Zvereva. Osmý titul z Říma ho vrátí do čela žebříčku [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-20 [cit. 2018-05-21]. Dostupné online. 
  34. ↑ Nadal v Madridu získal rekordní osmnáctý titul z turnajů Masters. Sport.cz [online]. 2010-05-16 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  35. ↑ Nadal a Vonnová získali "sportovní Oscary" Laureus, Dostupné online. Týden.cz, 7.2.2011
  36. ↑ UBHA, Ravi. Wimbledon 2015: Rafael Nadal upset by Dustin Brown. CNN. 02-07-2015. Dostupné online [cit. 12-07-2015]. 
  37. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal má další 'desítku'. Už 10. trofej získal také v Barceloně [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-30 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. 
  38. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal má 11. titul i z Barcelony. Ve finále přehrál řeckého mladíka Tsitsipase [online]. BARCELONA: TenisPortal.cz, 2018-04-29 [cit. 2018-04-30]. Dostupné online. 
  39. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Barcelona: Tsitsipas je prvním řeckým finalistou po 45 letech, Nadal vyhrál 400. zápas na antuce [online]. BARCELONA: TenisPortal.cz, 2018-04-28 [cit. 2018-04-30]. Dostupné online. 
  40. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal přišel s Thiemem o antukovou neporazitelnost a ztratí post jedničky [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-10 [cit. 2018-05-11]. Dostupné online. 
  41. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nejúspěšnější turnaj na hardu. Nadal v Torontu zastavil Tsitsipase a má 80. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-13 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. 
  42. ↑ Rafael Nadal dodges rivals like Alexander Zverev and Dominic Thiem - Roland Garros draw talking points [online]. MSN, 2018-02-25 [cit. 2018-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-25. 
  43. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Nadal má 12. titul z Roland Garros. Tolik trofejí z jednoho grandslamu nikdo nemá [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-09 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b Alex Sharp. Nadal's Grand Slam career by numbers [online]. Roland-Garros, 2019-06-09 [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ MITCHELL, Kevin. Roger Federer beats Rafael Nadal in four sets to reach Wimbledon men’s final. The Guardian [online]. 2019-07-12 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  46. ↑ JUREJKO, Jonathan. Nadal wins US Open for 19th Grand Slam. BBC Sport [online]. BBC, 2019-09-09 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Schwartzman Stuns Nadal In Rome [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-19 [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ SEMINARA, Dave. Rafa's 'Moon Landing' Among Sports' Greatest All-Time Records [online]. ATP Tennis, Inc., 2020-10-11 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ ODDO, Chris. 100 for the King: Numbers behind Rafa's latest Paris success - Roland-Garros - The 2020 Roland-Garros Tournament official site [online]. Roland Garros, 2020-10-11 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ French Open: Rafael Nadal crushes Casper Ruud to win his 14th title at Roland Garros. Sky Sports [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ It's Grand Slam No.22 for Rafa. Roland-Garros - The 2022 Roland-Garros Tournament [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Gill Tan. McDonald overcomes injured Nadal at AO 2023. Australian Open [online]. 2023-01-18 [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Nadal: Konec na tiskovce si nezasloužím, rok 2024 bude nejspíš poslední. iDNES.cz [online]. 2023-05-19 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. 
  54. ↑ Luboš Zabloudil, Ondřej Jirásek. Nadal musí vynechat milované Roland Garros i Wimbledon a US Open. Příští sezona bude nejspíše poslední. TenisPortal.cz [online]. 2023-05-18 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 
  55. ↑ Rafael Nadal Withdraws From Roland Garros, Hints 2024 Season May Be His Last. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-05-18 [cit. 2023-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-18. (anglicky) 
  56. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal po operaci a roce bez tenisu? Nečelil brejkbolu a přehrál Thiema. Postoupil i Macháč. TenisPortal.cz [online]. 2024-01-02 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  57. ↑ Rafael Nadal beats Dominic Thiem in Brisbane. ATP Tour [online]. 2024-01-02 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  58. ↑ RAMSAY, George. Rafael Nadal squanders three match points in Brisbane International defeat against Jordan Thompson. CNN [online]. 2024-01-05 [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal je znovu zraněný. O Australian Open přijde kvůli natrženému svalu. TenisPortal.cz [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  60. ↑ Rafael Nadal makes winning return in Barcelona. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-16 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Rafael Nadal feels the love in Barcelona return. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-16 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Alex de Minaur defeats Rafael Nadal in Barcelona. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-17 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ BARCELONA OPEN BANC SABADELL – ATP MEDIA NOTES PREVIEW & DAY 1 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-04-15 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ BERKOK, John. At 4:00, Rafael Nadal just won the second-longest best-of-three-sets match of his career. Tennis.com [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-22. (anglicky) 
  65. ↑ Nuno Borges defeats Rafael Nadal for Bastad title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ Rafael Nadal na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240528a28. května 2024
  67. ↑ BBC.com, ČT Sport, esp.com, Time, US Today, wtatennis.com. Phelps, Murray či Nadal. Národní výpravy přivedou hvězdní vlajkonoši [online]. Česká televize, 2016-08-05 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online. 
  68. ↑ Rafael Nadal and Marc Lopez win tennis gold in Olympic men's doubles final. The Guardian [online]. 2016-08-13 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  69. ↑ a b Djokovic beats rival Nadal at the Paris Olympics in their 60th and likely last head-to-head matchup. AP News [online]. 2024-07-29 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ Serbia wins atp cup [online]. ABC news [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. 
  71. ↑ Federer-Nadal rivalry as good as it gets. International Herald Tribune (Associated Press). 7 July 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 23 August 2008. 
  72. ↑ WEAVER, Paul. Move over McEnroe and Borg, this one will run and run in the memory. The Guardian. UK: 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. 
  73. ↑ FLANAGAN, Martin. Federer v Nadal as good as sport gets. The Age. Melbourne: 12 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. 
  74. ↑ BODO, Peter. Rivalry! [online]. Tennis.com, 30 January 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  75. ↑ MACGREGOR, Jeff. Greatest rivalry of the 21st century? [online]. ESPN, 3 February 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  76. ↑ JAGO, Richard. Murray reaches world No.2. The Observer. London: 15 August 2009. Dostupné online [cit. 16 August 2010]. 
  77. ↑ It's official: Nadal will pass Federer for No. 1 [online]. NBC Sports (Associated Press), 1 August 2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-19. 
  78. ↑ FedEx ATP Reliability Index [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. 
  79. ↑ Head to Head player details [online]. ATP World Tour [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23. 
  80. ↑ Rafa & Roger: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 29 January 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  81. ↑ JENKINS, Bruce. The Greatest Match Ever. San Francisco Chronicle. 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. 
  82. ↑ ALLEYNE, Richard. Wimbledon 2008: John McEnroe hails Rafael Nadal victory as greatest final ever. www.telegraph.co.uk. London: The Telegraph, 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. 
  83. ↑ WERTHEIM, Jon. Without a doubt, it's the greatest. Tennis Mailbag. SI.com, 9 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. 
  84. ↑ TIGNOR, Steve. Concrete Elbow [online]. Tennis.com, 8 July 2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  85. ↑ Nadal Edges Djokovic In Montreal Thriller, Faces Raonic in Final [online]. ATP World Tour [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. 
  86. ↑ Poměr vzájemných utkání: Djoković vs. Nadal na stránce ATP Tour (anglicky)
  87. ↑ BBC Sport – Novak Djokovic v Rafael Nadal: Players & pundits hail 'greatest' match [online]. Bbc.co.uk, 2012-01-29 [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. 
  88. ↑ RIVALRIES OF THE DECADE [online]. [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. 
  89. ↑ Novak & Rafa: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 6 November 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné online. 
  90. ↑ Records and milestones Rafael Nadal achieved at Australian Open 2022. Sportskeeda.com [online]. 2022-02-01 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ MOLSKI, Max. Looking back at the longest tennis matches ever. NBC Sports [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-21. (anglicky) 
  92. ↑ Longest Men's Singles Championship Final [online]. ESPN Sports, 30-12-2012. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Spain (1945–1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
US flag 45 stars.svg
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Flag of the United States (1896–1908).svg
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Jamaica.svg
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Tennis at the 2016 Summer Olympics -- 30.jpg
(c) Tasnim News Agency, CC BY 4.0
Tennis at the 2016 Summer Olympics – Men's singles. Rafael Nadal - Andreas Seppi
Gold medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a gold medal, based on Olympic rings.svg.
Nadal - King of Clay (27042955935).jpg
Autor: JC, Licence: CC BY-SA 2.0
© Tennis-Bargains.com
Nadal vs Federer RG 2007.jpg
Autor: 2007. urtea, Licence: CC BY-SA 2.0
Nadal vs Federer en la final de Roland Garros 2007
Novak Đoković - Roland-Garros 2013 - 004.jpg
Autor: Yann Caradec, Licence: CC BY-SA 2.0
2ème tour Roland Garros 2013 : Novak Djokovic (SRB) def. Guido Pella (ARG)
Roger Federer and Rafael Nadal at the 2006 Wimbledon Championships2.jpg
Autor: Georgio, Licence: CC BY 2.0
Roger Federer receives Rafael Nadal's serve during the final of the 2006 Wimbledon Championships
RafaelNadal2022USOpen (cropped).jpg
Autor: 350z33, Licence: CC BY-SA 4.0
Rafael Nadal at the 2022 US Open playing against Rinky Hijikata at Arthur Ashe Stadium.
Red Ensign of South Africa (1912–1951).svg
Autor: Fornax, Licence: CC BY-SA 3.0
South African Red Ensign from 1912 until 1951.
Rafael Nadal 2011 Roland Garros 2011-crop.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 2.0
This file is originally uploaded by Good twins on wikimedia commons. This is the edited version of the photo and I was the one who edit it. No Copyright Infringement Intended
Rafa Nadal Forehand Wimbledon.jpg
Autor: Su--May, Licence: CC BY 2.0
Nadal hitting a topspin forehand against Bellucci.