Rafie

Jak číst taxoboxRafie
alternativní popis obrázku chybí
Raphia australis
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádarekotvaré (Arecales)
Čeleďarekovité (Arecaceae)
Rodrafie (Raphia)
P.Beauv., 1806
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rafie[1] (Raphia) je rod palem, zahrnující 20 druhů. Je rozšířen zejména v rovníkové Africe, v menší míře a zřejmě druhotně i v tropické Americe a na Madagaskaru. Jsou to mohutné palmy s velkými zpeřenými listy. Kmen je přímý nebo krátký a podzemní, u některých druhů ostnitý. Květy jsou jednopohlavné, s trojčetným kalichem a korunou. Plody jsou poměrně velké, eliptické, s povrchem pokrytým šupinami a bez tvrdé pecky.

Rafie mají značný význam zejména pro místní obyvatelstvo. Jejich využití je poměrně mnohostranné. Jsou zdrojem vláken, slouží jako stavební materiál a ke krytí střech a podobně. Nejvýznamnějším druhem je Raphia farinifera. Druh Raphia regalis je znám nejdelšími listy v rostlinné říši, které dosahují délky až 25 metrů.

Popis

Rafie jsou masivní, jednodomé, otrněné palmy s přímým nebo zkráceným a podzemním kmenem. Kmeny jsou solitérní nebo svazčité, alespoň částečně pokryté vytrvalými odumřelými listy a obsahují měkkou dřeň. U některých druhů jsou na uzlinách kmene ostny kořenového původu. U bahenních druhů bývají vyvinuty dýchací kořeny (pneumatofory). Listy jsou mohutné, zpeřené. Postranní lístky jsou četné, úzké, jednoduše přeložené, na vřeteni listu pravidelně nahloučené do skupin. Často jsou na rubu bělavé a na okraji s krátkými ostny. Rafie vykvétají po dosažení zralosti a po dozrání plodů odumírají podobně jako talipot. Květenství jsou oboupohlavná, krátce stopkatá, větvená do 2. řádu a vyrůstající současně z úžlabí několika vnějších listů. Jsou buď ukrytá mezi listy nebo vyčnívající nad korunu a skládající rozměrné složené květenství. Květy jsou jednopohlavné. Kalich je trubkovitý, zakončený 3 laloky. Koruna je přinejmenším na bázi trubkovitá, trojčetná. Samčí květy obsahují 6 až 30 tyčinek s úzce vřetenovitými nitkami přirostlými k bázi koruny a někdy srostlými do dužnaté trubičky. V samičích květech je gyneceum složené ze 3 plodolistů s nekompletně oddělenými komůrkami. Čnělka je krátká, zakončená trojlaločnou bliznou. Plody jsou zpravidla velké, eliptické, jednosemenné, na povrchu pokryté střechovitými šupinami. Mezokarp je tlustý, moučnatý a olejnatý, endokarp není diferencován.[2][3][4]

Rozšíření

Rod rafie zahrnuje 20 druhů. Převážná většina druhů se vyskytuje v subsaharské Africe, a to zejména ve vlhkých oblastech okolo rovníku. Druh Raphia taedigera se vyskytuje v tropické Africe v oblasti Guinejského zálivu a jako jediný druh rodu i v tropické Americe (od Nikaraguy po severní Brazílii). Na to, zda se v Americe jedná o původní výskyt, není jednoznačný názor. Raphia farinifera roste ve východní tropické Africe a rovněž na Madagaskaru, kam byla zřejmě zavlečena. Většina druhů roste na bahnitých, podmáčených půdách. Druh Raphia regalis roste na horských svazích jako součást tropického deštného lesa.[2]

Taxonomie

Rod Raphia je v rámci taxonomie palem řazen do podčeledi Calamoideae, tribu Lepidocaryeae a samostatného subtribu Raphiinae. Sesterskou větví je subtribus Mauritiinae, zahrnující rody Mauritia, Mauritiella a Lepidocaryum.[5]

Zajímavosti

Raphia regalis má nejdelší listy v rostlinné říši. Jejich délka dosahuje i s řapíkem až 25 metrů.[4]

Význam

Rafie mají velký ekonomický význam zejména pro místní obyvatelstvo. V některých afrických zemích jsou pěstovány na plantážích. Z mladých listů a listových pochev se získávají vlákna s poměrně širokým využitím. Používají se ve tkalcovství, košařství a k výrobě provazů. Z Afriky je tento materiál i vyvážen. V Evropě je tzv. rafiové lýko oblíbené zejména k vyvazování roubů při roubování. Řapíky četných druhů slouží jako náhrada bambusu při stavbě domů a v truhlářství, listy jsou využívány jako střešní krytina. Z nařízlého růstového vrcholu se získává sladká šťáva, která je zkvašována na palmové víno. Z plodů některých druhů se získává palmový olej. Semena některých druhů a růstové vrcholy (palmové zelí) slouží jako potrava. Plody jsou někdy používány jako jed k lovu ryb (barbasko). Raphia farinifera je v tropech celkem zřídka pěstována jako okrasná palma. Je to robustní druh s dlouhými listy. Z povrchu jeho listů se získává vosk k výrobě kožních krémů, leštících vosků a svíček.[3][6]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b Palms of the World Online. Raphia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  4. a b JONES, David L. Palms of the World. Canberra: Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky) 
  5. ASMUSSEN, Cony B. et al. A new subfamily classification of the palm family (Arecaceae): evidence from plastid DNA phylogeny. Botanical Journal of the Linnean Society. 2006, čís. 151. 
  6. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Pagne raphia 01.jpg
Autor: Kamara kolo rachelle, Licence: CC BY-SA 4.0
This is an image of Cultural Fashion or Adornment from
Paire de sabots en raphia.JPG
Autor: Als33120, Licence: CC BY-SA 4.0
Museum of Villaines-les-Rochers : Pair of clogs in raphia and sheepskin with wooden soles.
Raphia australis00.jpg
Autor: Brita Lomba, Licence: CC BY-SA 3.0
Raphia australis Oberm. & Strey - Mtunzini, Zululand - KwaZulu Natal, South Africa
Raphia farinifera00.jpg
Autor: Rob Jarvis00, Licence: CC BY-SA 4.0
Raphia farinifera (Gaertn.) Hyl. - Mavuradonha Mountains, Zimbabwe
Raphia australis 2 (14864268202).jpg
Autor: Ton Rulkens from Mozambique, Licence: CC BY-SA 2.0
Note the enormous terminal inflorescence. Bobola, southern Mozambique.