Raflézie Arnoldova

Raflézie Arnoldova
Květ raflézie Arnoldovy (Rafflesia arnoldi)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	rafléziovité (Rafflesiaceae)
Rod	raflézie (Rafflesia)
Binomické jméno
Rafflesia arnoldii R. Br., 1821
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raflézie Arnoldova (Rafflesia arnoldii)^[1] je tropická parazitická rostlina s největším solitérním květem na světě.^[2] Květ s max. hmotností téměř 11 kg mívá průměr 0,6 až jeden metr. Největší dosud zaznamenaný exemplář z Indonésie (oznámený začátkem ledna 2020) měl průměr 111 cm, takže o čtyři centimetry překonal předchozího „rekordmana“, který byl také nalezen v džunglích Západní Sumatry.^[3]

Rostlina je nejznámějším druhem rodu raflézie a za svůj život vytvoří jediný jednopohlavný květ.^[4]

Rostlina je známa pouze z ostrovů jihovýchodní Asie, z indonéské Sumatry a indonésko-malajského Bornea. Objevena byla při expedici v roce 1818 na Sumatře a druhové jméno arnoldii dostala na počest indonéského botanika Josepha Arnolda, pocházejícího z tehdejší Nizozemské východní Indie, který při výpravě zemřel. Rodové jméno Rafflesia vzniklo na počest britského státníka Stamforda Rafflese, zakladatele britského Singapuru.^[4][5][6][7]

Roste v primárních nebo sekundárních tropických deštných lesích v nadmořské výšce 500 až 1000 m, obvykle při stálé teplotě okolo 25 °C a noční vzdušné vlhkosti blížící se ke 100 %. Parazituje na třech druzích liánovité révovité rostliny Tetrastigma, nejčastěji na druhu Tetrastigma leucostaphylum. Roste rozptýleně a obvykle na těžko dostupných místech.

Raflézie Arnoldova nevytváří stonek, listy ani kořeny. Z drobného semene, které vniklo do poraněného místa v kůře parazitované rostliny, vyroste prokaulom, který se přemění v haustoria, jež prorůstají do těla hostitelské rostliny (kořene nebo stonku). Odtud čerpají vodu i živiny. Od vyrašení k vytvoření květu uplyne 9 až 21 měsíců; po tuto dobu není navenek nic patrného.^[4][5][6][8]

Nejdříve z liány (nejčastěji u země) vyraší kulovité, rezavohnědé poupě kryté šupinovitými listeny, které postupně doroste do velikosti hlávky zelí. Nato se pupen plošně rozvine do kruhového souměrného květu. Nápadné okvětí je tvořeno pěti masitými podlouhlými a hranatými korunními plátky houbovité struktury, které jsou zbarveny masově červeně s bělavými bradavičnatými skvrnami. Plátky jsou u báze srostlé do trubky a ve střední části květu tvoří manžetu. Vespod na středu květu je střední sloupek s terčem, nad ním jsou pachové žlázy rozptylující typický zápach. Pod terčem jsou buď tyčinky (pět a více), nebo spodní semeník s vajíčky v mnoha komůrkách tvořených druhotným přepážkami. Květ zůstává rozvitý nejvýše pět dní.^[4][5][6][9]

V průběhu kvetení vydává květ odporný zápach připomínající hnijící maso, který přiláká opylovače – hmyz.^[10] Nejčetnějšími návštěvníky, a tudíž opylovači bývají mouchy, resp. dvoukřídlý hmyz nebo brouci hledající mršinu k nakladení vajíček. Tu sice nenajdou, ale na samčích rostlinách olizují z tyčinek lepkavý pyl, který po přeletu na samičí rostlinu (při dalším hledání mršiny) ulpí na blizně.

Květ opylovačům neposkytuje nic na oplátku, pouze je přelstí vidinou potravy a možnosti naklást vajíčka do mršiny.^[11]

Způsob složitého opylování je důvodem, proč jsou rostliny tak vzácné. Samčí a samičí rostliny musí růst blízko sebe, vykvést ve stejnou dobu, musí je navštívit hmyz, a to ve správném pořadí a dostatečně obalený pylem. Plodem je dužnatá bobule, 12 až 15 cm velká, s několika tisíci velmi malých semen. Bobule požírají drobní savci, kteří trusem roznášejí semena po okolí; případně bobule spadne na zem a stejně jako celý květ se v krátkém čase promění v hustou kaši, která se lepí na nohy procházející zvěři.^[4][5][6][9]

Jakkoliv se raflézie Arnoldova vyskytuje vzácně, byly popsány dvě její variety:

• Rafflesia arnoldii arnoldii – roste na ostrově Borneo, v malajském Sabahu a Sarawaku a indonéském Západním Kalimantanu,
• Rafflesia arnoldii atjehensis (Koord.) Meijer – roste na indonéském ostrově Sumatra a liší se tím, že terč ve středu květu je menší.^[12]

Rostlina je využívna v tradiční medicíně domorodých obyvatel jako zdroj léčivých látek. V rostlinách byly objeveny biologicky aktivní fenoly (fenolické kyseliny, flavonoidy, katechiny), alkaloidy (nikotin, kofein), taniny a fenylpropanoidy. Významnou vlastností rostlin rodu Rafflesia je schopnost urychlovat hojení ran, kterou potvrdil i moderní výzkum. Zatím však nebylo zjištěno, díky kterým obsahovým látkám tomu tak je.^[8]

Jakkoliv je raflézie Arnoldova vzácná, je zákonem chráněna pouze v Sabahu, kde je také lokalita (Poring Hot Springs), ve které jsou v době jejího kvetení poutače směřující k rostlinám. Jinak raflézie obvykle rostou na nepřístupných místech a kvetou v neodhadnutelnou dobu, takže je kromě domorodců nikdo nenalezne. Jsou však ohrožovány jednak odlesňováním krajiny, jednak vysekáváním lián v lese kvůli vyšším přírůstkům dřeva z „užitečných“ stromů. Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) není dosud hodnocena.^[5][6][9]

• 

  (c) Raphaelhui na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
  Květ a nové květní pupeny
• 
  Přezrálý květ

• Obrázky, zvuky či videa k tématu raflézie Arnoldova na Wikimedia Commons
• Taxon Rafflesia arnoldii ve Wikidruzích