Ragnachar

Ragnachar
Po vítězné bitvě, kde Chlodvík I. společně s Ragnacharem porazili římského vládce Syagriuse, je Syagarius v Soissons předveden před Chlodvika I.
Po vítězné bitvě, kde Chlodvík I. společně s Ragnacharem porazili římského vládce Syagriuse, je Syagarius v Soissons předveden před Chlodvika I.
Narození5. století
Úmrtí509
Povolánípanovník
RodMerovejci
PříbuzníRignomer (bratr)
Funkcefranský král
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ragnachar nebo Ragnarius (465?[1] - 509) byl jeden z drobných sálských franských králů, který vládl franskému území kolem dnešního města Cambrai. Podle Historia Francorum Řehoře z Tours, "byl tak krutý a bezohledný, že neměl slitování ani pro své vlastní blízké příbuzné". Jeho kruté vlastnosti korespondovaly s jeho příbuzným a soudobým franským králem Chlodvikem I.[2]

Život

V roce 486 se Ragnachar spojil s Chlodvikem I., který byl franským králem Sálských Franků, po té společně napadli Syagria, římského vládce království Soissons v bitvě u Soissons.[3] V roce 496 Chlodvik přijal křest, čímž se stal křesťanem, ale asi polovina z 6000 franských bojovníků se odmítli k němu připojit, přičemž došlo i k rozkolu mezi ním a Ragnacharem, který se držel stále tradičního pohanství.[4] Arcibiskup Hincmar z arcidiecéze v Remeši v 9. století ve své biografii svatý Remigius napsal: Nakonec mnoho z armády Franků, kteří ještě nepřistoupili k víře, žilo nějaký čas za řekou Somme...[5]

V anonymních latinských spisech Gesta episcoporum Cameracensium z 11. století je zmíněno, že v tomto období se Ragnacharův nezkrotný chtíč rozšířil i na manželky jeho blízkých stoupenců. Přestal naslouchat svým dvorním rádcům ve prospěch svého oblíbeného dvořana Farra a všechny dary nebo jídlo, které získal, dělil mezi sebe a svého oblíbence se slovy: „Dost pro mě a mého Farra“. Ostatní takto uražení plánovali, jak Ragnachara svrhnout.[6]

Příležitost ke svržení Ragnachara se naskytla v roce 509, kdy arogantní Ragnachar odepřel Chlodvíkovi vstup do Cambraie. Chlodvík využil nespokojenosti jeho vojenských stoupenců a podplatil je „náramky a opasky, které byly vyrobeny tak, aby připomínaly zlato, ale ve skutečnosti byly bronzově zlacené, aby klamaly“.[7] Poté se Chlodvík vydal dobýt Cambrai.

Když se Ragnacharovi špehové vrátili z pozorování pohybů Chlodvíkovy armády, údajně řekli, že má „dostačující sílu k porážce vás i vašeho Farra“.[8] Podplacení stoupenci Ragnachara a jeho bratra Ricchara zajali, když prchali po porážce v bitvě.[7]> Přivedli je s rukama svázanýma za zády k Chlodvikovi. Řehoř z Tours napsal, že Chlodvík se zeptal Ragnachara: „Proč jsi ponížil naši rodinu tím, že jsi se nechal spoutat? Bylo by pro tebe lepší zemřít.“[8] Potom ho zabil sekerou a řekl Riccharovi: „Kdybys byl pomohl tvému bratrovi, nebyl by svázán“, než zabil Ricchara stejným způsobem.[8] Ragnacharův druhý bratr Rignomer byl později na Chlodvikův rozkaz zabit v Le Mans. Po jejich smrti přešlo veškeré jejich bohatství i Ragnacharovo království na Chlodvika.[8]

Když si zrazení stoupenci Ragnachara stěžovali, že dostali falešné zlato, Chlodvík jim řekl, že to byla jejich platba za zradu jejich pána a že by měli být vděční, že jsou ještě na živu.[9]

Arcibiskup Hincmar napsal, že lidé poté Chlodvíka následovali a nechali se pokřtít. Frankové v Saint Remigius viděli novou víru a přijali křest. Chlodvík stejně jako Ragnachar dosáhl vítězství podlosti a vyvražděním nepohodlných Franků i lidí z vlastních řad, včetně příbuzných.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ragnachar na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Ragnachar King of the Salian Franks at C486-509 Cambrai. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)  Archivováno 5. 11. 2013 na Wayback Machine.
  2. ↑ The History of the Franks, II, 42.
  3. ↑ BACHRACH, Bernard S. Procopius and the Chronology of Clovis's Reign [online]. 1971-01-01 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. doi:10.1484/J.VIATOR.2.301706. 
  4. ↑ BACHRACH, Bernard S. Merovingian Military Organization, 481-751. [s.l.]: U of Minnesota Press Dostupné online. ISBN 978-0-8166-5700-1. (anglicky) Řehoř z Tours, II, 31, napsal, že "více než tři tisíce bojovníku z armády Chlodvika bylo pokřtěno" (De exercito vero eius baptizati sunt amplius tria milia). 
  5. ↑ a b BACHRACH, Bernard S. Merovingian Military Organization, 481-751. [s.l.]: U of Minnesota Press Dostupné online. ISBN 978-0-8166-5700-1. (anglicky) Archibiskup Hincmar, 15: Multi denique de Francorum exercitu, necdum ad fidem conversi, sum regis parente Ragnario ultra Sumnam fluvium aliquandiu deguerunt, donec, Christi gratia cooperante, gloriosis potitus victoriis, eundem Ragnarium, flagitiis turpitudinum inservientem, vinctum a Francis sibi traditum, rex Hludowicus occidit et omnem Francorum populum per beatum Remigium ad fidem converti et baptizari obtinuit.. 
  6. ↑ BACHRACH, Bernard S.; BACHRACH, David S.; LEESE, Michael. Deeds of the Bishops of Cambrai, Translation and Commentary. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-1-317-03621-0. (anglicky) 
  7. ↑ a b >BACHRACH, Bernard S.; BENTHE, H. F.; HABERLAND, G. Merovingian Military Organization, 481-751. www.jstor.org [online]. University of Minnesota Press, 1972 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d GREGORY OF TOURS. History of the Franks. Překlad E. Brehau. New York: Columbia University Press, 1916. (anglicky) 
  9. ↑ BACHRACH, Bernard S. Procopius and the Chronology of Clovis's Reign. [s.l.]: Viator Dostupné online. S. 21–32. (anglicky) 

Literatura

  • BACHRACH, Bernard. Merovingian Military Organization, 481–751. Minneapolis: University of Minnesota Press, 1972. 157 s. Dostupné online. ISBN 0-8166-0621-8. 
  • BACHRACH, Bernard S. Procopius and the Chronology of Clovis's Reign [online]. 1971-01-01 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. doi:10.1484/J.VIATOR.2.301706. 
  • DILL, Samuel. Roman Society in Gaul in the Merovingian Age. [s.l.]: Allen & Unwin Dostupné online. (anglicky) 
  • TOURS, Gregory of. A History of the Franks. [s.l.]: Penguin Publishing Group Dostupné online. ISBN 978-0-14-044295-3. (anglicky) 
  • Monumenta Germaniae Historica. [s.l.]: Hermann Bohlaus Nachfolger, Hermann Bohlaus Nachfolger. Dostupné online. (latinsky) Vita Remigii episcopi Remensis. 
  • KURTH, Godefroid. Clovis. [s.l.]: Рипол Классик Dostupné online. ISBN 978-5-87286-138-6. S. en. 
  • WALLACE-HADRILL, John Michael. The Long-haired Kings: And Other Studies in Frankish History. [s.l.]: Methuen, 1962. Dostupné online. ISBN 978-0-416-25520-1. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Syagrius brought before Clovis.jpg
The captive Syagrius is brought before Clovis of the Franks in 487AD.