Ragnhild Hagaová
Ragnhild Hagaová | |
---|---|
Ragnhild Hagaová v lednu 2018 | |
Datum narození | 12. února 1991 (33 let) |
Místo narození | Nannestad |
Stát | Norsko |
Výška | 172 cm |
Choť | Øyvind Gløersen (od 2022)[1] |
Příbuzní | Magne Haga (bratr) |
Sportovní informace | |
Sport | běh na lyžích |
Klub | Åsen IL |
Lyže | Fischer |
Ukončení kariéry | 30. 3. 2023 |
Světový pohár v běhu na lyžích | |
Debut | 2010 |
Nejlepší umístění | 5. (2014/2015) |
Počet výher | 2 |
Stupně vítězů | 11 |
Nejlépe v TdS | 4. (2015) |
Medaile v běhu na lyžích | |
Olympijské hry | 2 – 0 – 0 |
Mistrovství světa | 0 – 0 – 0 |
MS juniorů | 2 – 0 – 1 |
Mistrovství světa U23 | 2 – 1 – 0 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Běh na lyžích na ZOH | ||
zlato | Pchjongčchang 2018 | 10 km volně |
zlato | Pchjongčchang 2018 | 4×5 km štafeta |
Ragnhild Hagaová (* 12. února 1991, Nannestad, Norsko) je bývalá norská běžkyně na lyžích, dvojnásobná olympijská vítězka ze Zimních olympijských her 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu. Specializovala se spíše na distanční závody, na ZOH 2018 triumfovala v běhu na 10 km volně a spolu se štafetou. Vyhrála závod v běhu na lyžích na 50 km v Oslo v březnu 2023, kdy ženy po sjednocení délek tratí pro muže a ženy vůbec poprvé v rámci Světového poháru závodily na takto dlouhé trati.[2]
Jejím bratrem je Magne Haga, juniorský vicemistr světa ve štafetě na 4×5 km (U20) z Liberce 2013.
Ukončení aktivní kariéry oznámila v příspěvku na Instagramu 30. března 2023.[3]
Výsledky ve Světovém poháru
Všechny výsledky pochází z databáze Mezinárodní lyžařské federace (FIS).[4]
Individuální úspěchy
- 2 vítězství – (1 × závod SP, 1 × etapa víceetapového závodu SP)
- 11 pódií – (7 × závod SP, 4 × etapa víceetapového závodu SP)
Číslo | Sezóna | Datum | Místo | Závod | Úroveň | Umístění |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2014/15 | 3. leden 2015 | Oberstdorf, Německo | 3 km V | SWC | 3. |
2 | 2015/16 | 27. listopad 2015 | Ruka, Finsko | 1.4 km sprint K | SWC | 3. |
3 | 2017/18 | 26. listopad 2017 | Ruka, Finland | 10 km V stíhací závod | SWC | 1. |
4 | 26. listopad 2017 | Nordic Opening | celkově | WC | 3. | |
5 | 3. prosinec 2017 | Lillehammer, Norsko | skiatlon | WC | 3. | |
6 | 10. prosinec 2017 | Davos, Švýcarsko | 10 km V | WC | 2. | |
7 | 16. prosinec 2017 | Toblach, Itálie | 10 km V | WC | 2. | |
8 | 28. leden 2018 | Seefeld, Rakousko | 10 km V hromadný start | WC | 3. | |
9 | 11. března 2018 | Oslo, Norsko | 30 km V hromadný start | WC | 3. | |
10 | 18. března 2018 | Falun, Švédsko | 10 km V stíhací závod | SWC | 2. | |
11 | 2022/23 | 12. března 2023 | Oslo, Norsko | 50 km V hromadný start | WC | 1. |
Týmové úspěchy
- 1 vítězství – (1 × štafeta)
- 2 pódia – (2 × štafeta)
Číslo | Sezóna | Datum | Místo | Závod | Úroveń | Výsledek | Spoluzávodnice |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2011/12 | 12. únor 2012 | Nové Město, Česko | 4×5 km štafeta | WC | 3. | Wengová / Kristoffersenová / Flugstadová Østbergová |
2 | 2016/17 | 18. prosinec 2016 | La Clusaz, Francie | 4×5 km štafeta | WC | 1. | Flugstadová Østbergová / Bjørgenová / Wengová |
Výsledky na olympiádě
- 2 medaile – (2 zlaté)
Rok | Věk | 10 km | Skiatlon | 30 km | Sprint | 4 × 5 km štafeta | Sprint dvojic |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2018 | 27 | 1. | 15. | — | — | 1. | — |
2022 | 31 | — | 29. | 28. | — | 5. | — |
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Norská lyžařka Hagaová ovládla ženskou premiéru na 50 km ve Světovém poháru. idnes.cz [online]. 12. 3. 2023. Dostupné online.
- ↑ Ragnhild Haga legger opp: – Trenger en forandring. dagsavisen.no [online]. 30. 3. 2023. Dostupné online. (norsky)
- ↑ HAGA Ragnhild [online]. Mezinárodní lyžařská federace [cit. 2018-01-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ragnhild Haga na Wikimedia Commons
- Ragnhild Hagaová v databázi Mezinárodní lyžařské federace (anglicky)
- Ragnhild Haga v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Olympijská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Russian Olympic Committee flag used in 2020 and 2022, for the Olympics
Autor: Granada, Licence: CC BY-SA 4.0
Seefeld-Triple 2018, third day January 28th. Picture shows HAGA Ragnhild (NOR).