Rahel Sanzara
Rahel Sanzara | |
---|---|
Rodné jméno | Johanna Bleschke |
Narození | 9. února 1894 Jena |
Úmrtí | 8. února 1936 (ve věku 41 let) Berlín |
Povolání | herečka, tanečnice, spisovatelka, divadelní herečka a filmová herečka |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rahel Sanzara (také Sansara; rodným jménem Johanna Bleschke; 9. února 1894, Jena - 8. února 1936, Berlín) byla německá tanečnice, herečka a spisovatelka.
Život
Narodila se jako nejstarší ze čtyř dětí v hudebnické rodině. Nejprve navštěvovala dívčí obchodní školu. V roce 1912 se odešla učit knihvazačkou do Blankenburgu. Následujícího roku 1913 odešla do Berlína, kde pracovala v nakladatelství jako písařka a korektorka. Zde se poprvé setkala s lékařem a spisovatelem Ernstem Weissem, který ji povzbuzoval v jejích uměleckých ambicích. Dochováno zůstalo více než 200 dopisů a polních lístků, které jí Weiss napsal z fronty během let 1916-1918. [1] V roce 1914 absolvovala rychlý kurs pro zdravotnické sestry. Současně navštěvovala v letech 1914 - 1915 taneční kursy u Rity Sacchetto. V roce 1916 debutovala ve filmu Der Fall Routt..!. Poté studovala herectví u Otto Falkenberga v Mnichově. Od roku 1921 byla angažována v Hesenském státním divadle v Darmstadtu. V červnu 1923 vystoupila jako host v Praze v inscenaci Leonore od Ernsta Weisse a zaznamenala veliký úspěch (režie: Hans Demetz). Vystupovala rovněž v recitačních večerech z Weissovy poezie.[1] Divadla ale v roce 1924 zanechala a dále se věnovala pouze literatuře.
Její první román Ztracené dítě (Das verlorene Kind) způsobil veliký rozruch pro svůj námět - sexuální násilí v rodině. Kniha byla oceněna Kleistovou cenou, kterou ale autorka odmítla.[2] Vyšla v několika vydáních a byla přeložena do jedenácti jazyků. Někteří kritici ale dílo napadli jako plagiát. Po roce 1933 byla kniha zakázána, jednak pro svůj námět a rovněž proto, že kvůli svému pseudonymu byla autorka považována za Židovku.
Její další literární díla zůstala bez odezvy.
V roce 1927 se provdala za židovského bankovního makléře Waltera Davidsohna. Ten po nástupu nacismu emigroval do Francie. Rahel zůstala v Berlíně, kde zemřela v roce 1936 po dlouhé nemoci. Pohřbena je na hřbitově Wilmersdorfer Waldfriedhof Stahnsdorf v Berlíně.
Spisy
- Das verlorene Kind (Ztracené dítě), román, Ullstein, Berlin 1926
- Die glückliche Hand, román, vyšlo časopisecky v Vossische Zeitung v březnu 1933, knižně pak ve Švýcarsku v roce 1936
- Hochzeit der Armen., román, nepublikováno, ztraceno
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rahel Sanzara na německé Wikipedii.
- ↑ a b WICHNER, Ernst; WIESNER, Herbert. Pražská německá literatura - od expresionismu po exil a pronásledování : katalog k výstavě. Překlad Alena Bláhová. Praha: Aula, 1995. S. 119–123.
- ↑ KUSUMA DEWI, Linda. Rahel Sanzara (1894-1936) [online]. www.verbrannte-buecher.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
Literatura
- WICHNER, Ernst; WIESNER, Herbert. Pražská německá literatura - od expresionismu po exil a pronásledování : katalog k výstavě. Překlad Alena Bláhová. Praha: Aula, 1995. S. 119–123.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rahel Sanzara na Wikimedia Commons
- Rahel Sanzara v Internet Movie Database (anglicky)
Média použitá na této stránce
Rahel Sanzara, ca. 1926