Rahonavis

Rahonavis; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 70 miliony let
	Rekonstrukce kostry rahonavise
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	teropodi (Theropoda);
Infrařád	celurosauři (Coelurosauria);
Čeleď	Unenlagiidae;
Rod	Rahonavis;
Binomické jméno
	Rahonavis ostromi; Forster et al., 1998
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rahonavis (původně Rahona) byl rodem drobného masožravého teropodního dinosaura, patřícího nejspíš do čeledi Unenlagiidae. Žil v období pozdní křídy (stupeň maastricht, zhruba před 70 miliony let) na území dnešního severozápadního Madagaskaru. Neúplná kostra (označená jako UA 8656) byla objevena v roce 1995 ve formaci Maevarano (provincie Mahajanga).

Popis

Rahonavis byl malý dinosaurus zhruba stejné velikosti jako "prapták" Archaeopteryx (délka 0,7 metru^[1] a hmotnost 1 kg).^[2] Jiný odhad hmotnosti činí 0,58 kilogramu.^[3]^[4] Patřil pravděpodobně k podčeledi Unenlagiinae, charakteristické výrazně "ptačím" vzhledem. Tomu odpovídá také přítomnost opeření u tohoto dinosaura, prokázaného chemickou analýzou v roce 1999 (viz opeření dinosauři). Je dokonce možné, že Rahonavis byl již schopen nějaké formy aktivního letu, neboť jeho svaly a úpony předních končetin byly zřejmě schopné "mávavých" pohybů křídly.

V kostech rahonavise byly identifikovány četné dutiny (kosti byly do značné míry pneumatizované), což dokládá někdejší přítomnost vzdušných vaků a velmi výkonné dýchací soustavy, typické dnes pro ptáky.^[5]

Systematika

Rahonavis byl zástupcem vývojově pokročilých teropodů z kladu Paraves a mezi jeho nejbližší příbuzné patřil argentinský rod Overoraptor, se kterým tvoří společný klad.^[6]

Odkazy

Reference

↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 138 (anglicky)
↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
↑ Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
↑ Tito Aureliano, Waltécio Almeida, Masinissa Rasaona & Aline M. Ghilardi (2024). The evolution of the air sac system in theropod dinosaurs: Evidence from the Upper Cretaceous of Madagascar. Journal of Anatomy (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/joa.14113
↑ Matías J. Motta, Federico L. Agnolín, Federico Brissón Egli & Fernando E. Novas (2020). New theropod dinosaur from the Upper Cretaceous of Patagonia sheds light on the paravian radiation in Gondwana. The Science of Nature. 107: 24. doi: https://doi.org/10.1007/s00114-020-01682-1

Literatura

Turner, Alan H.; Pol, Diego; Clarke, Julia A.; Erickson, Gregory M.; and Norell, Mark (2007). "A basal dromaeosaurid and size evolution preceding avian flight". Science. 317: 1378–1381. doi:10.1126/science.1144066. http://www.sciencemag.org/cgi/reprint/317/5843/1378.pdf.
Forster, Catherine A.; Sampson, Scott D.; Chiappe, Luis M. & Krause, David W. (1998a). "The Theropod Ancestry of Birds: New Evidence from the Late Cretaceous of Madagascar". Science (5358): pp. 1915–1919. doi:10.1126/science.279.5358.1915. (HTML abstract).
Forster, Catherine A.; Sampson, Scott D.; Chiappe, Luis M. & Krause, David W. (1998b). "Genus Correction.". Science (5361): p. 179.
Chiappe, L. M. Glorified Dinosaurs: The Origin and Early Evolution of Birds. Sydney: UNSW Press.
Catherine A. Forster, Patrick M. O’Connor, Luis M. Chiappe, and Alan H. Turner (2020). The osteology of the Late Cretaceous paravian Rahonavis ostromi from Madagascar. Palaeontologia Electronica. 23 (2): a31. doi: https://doi.org/10.26879/793

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rahonavis na Wikimedia Commons
Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
Informace na webu DinoData (německy)
Informace na webu DinoChecker (anglicky)
Profil na databázi Fossilworks Archivováno 27. 6. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)

[1] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[2] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 138 (anglicky)

[3] Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853

[4] Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329

[5] Tito Aureliano, Waltécio Almeida, Masinissa Rasaona & Aline M. Ghilardi (2024). The evolution of the air sac system in theropod dinosaurs: Evidence from the Upper Cretaceous of Madagascar. Journal of Anatomy (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/joa.14113

[6] Matías J. Motta, Federico L. Agnolín, Federico Brissón Egli & Fernando E. Novas (2020). New theropod dinosaur from the Upper Cretaceous of Patagonia sheds light on the paravian radiation in Gondwana. The Science of Nature. 107: 24. doi: https://doi.org/10.1007/s00114-020-01682-1

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály