Rahotep

Rahotep
Narození	26. století př. n. l.
Úmrtí	26. století př. n. l.
Povolání	kněz
Choť	Nofret
Děti	Džedi, Itu, Neferkau, Mereret, Nedžemib, Sethtet
Rodiče	Snofru, a Hetepheres I.
Rod	4. dynastie
Příbuzní	Hetepheres, Henutsen, Nefertkau I., Chufu, Anchhaf, Nefermaat, Ranefer a Kanefer (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rahotep princ Ra-mírumilovný,^[1] syna faraona Snofrua a princezny Hetepheres I., dcery posledního faraona 3. dynastie Huneje.^[2]

Jako příslušník královské rodiny byl pověřen řadou významných funkcí ve správě státu. Jeho historický význam se odvozuje od poznatků získaných průzkumem jeho hrobky č.6 v Meidunu, poblíž mejdunské pyramidy faraona Snofrua.^{[p 1]} Hrobku odkryl Meriette 1871^[3] a její podrobný výzkum popsal Petrie 1892.^[4] Nejznámější nálezem Marietteových dělníků bylo sousoší Rahotepa a jeho manželky Nofret, současně vystavené v Egyptském Muzeu v Kahiře. V záhlaví soch jsou hieroglyfické záznamy Rahotepových funkcí.

Titulatura Princ Rahotep

Tituly (vlevo nahoře)	Funkce (překlad)	Tituly (vpravo nahoře)	Funkce	Rahotep& Nofret
	* Králův syn jeho těla, Ra-Hotep * Generál armádní expedice * Vedoucí dozorce stavby		* Králův syn jeho těla, Ra-Hotep * Starší komory, jedinečný jeden   ze Shepenty[p 2] * Velký kněz z Heliopole, odpovědný   za svátky, řemeslník Amonova žezla

Rahotep byl nepochybně vlivným velmožem a zvážíme-li onu dobu intenzivního budování pyramid, zejména v Dáhšúru, které vyžadovalo nezbytnou logistickou základnu všech prací, organizací vlastní stavby a zabezpečení nezbytné lidské síly. V okolí velkých staveb se budovaly sociální struktury pro řemeslníky, případně i jejich rodiny, tak jak se pozděj rozvinuly v Gíze za vlády Rahotepova bratra Cheopse, jak dokládají archeologické poznatky v Heit el-Ghurhab.^[5] Rahotep z titulu své pravomoci "vedoucího dozorce staveb" se na těchto pracích podílel. ^[6]
Kvalita a krása dvou úžasně zachovalých sedících soch Rahotepa a Nofret, nalezených v roce 1871 Mariettem^[3] v jejich cihlové mastabě v Meidum, potvrzuje jejich vysoké hodnosti v okruhu faraonovy administrativy. Je velmi pravděpodobné, že sochy vytvořili vysoce kvalifikovaní sochaři, pracující pro královské ateliéry. Tváře soch vyjadřují stejnou vážnost a sebevědomí jako královské sochy téže dynastie. Realističnost těchto soch je zvýšena z krystalů sestavených očí. Socha Rahotepa měří na výšku 1,20m a Nofret 1,18m. Sochy představují jejich, umělecky ztvárněné, zcela realistické podoby osob ve středním věku v obdivuhodně zachovaném panchromatickém vybarvení. Zajímavý je detail pozice pravé ruky v poloze na srdci se symbolickým významem.^[7]

Snefruova pyramida v Meidum byla obklopena mnoha soukromými pohřby 4. dynastie na nově zřízené elitní nekropoli, podobné jak na Sakkáře.^[8] Skutečnost, že tato nekropole byla založena, dává věrohodnost tomu, že pyramida v Meidumu se při její stavbě nezřítila, nýbrž původně stupňovitá pyramida byla následně obložena kamenem do stávající zachované podoby, jak dokládá M.Lehner.^[9] Nekrálovské mastaby se nacházejí na sever od pyramidy (~1,2 km) a poskytují některé z nejznámějších soch a maleb Staré říše. Některé z nich byly nedostavěné zřejmě proto, že Snofrue přesunul své stavby na pyramidové pole v Dáhšúru. Vlastní hrobka č.6 byla postavena z hliněných cihel s ohradou, dosud vysokou ~6 m v délce ~52 a šířce ~33,7 m. Vnější stěny jsou působivě zdobeny motivem fasády paláce.^{[p 3]} Vnitřní prostor je rozdělen, jsou zde dvě kaple, zvlášť pro Rahotepa a zvlášť pro jeho manželku Nofret. Výzdoba zobrazuje každodenní život s činnostmi, jako je lov v poušti, rybaření, lov ptáků do pastí a také zemědělských scén, např. chovu dobytka. Stěny nad překladem zobrazují dvě velké postavy Rahotepa.^[4] Levá stěna zobrazuje Rahotepa sedícího u stolu, je zde obklopen nabídkami potravin, nádobami s víčky převázanými provázkem a opatřených pečetěmi. V orámování jsou opět uvedeny jeho tituly. Níže je výklenek s obrazy se jmény jeho dětí. Na pravé stěně jsou seznamy záhrobních obětí. Celkově fresky poskytují obraz ze života velmože před ~26. stoletími př. n. l. Obdobný obraz také poskytuje hrobka Rahotepova bratra Nefermaata Meidum č.16.  ^{[p 4][1][4]}

• Ludwidwig Borchachardt, Die Entstehung der Pyramide bei Mejdum nachgewisen, Berlin Julius Springer Verlag 1928
• Rainer Stadelmann, Die Ägyptischen Pyramiden, vom Ziegelbau zum Weltwunder, Mainz Am Rhain, 1997
• Renee Friedman, The ceremonial enclosure of Khasekhemwy: The Fort at Hierakonpolis [3], 2022

• Snofru
• Khasekhemwy
• Peribsen
• Kaninisut

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rahotep na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Rahotep na anglické Wikipedii., pouze do verze 3.4.2020