Rail Baltica

Rail Baltica
Průběh trati Rail Baltica
Průběh trati Rail Baltica
StátFinskoFinsko Finsko
EstonskoEstonsko Estonsko
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
LitvaLitva Litva
PolskoPolsko Polsko
Datum otevření2028
Technické informace
Počet stanic7
Délka870 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napájecí soustava25 kV 50 Hz AC
Počet kolejí2
Maximální rychlost249 km/h
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výstavba trati v lotyšské Rize

Rail Baltica (v Estonsku známo pod názvem Rail Baltic) je rychlá železniční trať ve výstavbě v severojižní ose spojující Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Polsko s evropskou normálněrozchodnou železniční sítí.[1] Projekt části železnice vedoucí přes Baltské státy je označován samostatně jako Rail Baltica Global Project. Železniční trať bude zajišťovat osobní a nákladní železniční dopravu mezi zeměmi a povede k lepšímu propojení střední a severní Evropy. Projekt počítá s přímým spojením Tallinnu s Varšavou přes Rigu a Kaunas. Litevské hlavní město Vilnius bude se zbytkem sítě spojeno odbočkou. Rail Baltica je prioritní projekt Evropské unie v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T).[1] Zprovoznění první části trati v Pobaltí se očekává v roce 2028.[2]

Rail Baltica Global Project

Plánovaní a kooridaci výstavby projektu má na starosti společnost lotyšská společnost RB Rail AS, kterou po třetině vlastní státem kontrolované společnosti jednotlivých pobaltských států.[3][4]

Technické parametry

Projektovaná délka železniční tratě je v Baltských státech 870 km, z toho 213 km v Estonsku, 265 km v Lotyšsku a 392 km v Litvě.[5] Trať bude v celé délce dvoukolejná, elektrifikovaná napájecí soustavou 25 kV AC a bude mít normální rozchod 1435 mm.[5] Trasa je projektována tak, aby se vyhnula chráněným územím soustavy Natura 2000 a aby nezasahovala do stávající železniční sítě o rozchodu 1520 mm. Předpokládaná provozní rychlost u vlaků osobní dopravy dosahuje 235 km/h (maximální konstrukční rychlost 249 km/h) a 120 km/h u nákladních vlaků.[1] Trať je budována zcela v nové trase jako veřejná vysokorychlostní konvenční trať a bude vybavena prvky systému ERTMS. Při výstavbě se užívá nejnovějších technologií a materiálů. Technické parametry odpovídají technickým specifikacím Evropské unie pro interoperabilitu.

Trasa

V Baltských státech zajistí železniční trať podmínky pro intermodalitu a multimodalitu.[1] Vzniknou tři víceúčelové nákladní dopravní terminály, a to v estonském přístavu Muuga, dále v lotyšském městě Salaspils a v litevském Kaunasu. V trase je plánováno celkem sedm stanic osobní dopravy, a to Tallinn, Pärnu, Riga, Riga letiště, Panevėžys, Kaunas a Vilnius s možností vzniku regionálních stanic a železničních spojení na jiná letiště nebo k přístavům.

Plánovací fáze probíhala od roku 2010 a ukončena byla v roce 2017 a projekční fáze probíhala od roku 2016. Výstavba samotné železniční infrastruktury začala roce 2019 Estonsku,[6] dokončena by měla být v roce 2030. Zprovoznění první části se očekává v roce 2028.[2]

Financování

Analýza z roku 2017 odhadovala náklady na 5,8 mld. eur, když 2,5 mld. mělo být investováno v Litvě, 2 mld. v Lotyšsku a 1,3 mld. Estonsku.[7] 85 % nákladů má uhradit Evropská unie z fondu Connecting Europe Facility.[8]

Polská část

Mapa polské části projektu


Polská část projektu zahrnuje modernizaci 370 km stávajících tratí (přes Białystok a Ełk) tak, aby výsledkem byla dvoukolejná elektrifikovaná trať s maximální rychlostí 200 km/h.[9] Náklady by měly činit asi 500 mil. eur, když 85 % nákladů má být opět uhrazeno z fondu CEF.[10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rail Baltica na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Rail Baltica – Project of the Century [online]. Rail Baltica [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Rail Baltica – Project of the Century. www.railbaltica.org [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ RB Rail, AS, 40103845025 - company data. Lursoft [online]. 2023-12-28 [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Contacts | Rail Baltica. www.railbaltica.org [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  5. ↑ a b Technical Parametres [online]. Rail Baltica [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ First cornerstone of Rail Baltica in Estonia in place | Rail Baltica. www.railbaltica.org [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Rail Baltica Global Cost-Benefit Analysis | Rail Baltica. www.railbaltica.org [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Finances. www.railbaltica.org [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Zmieniona koncepcja Rail Baltiki w Polsce. Nowy przebieg i obwodnica Białegostoku. www.rynek-kolejowy.pl [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (polsky) 
  10. ↑ Rail Baltica - Three Seas. projects.3seas.eu [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce