Rail Baltica

Rail Baltica
Průběh trati Rail Baltica
Stát	Finsko Finsko Estonsko Estonsko Lotyšsko Lotyšsko Litva Litva Polsko Polsko
Datum otevření	2028
Technické informace
Počet stanic	7
Délka	870 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	25 kV 50 Hz AC
Počet kolejí	2
Maximální rychlost	249 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rail Baltica (v Estonsku známo pod názvem Rail Baltic) je rychlá železniční trať ve výstavbě v severojižní ose spojující Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Polsko s evropskou normálněrozchodnou železniční sítí.^[1] Projekt části železnice vedoucí přes Baltské státy je označován samostatně jako Rail Baltica Global Project. Železniční trať bude zajišťovat osobní a nákladní železniční dopravu mezi zeměmi a povede k lepšímu propojení střední a severní Evropy. Projekt počítá s přímým spojením Tallinnu s Varšavou přes Rigu a Kaunas. Litevské hlavní město Vilnius bude se zbytkem sítě spojeno odbočkou. Rail Baltica je prioritní projekt Evropské unie v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T).^[1] Zprovoznění první části trati v Pobaltí se očekává v roce 2028.^[2]

Rail Baltica Global Project

Plánovaní a kooridaci výstavby projektu má na starosti společnost lotyšská společnost RB Rail AS, kterou po třetině vlastní státem kontrolované společnosti jednotlivých pobaltských států.^[3][4]

Technické parametry

Projektovaná délka železniční tratě je v Baltských státech 870 km, z toho 213 km v Estonsku, 265 km v Lotyšsku a 392 km v Litvě.^[5] Trať bude v celé délce dvoukolejná, elektrifikovaná napájecí soustavou 25 kV AC a bude mít normální rozchod 1435 mm.^[5] Trasa je projektována tak, aby se vyhnula chráněným územím soustavy Natura 2000 a aby nezasahovala do stávající železniční sítě o rozchodu 1520 mm. Předpokládaná provozní rychlost u vlaků osobní dopravy dosahuje 235 km/h (maximální konstrukční rychlost 249 km/h) a 120 km/h u nákladních vlaků.^[1] Trať je budována zcela v nové trase jako veřejná vysokorychlostní konvenční trať a bude vybavena prvky systému ERTMS. Při výstavbě se užívá nejnovějších technologií a materiálů. Technické parametry odpovídají technickým specifikacím Evropské unie pro interoperabilitu.

Trasa

V Baltských státech zajistí železniční trať podmínky pro intermodalitu a multimodalitu.^[1] Vzniknou tři víceúčelové nákladní dopravní terminály, a to v estonském přístavu Muuga, dále v lotyšském městě Salaspils a v litevském Kaunasu. V trase je plánováno celkem sedm stanic osobní dopravy, a to Tallinn, Pärnu, Riga, Riga letiště, Panevėžys, Kaunas a Vilnius s možností vzniku regionálních stanic a železničních spojení na jiná letiště nebo k přístavům.

Plánovací fáze probíhala od roku 2010 a ukončena byla v roce 2017 a projekční fáze probíhala od roku 2016. Výstavba samotné železniční infrastruktury začala roce 2019 Estonsku,^[6] dokončena by měla být v roce 2030. Zprovoznění první části se očekává v roce 2028.^[2]

Financování

Analýza z roku 2017 odhadovala náklady na 5,8 mld. eur, když 2,5 mld. mělo být investováno v Litvě, 2 mld. v Lotyšsku a 1,3 mld. Estonsku.^[7] 85 % nákladů má uhradit Evropská unie z fondu Connecting Europe Facility.^[8]

Polská část

Polská část projektu zahrnuje modernizaci 370 km stávajících tratí (přes Białystok a Ełk) tak, aby výsledkem byla dvoukolejná elektrifikovaná trať s maximální rychlostí 200 km/h.^[9] Náklady by měly činit asi 500 mil. eur, když 85 % nákladů má být opět uhrazeno z fondu CEF.^[10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rail Baltica na anglické Wikipedii.

Související články

• Vysokorychlostní vlak

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rail Baltica na Wikimedia Commons
• Oficiální webová stránka (anglicky)
• Rail Baltica – estonská část (estonsky)
• Rail Baltica – lotyšská část (lotyšsky)
• Rail Baltica – litevská část Archivováno 30. 6. 2019 na Wayback Machine. (litevsky)
• Rail Baltica – polská část (polsky)
• Rail Baltica na Facebooku (anglicky)
• Rail Baltica na YouTube (anglicky)