Rak kamenáč

Rak kamenáč
Stupeň ohrožení podle IUCN
nedostatek údajů
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Třída	rakovci (Malacostraca)
Řád	desetinožci (Decapoda)
Čeleď	rakovití (Astacidae)
Rod	rak (Austropotamobius)
Binomické jméno
Austropotamobius torrentium (Schrank, 1803)
Synonyma
Astacus torrentium
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) je druh raka, jeden ze dvou původních českých raků. Obývá především chladné a čisté vody horních úseků toků, jež mají kamenité či štěrkové dno,^[1] kde se ukrývá pod kameny a v jeskyňkách. Je velice citlivý na čistotu vody.

Popis

Kamenáč se podobá raku říčnímu (Astacus astacus), má však jinak utvářený nosec (rostrum) a jen jeden pár hrbolků na pancíři (karapax) za očními výkroji. Dorůstá průměrně délky 60–90 mm a hmotnosti 100 g.^[1] Krunýř má hladký, široký, postorbitální lišta, která se nachází na karapaxu za očima, je jen jedna, rostrum je krátké. Klepeta jsou mohutná, s množstvím hrbolků a trnů, na spodní straně jsou světlá, stejně jako nohy. Při sevření klepet se jejich prsty nedovírají. Na hlavě jsou dva páry tykadel a dvě oči. Zadeček je článkovaný, zakončený pětidílnou ploutvičkou. Zbarvení se řídí podle příslušné lokality, často bývá do šedomodra.

Možná záměna

Možná záměna s dalšími českými raky a to zejména s rakem bahenním (Pontastacus leptodactylus), který je jen o něco větší (velikost dospělců asi 120–150 mm). Rak bahenní má obvykle krunýř pokrytý výraznými hrbolky a postorbitální lišty jsou dvě. Klepeta má úzká a drobná. Od raka říčního ho odlišíme snadno podle červeného zbarvení na spodní straně klepet.

Rozšíření

(c) I, MayaSimFan, CC BY-SA 3.0

Celkové

Osou rozšíření druhu je Dunaj. Od rumunské řeky Olt pak pokračuje vhůru proti proudu do Německa a Švýcarska a do částí rýnské a labské pánve. Je rozšířen v jižním německu a Švýcarsku Rakousku, Maďarsku, Slovinsku a Chorvatsku ^[2].

Česká republika a Slovensko

V současné době se kamenáči vyskytují lokálně v malých a středních tocích. V České republice je rozšířen v západních (hlavně povodí Úhlavy, Úslavy, Bradavy a Klabavy) a středních Čechách (v CHKO Křivoklátsko a okolí v povodí Stroupínského potoka a některých přítocích Berounky) a v izolovaných lokalitách v CHKO České středohoří a Podkrkonoší (PP Luční potok v Podkrkonoší). Na Moravě jeho výskyt není v současné době prokázán. O značný úbytek kamenáčů se zasloužilo onemocnění způsobené řasovkou (dříve Oomycetou) Aphanomyces astaci především v letech 1876–1885, jež bývá běžně označována jako račí mor. Na Slovensku se kamenáč vyskytuje hojněji v Malých Karpatech.

Výskyt

Rak kamenáč se vyskytuje především v horních úsecích meandrujících toků s kamenitým či štěrkovitým dnem. Své úkryty vyhledává převážně pod kameny v celém korytě potoků a řek v klidných zónách vody.

Rozmnožování

K páření dochází na podzim.Samci nalepují samicím bílé trubičkovité spermatofory do blízkosti párovitých pohlavních otvorů na kyčlích třetího páru hrudních noh. V říjnu a listopadu kladou samice vajíčka velikost asi 3 mm v průměru, černohnědé barvy, v počtu asi 50–100 kusů. Jsou lepkavá a ulpívající na zadečkových nožkách (samice při kladení podkládá zadeček pod tělo). Samice opatruje vajíčka pod zadečkem až do jara, kdy se z nich líhnou malí ráčci, kteří se zde ještě nějakou dobu aktivně přidržují. Malí ráčci se po vykulení živí planktonem. Ráčci se několikrát svlékají a do zimy dosahují délky asi 4 cm. Pak už rostou pomaleji, ale i v dospělosti se dále pravidelně svlékají.

Rozdíl

Samci se liší od samic větší velikostí, širším karapaxem (u samic naopak) a tím, že mají prvé dny dva páry zadečkových nožek přeměněny v kopulační orgán.

Potrava

Raci loví v noci různé vodní živočichy. Žere také mrtvá těla živočichů nebo rostliny.

Ohrožení

Existence raka kamenáče je ohrožena několika negativními vlivy, zejména znečišťováním toků odpadními vodami z průmyslu, odpadem a chemikáliemi používanými v zemědělství, lesním hospodářství, ale také komunálními odpadními splašky. Silné usazeniny sedimentů v důsledku přísunu ze zemědělství vedou pro stálé vyplňování dutých prostorů k vyhynutí obsádek nebo zabraňují novému osídlení. Dalším velmi závažným faktorem jsou vodohospodářské zásahy. Jedná se o regulační úpravy na tocích, které většinou znamenají sníženou diverzitu mikrohabitatů koryta. S regulacemi je spojeno často i čištění a prohlubování koryta, při kterém dochází v dotčených úsecích k likvidaci většiny organismů. Příčinou ohrožení tohoto druhu bývá rovněž narušení biologické rovnováhy v tocích vysazením nadměrného množství pstruhů likvidujících mladé jedince či predace přemnoženým nepůvodním druhem – norkem americkým. Velmi významným negativním vlivem působícím na původní druhy raků je onemocnění zvané račí mor, jehož původcem je plíseň Aphanomyces astaci.

Péče o druh

V rámci péče o druh je nutné zejména zachovat čistotu vody a přirozený charakter koryta toků i jejich okolí, ve kterých se ještě rak kamenáč vyskytuje. Z opatření směřujících ke zlepšení stavu populací druhu je podstatné odstraňování nevhodných vodohospodářských zásahů, zamezení možnému znečištění vody a zanášení koryta sedimenty. V určitých oblastech lze doporučit provedení monitoringu populace norka amerického a v případě zjištění výskytu významnější populace přistoupit k její eliminaci. V souvislosti s hrozícím onemocněním račího moru je nutná maximální opatrnost při záchranných transferech, výzkumech, souvisí s upozorněním rybářů na problematiku možného výskytu račího moru, dezinfekcí společně se sledováním výskytu nepůvodních druhů raků, kteří jsou přenašeči onemocnění a snahou zamezit jejich dalšímu šíření.

Zajímavosti

Všichni raci jsou velmi citliví na změny chemického složení vody. I slabé a jednorázové znečištění potoka vyhubí směrem po proudu celou račí populaci. Znovuosídlení vytrávené vodoteče probíhá pomalu za předpokladu, že již k dalším otravám nedojde. Je možno klást rovnítko mezi ochranou raků a ochranou přirozeného stavu a čistoty vod. Raky lze používat též pro bioindikaci čistoty řek a potoků. Z potoků, které nejsou zastíněny břehovými porosty, raci též mizí. Vydlážděné betonové stoky jsou pro ně zcela neobyvatelné.

Související články

• Rak bahenní
• Rak pruhovaný
• Rak signální
• Rak říční

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rak kamenáč na Wikimedia Commons
• Galerie rak kamenáč na Wikimedia Commons
• Rak kamenáč na Biolibu
• Rak kamenáč na www.biomonitoring^{[nedostupný zdroj]}