Rakona (odbočka)
Odbočka Rakona | |
---|---|
Stát | Česko |
Souřadnice | 50°6′3,75″ s. š., 13°43′7,77″ v. d. |
Provozovatel dráhy | České dráhy |
Kód stanice | 781658[1] |
Tratě | Rakovník – Bečov nad Teplou, Rakovník–Mladotice |
Nadmořská výška | 330[1] m n. m. |
V provozu od | 1899[1] |
Zabezpečovací zařízení | elektromechanické[2] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rakona (nebo též Odb Rakona) byla odbočka, která se nacházela v km 1,180 trati Rakovník – Bečov nad Teplou mezi stanicí Rakovník a dopravnou Senomaty. V odbočce se od odpojovala trať do Mladotic a vlečka silo.[2] Byť toto odbočení stále existuje a používá se, nejedná se již o odbočku, ale součást stanice Rakovník.[3][4] Místo leží v západní části Rakovníka u ulice V Lubnici.
Historie
Odbočka byla zprovozněna 9. července 1899 současně s otevřením tratě do Mladotic, která se v odbočce napojila na starší trať z Rakovníka do Bečova nad Teplou.[1] Ještě v roce 2002 je odbočka uváděna jako samostatná dopravna,[5] zřejmě v roce 2008 začleněna do stanice Rakovník, jejíž součástí byla minimálně od roku 2011. Byť byla původně uváděna jako obvod stanice pod původním názvem odbočka Rakona,[4] v roce 2021 už není v rámci stanice Rakovník nijak odlišena a je její integrální částí.[3]
Popis odbočky
V závěru své samostatné existence byla odbočka vybavena elektromechanickým zabezpečovacím zařízením s výhybkami přestavovanými pákami a drátovody. Zabezpečovací zařízení ovládal signalista ze stavědla odbočky. Celkem byly v odbočce tři výhybky: č. 1 na rozdělení tratí, č. 2 odbočující již z mladotické větve směrem na vlečku silo a R2 již na vlečce mezi silem a podnikem Rakona. Vjezdové návěstidlo od Rakovníka bylo světelné s označením S (v km 1,170), od Senomat bylo mechanické vjezdové návěstidlo JL (v km 1,515), od Lubné bylo rovněž mechanické vjezdové návěstidlo s označením KL (v km 1,570). Zajímavostí bylo světelné vjezdové návěstidlo VL z vlečky sila (v km 1,381).[2]
V roce 2000 fungovalo mezi odbočkou a Rakovníkem telefonické dorozumívání, v ostatních směrech byl provoz řízen dle předpisu D3 s tím, že sousedními dopravnami byly Lubná a Senomaty.[2]
Zřejmě v roce 2008 v návaznosti na přestavbu vlečky Rakona bylo v odbočce vybudováno reléové zabezpečovací zařízení (RZZ) a samostatná odbočka zanikla, neboť se stala součástí stanice Rakovník. Byť v samotném Rakovníku ještě zůstalo elektromechanické zabezpečovací zařízení, pult RZZ obvodu odbočka Rakona byl umístěn v dopravní kanceláři v Rakovníku, v místě odbočky již žádný dopravní zaměstnanec nebyl. Napojení na vlečku bylo nově zajištěno pomocí dvojité kolejové spojky (místo původní jednoduché), což znamenalo použití čtyř výhybek, pátá výhybka pak byla v místě dělení tratí.[4]
Všechna návěstidla byla nově světelná a došlo k jejich posunutí. Návěstidlo JL bylo nově až v km 2,237, čímž se do obvodu stanice Rakovník dostala i zastávka Rakovník západ v km 1,672 trati na Blatno u Jesenice. Návěstidlo KL bylo nově v km 1,850, od osobního nádraží byl obvod kryt odjezdovým návěstidlem SJ (v osobním nádraží byly pro odjezd tímto směrem cestová návěstidla). Pro odjezd z vlečky již nesloužilo hlavní návěstidlo, ale dvě seřaďovací návěstidla (od Rakony a od sila).[4] V následujících letech docházelo ještě k dalším úpravám v umístění návěstidel.[6]
Reference
- ↑ a b c d Rakona. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2021-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Plánek odbočky Rakona. CD 2. změna GVD 2004/2005. České dráhy, listopad 2000.
- ↑ a b Staniční řád železniční stanice Rakovník. Praha: Správa železnic, 2021.
- ↑ a b c d PECHKOVÁ, Ladislava. Dálkové řízení regionální tratě Rakovník – Louny. Pardubice, 2011 [cit. 2021-11-10]. diplomová práce. Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. . Dostupné online.
- ↑ Staniční řád železniční stanice Jesenice. [s.l.]: České dráhy, 2002. Dostupné online.
- ↑ Plánek stanice Rakovník. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, říjen 2020.
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“