Rakouské Slezsko

Vévodství Horní a Dolní Slezsko
Herzogtum Ober- und Niederschlesien
 slezská knížectví17421918Země Slezská 
Slezské vojvodství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Rakouské Slezsko v rámci Rakouska-Uherska v roce 1918
obyvatelstvo
národnostní složení:
Němci, Poláci, Češi, zemský národ Slezanů
státní útvar
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie (17421804)
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství (18041867)
Předlitavsko Rakousko-UherskaPředlitavsko Rakousko-Uherska Předlitavsko Rakousko-Uherska (18671918)
Země moravskoslezská (17821850)
vznik:
ztráta většiny Slezska v první slezské válce
zánik:
zánik Rakouska-Uherska, přeměna v administrativní celek Československa
státní útvary a území
předcházející:
slezská knížectvíslezská knížectví
následující:
Země SlezskáZemě Slezská
Slezské vojvodstvíSlezské vojvodství

Rakouské Slezsko (německy Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (německy Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742. Území Rakouského Slezska je z větší části shodné s územím dnešního Českého Slezska, k Rakouskému Slezsku však patřila i dnešní polská část Těšínska a naopak k němu nepatřilo Hlučínsko.

Historie

Rakouské Slezsko roku 1746

První slezská válka znamenala pro habsburskou monarchii ztrátu většiny Slezska. Po uzavření Vratislavského míru roku 1742 zbylo pod vládou Habsburků pouze Těšínské knížectví (léno Františka Štěpána Lotrinského), část Krnovského a Nisského knížectví, část Opavského knížectví[1] a drobnější stavovská panství Albrechtice, Bílsko, Bohumín, Bruntál, Frýdek, Fryštát, Německá Lutyně, Ráj, Petrovice, Rychvald a město Opava.[2]

Ke správě Rakouského Slezska byl vzápětí vytvořen Královský úřad (Königliches Amt) v Opavě,[3] který však při spojení slezské a moravské správy roku 1782 ukončil svou činnost a zemi nadále spravovalo Moravskoslezské gubernium. Samostatná politická správa byla obnovena až roku 1850.[2]

1. července 1782 bylo císařským dekretem rakouské Slezsko spojeno s Moravou do jednoho správního celku, v jehož čele stálo Moravskoslezské gubernium se sídlem v Brně.[4]

Období 1850-1918

Císařským rozhodnutím z 26. června 1849 bylo rakouské Slezsko (včetně moravských enkláv ve Slezsku) k 1. lednu 1850 od Moravy opět odděleno a stává se jednou z korunních zemí, vévodstvím Horní a Dolní Slezsko s hlavním městem Opavou.[5] V té době mělo i s územím moravských enkláv 5 147 km². Od 5. listopadu 1860 do 29. března 1861) opětovně spojeno s Moravou.

Národnostní složení Rakouského Slezska a přilehlé části Pruského Slezska v roce 1912

V roce 1850 zároveň dochází ke zrušení obou slezských krajů (t.j. Opavského a Těšínského) a k jejich rozdělení mezi 22 nově vzniklých tzv smíšených okresů a 1 statutární město (Opava). Toto členění pak bylo roku 1868 nahrazeno členěním na 7 politických okresů (Bílsko, Bruntál, Fryštát, Frývaldov, Krnov, Opava, Těšín) a 3 statutární města, která k těmto okresům nenáležela (Bílsko, Frýdek a Opava). V roce 1896 vzniká z části území politického okresu Opava nový politický okres Bílovec, a 1. října 1901 také politický okres Frýdek, patřící původně do politického okresu Těšín). Tím se počet politických okresů do roku 1918 zvýšil na 9.

Území politických okresů se dále členilo na soudní okresy, což byly územní jednotky, podle kterých bylo organizováno soudnictví. Správu smíšených a později politických okresů řídilo okresní hejtmanství v čele s hejtmanem.

Výtvarně pojatý znak Slezska, jehož autorem je rakouský heraldik Hugo Gerhard Ströhl (1851–1919)

Na zemské úrovni byl od zavedení ústavního systému vlády a zemské samosprávy roku 1861 nejvyšším zákonodárným sborem Slezský zemský sněm se sídlem v Opavě, sestávající z 31 poslanců volených ve třech kuriích. V jeho čele stál zemský hejtman a zemský výbor. Státní správu ve Slezsku představoval zemský prezident (v jiných zemích Rakouska-Uherska většinou nazýván místodržící) a zemská vláda (v jiných zemích místodržitelství).[6]

Sčítání lidu 1910 v Rakousku-Uhersku vykázalo následující údaje o obcovací řeči:[7][pozn. 1]

Se vznikem Československa se celé Rakouské Slezsko stalo jeho součástí jako Země Slezská, území Těšínska se však stalo předmětem sporu s Polskem (viz Československo-polský spor o Těšínsko).

Odkazy

Poznámky

  1. Obcovací řeč (tzv. Umgangssprache), tedy řeč běžného, denního styku, bývá zkreslena ve prospěch většinového jazyka monarchie, tedy němčiny. Do této kategorie spadají i Židé, kteří na Moravě a v Rakouském Slezsku ve velké většině volili němčinu (mimo jiné i proto, že např. jidiš uvést nemohli), a zvyšují tak německý podíl.

Reference

  1. BĚLINA, Pavel; KAŠE, Jiří; KUČERA, Jan Pavel. Velké dějiny zemí Koruny české X. 1740–1792. 1. vyd. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-384-4. S. 24. [Dále jen Velké dějiny X]. 
  2. a b DRKAL, Stanislav. Královský úřad v Opavě [online]. 1959 [cit. 2008-09-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Velké dějiny X., s. 47.
  4. Žáček (2004), str. 220.
  5. Žáček (2004), str. 268.
  6. Gawrecki, Dan in: Rumpler, Helmut - Urbanitsch, Peter: Die Habsburgermonarchie 1848–1918. Band VII/2: Verfassung und Parlamentarismus. Die regionalen Repräsentativkörperschaften. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2000, ISBN 3-7001-2871-1, s. 2105 ff.
  7. JAN, Němeček; JAN, Kuklík. Od národního státu ke státu národností?: Národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938. [s.l.]: Karolinum Press 450 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2377-1. (česky) Google-Books-ID: PA03BAAAQBAJ. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austria-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Duchy of Silesia 1912.jpg
Map of the Austrian Duchy of Silesia with prevailing nationalities (Czechs, Poles and Germans) in 1912. The descriptions are in Czech.
Flag of Czech Silesia.svg
Flag of Czech Silesia
Banner of the Holy Roman Emperor (after 1400).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
POL województwo śląskie flag.svg
Vlajka Slezského vojvodství.
Schlesien Donaumonarchie.png
Map of Austria-Hungary
Wappen Herzogtum Schlesien.png
Wappen des Herzogtums Schlesien
Zemská sněmovna v Opavě 1900.gif
Zemská sněmovna v Opavě
Flag of Hungary (1896-1915; angels; 3-2 aspect ratio).svg
A variant of the flag of the Kingdom of Hungary used between 12 January 1896 to 6 November 1915.
Coat of arms of Austrian Silesia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Znak rakouského Slezska.
Austro-Hungarian Monarchy (1914).svg
Autor: Vexilloid of the Roman Empire.svg TRAJAN 117, Licence: CC BY-SA 3.0
The Austro-Hungarian Monarchy in 1914.
Flag of the Austrian Silesia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of the Austrian Silesia
Banner of the Duchy of Silesia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Duchy of Silesia (16th century - 17th century)