Rakovnická pahorkatina
Rakovnická pahorkatina | |
---|---|
Krajina u Manětína, pohled z Chlumské hory | |
Nejvyšší bod | 677 m n. m. (Lišák) |
Rozloha | 1003 km² |
Střední výška | 439,6 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Plzeňská pahorkatina |
Sousední jednotky | Džbán, Křivoklátská vrchovina, Plaská pahorkatina, Tepelská vrchovina, Doupovské hory, Mostecká pánev, Dolnooharská tabule |
Podřazené jednotky | Kněževeská pahorkatina, Žihelská pahorkatina, Manětínská vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
![]() Rakovnická pahorkatina na mapě Česka | |
Povodí | Berounka, Ohře |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VB-1 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rakovnická pahorkatina (do roku 1979 Jesenická pahorkatina) je geomorfologický celek, tvořící severní část Plzeňské pahorkatiny. Rozkládá se ve středozápadním vnitrozemí Čech, kde zaujímá severní část okresu Plzeň-sever, západní část okresu Rakovník, jihozápad okresu Louny a jihovýchodní cíp okresu Karlovy Vary. Nejvyšším vrcholem je kopec Lišák (677 m) u Štipoklas.
Rakovnickou pahorkatinu charakterizuje zemědělský ráz a minimální stupeň urbanizace; jediným větším městem celku je Rakovník na samém východním okraji. Z dalších menších sídel stojí za zmínku Jesenice, Kryry, Lubenec, Žihle a Manětín.
Převážná část Rakovnické pahorkatiny náleží k povodí řeky Berounky (nejvýznamnější toky zde představují její levé přítoky Střela a Rakovnický potok), severní okraj území (okrsek Kryrská pahorkatina) odvodňuje říčka Blšanka do Ohře.
Členění
Rakovnická pahorkatina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na tři podcelky a sedm okrsků:
- VB1-A Kněževeská pahorkatina
- VB1-A-a Rakovnická kotlina
- VB1-A-b Kryrská pahorkatina
- VB1-B Žihelská pahorkatina
- VB1-B-a Petrohradská pahorkatina
- VB1-B-b Žihelská brázda
- VB1-B-c Rabštejnská pahorkatina
- VB1-C Manětínská vrchovina
- VB1-C-a Manětínská kotlina
- VB1-C-b Lomská vrchovina

Galerie
- Výhled z rozhledny na Vlčím vrchu u Jesenice
- (c) Adam Hauner, CC BY-SA 3.0
Literatura
- DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rakovnická pahorkatina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
View from Chlumská hora to Manětín town
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Poloha geomorfologického celku Rakovnická pahorkatina v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I5 (V)
-
I5B (VB)
- I5B-1 (VB-1)
-
I5B (VB)
-
I5 (V)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří
Poloha a členění geomorfologického celku Rakovnická pahorkatina na podkladové mapě územněsprávního členění Rakovnicka a severního Plzeňska.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
- I5 (V) Poberounská subprovincie
- I5B (VB) Plzeňská pahorkatina
- I5B-1 (VB1) Rakovnická pahorkatina
- I5B-1-A (VB1-A) Kněževeská pahorkatina
- I5B-1-A-a (VB1-A-a)
- I5B-1-A-b (VB1-A-b)
- I5B-1-B (VB1-B) Žihelská pahorkatina
- I5B-1-B-a (VB1-B-a)
- I5B-1-B-b (VB1-B-b)
- I5B-1-B-c (VB1-B-c)
- I5B-1-C (VB1-C) Manětínská vrchovina
- I5B-1-C-a (VB1-C-a)
- I5B-1-C-b (VB1-C-b)
- I5B-1-A (VB1-A) Kněževeská pahorkatina
- I5B-1 (VB1) Rakovnická pahorkatina
- I5B (VB) Plzeňská pahorkatina
- I5 (V) Poberounská subprovincie
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří
Vlčí vrch u Jesenice, pohled z rozhledny
(c) Adam Hauner, CC BY-SA 3.0
Odlezly Lake (Odlezelské jezero) in the Czech Republic.