Ralská pahorkatina

Ralská pahorkatina
Ralská pahorkatina, vrchol Ralsko
Ralská pahorkatina, vrchol Ralsko

Nejvyšší bod698 m n. m. (Ralsko)
Rozloha1354,9 km²
Střední výška318,2 m n. m.

Nadřazená jednotkaSeveročeská tabule
Sousední
jednotky
Jičínská pahorkatina
Ještědsko-kozákovský hřbet
Lužické hory
České středohoří
Dolnooharská tabule
Jizerská tabule[1]
Podřazené
jednotky
Dokeská pahorkatina
Zákupská pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Ralská pahorkatina na mapě Česka
Ralská pahorkatina na mapě Česka
Horninypískovec, křemenec, slínovec, čedič, znělec, trachyt
PovodíPloučnice, Labe, Jizera
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIA-1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ralská pahorkatina (německy Rollberg-Hügelland) je geomorfologický celek na západě Severočeské tabule. Zaujímá převážnou část okresu Česká Lípa, východ okresu Litoměřice, sever okresu Mělník, jihozápad okresu Liberec a malou severozápadní část okresu Mladá Boleslav. Nejvyšším vrcholem je hora Ralsko (698 m). V západní části pahorkatiny se nachází CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.

Charakter území

Je to členitá pahorkatina na svrchnokřídových kvádrových křemenných, místy jílovitých a vápnitých pískovcích, v menší míře na slínovcích, písčitých slínovcích a jílovcích, s četnými drobnými tělesy třetihorních sopečných hornin (žíly, výplně sopouchů, lakolity). Vznikl strukturně denudační reliéf sedimentárních stupňovin, mělkých kotlin s říčními terasami a rašeliništi, rozsáhlých zarovnaných povrchů typu kryopedimentů. V kvádrových pískovcích jsou kaňonovitá a soutěskovitá údolí a četné tvary zvětrávání a odnosu horniny. Charakteristické jsou početné vrchy na neovulkanitech, vypreparovaných čedičových, znělcových a trachytových horninách, které vytvářejí krajinné dominanty. Do povodí horního toku Panenského potoka pronikl přes Jítravské sedlo v době halštrovského a sálského zalednění pevninský ledovec. Na severovýchodě jsou rozsáhlé montánní antropogenní tvary.[1]

Poloha

Ralská pahorkatina se táhne ve směru jihozápad – severovýchod. Na severovýchodě je ohraničena Ještědsko-kozákovským hřbetem. Na severu se stýká s Lužickými horami, linie mezi nimi je vedena mezi Novým Borem, Svorem, Mařenicemi, Heřmanicemi v Podještědí a obcí Kněžice.[2] Na severozápadě mezi Novým Borem a Litoměřicemi navazuje České středohoří, se kterým má vůbec nejdelší hranici z okolních celků. Na západě pozvolna klesá k Labi, poblíž jehož pravého břehu se mezi Liběchovem a Litoměřicemi stýká s Dolnooharskou tabulí. Na jihovýchodě celek plynule přechází do Jizerské tabule a dosahuje téměř k městu Mělník. Na východě u města Český Dub sousedí s druhým celkem Severočeské tabule, Jičínskou pahorkatinou, se kterou má nejkratší hranici z okolních celků.[1]

Členění

Celek Ralské pahorkatiny (dle Demka VIA–1) má v geomorfologickém členění dva podcelky. Převážnou část tvoří na jihozápadě Dokeská pahorkatina (VIA–1A), na severovýchodě je Zákupská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále člení do celkem devíti okrsků[1]:

Větší města

Na území celku leží okresní město Česká Lípa a zčásti též Litoměřice, z dalších menších měst tu jsou Nový Bor, Cvikov, Jablonné v Podještědí, Zákupy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Doksy, Dubá, Úštěk, Ralsko a z menší části Štětí.

Nejvyšší vrcholy

Uvedeny jsou všechny s aktuální nadmořskou výškou nad 500 metrů. Výška u některých vrchů se časem snižuje těžbou kamene (např. Maršovický vrch, Tlustec).[3]

Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ralské pahorkatině.

Vodopis

Území je odvodňováno řekou Ploučnicí a menšími pravostrannými přítoky Labe (Pšovka, Liběchovka, Úštěcký potok a jeho přítok Obrtka). Na druhé straně potom přítoky Jizery (Zábrdka, Mohelka).

Fotogalerie některých hor

Odkazy

Reference

  1. a b c d DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  2. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část - Povrch, s. 16. 
  3. Základní mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Cvikovská pahorkatina, Slavíček & Tisový vrch, JZ 02.jpg
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Cvikovská pahorkatina, vlevo vrchol Slavíček (534 m), vpravo vrchol Tisový vrch (540 m), na jeho svazích obec Svojkov, pohled od jihozápadu z lokality Pláň (Českolipská kotlina)
JVR 5.JPG
Jezevčí vrch od rybníků nad Drnovcem
Luftbild von Berg Ralsko.jpg
Autor: Mirek256, Licence: CC BY-SA 3.0
Letecký pohled na vrch Ralsko se stejnojmeným hradem na vrcholu
Brništský rybník 1.jpg
Rybník je poblíž želez.zastávky Brniště, na katastru Hlemýždí u Brniště, v pozadí kopec Tlustec
Ronov.jpg
Autor: R.D. --Rolf-Dresden, Licence: CC BY 2.5
Pohled na Ronov z Vlhoště.
Bezděz.jpg
Autor: Mirek256, Licence: CC BY-SA 3.0
Burg Bezděz, Czech republic
Vlhost.jpg
Autor: R.D. --Rolf-Dresden, Licence: CC BY 2.5
samdstone rocks at Vlhošť in Kokořínsko, Czech Republic
Cvikov a Zelený.jpg
Cvikov, v pozadí Zelený vrch, foceno z žluté trasy od jihu