Ralská pahorkatina
Ralská pahorkatina | |
---|---|
Ralská pahorkatina, vrchol Ralsko | |
Nejvyšší bod | 698 m n. m. (Ralsko) |
Rozloha | 1354,9 km² |
Střední výška | 318,2 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Severočeská tabule |
Sousední jednotky | Jičínská pahorkatina Ještědsko-kozákovský hřbet Lužické hory České středohoří Dolnooharská tabule Jizerská tabule[1] |
Podřazené jednotky | Dokeská pahorkatina Zákupská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Ralská pahorkatina na mapě Česka | |
Horniny | pískovec, křemenec, slínovec, čedič, znělec, trachyt |
Povodí | Ploučnice, Labe, Jizera |
Souřadnice | 50°36′30″ s. š., 14°36′21″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIA-1 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ralská pahorkatina (německy Rollberg-Hügelland) je geomorfologický celek na západě Severočeské tabule. Zaujímá převážnou část okresu Česká Lípa, východ okresu Litoměřice, sever okresu Mělník, jihozápad okresu Liberec a malou severozápadní část okresu Mladá Boleslav. Nejvyšším vrcholem je hora Ralsko (698 m). V západní části pahorkatiny se nachází CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.
Charakter území
Je to členitá pahorkatina na svrchnokřídových kvádrových křemenných, místy jílovitých a vápnitých pískovcích, v menší míře na slínovcích, písčitých slínovcích a jílovcích, s četnými drobnými tělesy třetihorních sopečných hornin (žíly, výplně sopouchů, lakolity). Vznikl strukturně denudační reliéf sedimentárních stupňovin, mělkých kotlin s říčními terasami a rašeliništi, rozsáhlých zarovnaných povrchů typu kryopedimentů. V kvádrových pískovcích jsou kaňonovitá a soutěskovitá údolí a četné tvary zvětrávání a odnosu horniny. Charakteristické jsou početné vrchy na neovulkanitech, vypreparovaných čedičových, znělcových a trachytových horninách, které vytvářejí krajinné dominanty. Do povodí horního toku Panenského potoka pronikl přes Jítravské sedlo v době halštrovského a sálského zalednění pevninský ledovec. Na severovýchodě jsou rozsáhlé montánní antropogenní tvary.[1]
Poloha
Ralská pahorkatina se táhne ve směru jihozápad – severovýchod. Na severovýchodě je ohraničena Ještědsko-kozákovským hřbetem. Na severu se stýká s Lužickými horami, linie mezi nimi je vedena mezi Novým Borem, Svorem, Mařenicemi, Heřmanicemi v Podještědí a obcí Kněžice.[2] Na severozápadě mezi Novým Borem a Litoměřicemi navazuje České středohoří, se kterým má vůbec nejdelší hranici z okolních celků. Na západě pozvolna klesá k Labi, poblíž jehož pravého břehu se mezi Liběchovem a Litoměřicemi stýká s Dolnooharskou tabulí. Na jihovýchodě celek plynule přechází do Jizerské tabule a dosahuje téměř k městu Mělník. Na východě u města Český Dub sousedí s druhým celkem Severočeské tabule, Jičínskou pahorkatinou, se kterou má nejkratší hranici z okolních celků.[1]
Členění
Celek Ralské pahorkatiny (dle Demka VIA–1) má v geomorfologickém členění dva podcelky. Převážnou část tvoří na jihozápadě Dokeská pahorkatina (VIA–1A), na severovýchodě je Zákupská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále člení do celkem devíti okrsků[1]:
Větší města
Na území celku leží okresní město Česká Lípa a zčásti též Litoměřice, z dalších menších měst tu jsou Nový Bor, Cvikov, Jablonné v Podještědí, Zákupy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Doksy, Dubá, Úštěk, Ralsko a z menší části Štětí.
Nejvyšší vrcholy
Uvedeny jsou všechny s aktuální nadmořskou výškou nad 500 metrů. Výška u některých vrchů se časem snižuje těžbou kamene (např. Maršovický vrch, Tlustec).[3]
- Ralsko (698 m), Zákupská pahorkatina
- Jezevčí vrch (666 m), Zákupská pahorkatina
- Vlhošť (614 m), Dokeská pahorkatina
- Bezděz (606 m), Dokeská pahorkatina
- Tlustec (592 m), Zákupská pahorkatina
- Zelený vrch (586 m), Zákupská pahorkatina
- Malý Bezděz (577 m), Dokeská pahorkatina
- Mazova horka (569 m), Zákupská pahorkatina
- Holubník (563 m), Zákupská pahorkatina
- Ortel (554 m), Zákupská pahorkatina
- Ostrá horka (552 m), Zákupská pahorkatina
- Ronov (552 m), Dokeská pahorkatina
- Tisový vrch (540 m), Zákupská pahorkatina
- Slavíček (538 m), Zákupská pahorkatina
- Velký Jelení vrch (514 m), Zákupská pahorkatina
- Stříbrník (510 m), Zákupská pahorkatina
- Vrátenská hora (507 m), Dokeská pahorkatina
- Činkův kopec (507 m), Zákupská pahorkatina
- Jelínka (505 m), Zákupská pahorkatina
- Zábrdský kopec (501 m), Zákupská pahorkatina
- Kostelní vrch (500 m), Zákupská pahorkatina
Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ralské pahorkatině.
Vodopis
Území je odvodňováno řekou Ploučnicí a menšími pravostrannými přítoky Labe (Pšovka, Liběchovka, Úštěcký potok a jeho přítok Obrtka). Na druhé straně potom přítoky Jizery (Zábrdka, Mohelka).
Fotogalerie některých hor
- Jezevčí vrch
- Svahy Vlhoště
- Malý Bezděz a Bezděz
- Tlustec od Brništského rybníka
- Zelený vrch nad Cvikovem
- Ortel poblíž Cvikova
- Ronov z Vlhoště
- Slavíček a Tisový vrch
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Všeobecná část - Povrch, s. 16.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ralská pahorkatina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Cvikovská pahorkatina, vlevo vrchol Slavíček (534 m), vpravo vrchol Tisový vrch (540 m), na jeho svazích obec Svojkov, pohled od jihozápadu z lokality Pláň (Českolipská kotlina)
Poloha geomorfologického celku Ralská pahorkatina v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I6 (VI)
-
I6A (VIA)
- I6A-1 (VIA-1)
-
I6A (VIA)
-
I6 (VI)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří
Jezevčí vrch od rybníků nad Drnovcem
Autor: Mirek256, Licence: CC BY-SA 3.0
Letecký pohled na vrch Ralsko se stejnojmeným hradem na vrcholu
Rybník je poblíž želez.zastávky Brniště, na katastru Hlemýždí u Brniště, v pozadí kopec Tlustec
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Cvikovská pahorkatina, vrchol Ortel (554 m), pohled od západu
Autor: R.D. --Rolf-Dresden, Licence: CC BY 2.5
samdstone rocks at Vlhošť in Kokořínsko, Czech Republic
Cvikov, v pozadí Zelený vrch, foceno z žluté trasy od jihu