Ralsko (město)

Ralsko
Městský úřad Ralska je v části obce Kuřívody
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Mimoň
Obec s rozšířenou působností	Česká Lípa (správní obvod)
Okres	Česká Lípa
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°35′8″ s. š., 14°48′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 273 (2023)[1]
Rozloha	170,23 km²[2]
Nadmořská výška	331 m n. m.
PSČ	471 24
Počet domů	314 (2021)[3]
Počet částí obce	9
Počet k. ú.	8
Počet ZSJ	10
Kontakt
Adresa městského úřadu	Kuřívody 701 471 24 Ralsko podatelna@mestoralsko.cz
Starosta	Ing. Miloslav Tůma
Oficiální web: mestoralsko.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Ralsko
Další údaje
Kód obce	562017
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ralsko (německy Roll, rusky Ральско) je město na jihovýchodě okresu Česká Lípa, na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko, opuštěného sovětskou armádou, v průměrné nadmořské výšce 331 metrů. Ralsko patří rozlohou přibližně 170 km² k obcím s největší rozlohou v Česku (po Praze, Brně a Ostravě čtvrtá největší obec i město). Hlavním sídlem novodobé obce je bývalé město Kuřívody, po němž zdědila status města. Název Ralsko není názvem žádné sídelní části dnešního města, ale dominantního kopce a hradu, nacházejících se na hranici jednoho ze severních výběžků území města, a bývalého vojenského výcvikového prostoru. Žije zde přibližně 2 300^[1] obyvatel.

Historie

Sídelní část obce Kuřívody byla založena na bezdězském panství Přemyslem Otakarem II. jako královské město Freistadt (Vristad, Svobodné Město) mezi lety 1264–1278, lokátorem byl pravděpodobně Hertvík z Kravař.^[4] První zmínka o městě je z roku 1279, kdy si královna Kunhuta, držená na Bezdězu, vyprosila návštěvu kostela sv. Jiří ve Vristadu.^[4] Původní název města ve 14. století vymizel a od 15. století se používal český název Kuřívody, od 17. století souběžně i německý název Hühnerwasser.^[4] Předpokládá se, že název vyjadřoval, že v obci byly jen velmi malé vodní toky (slabé pramínky, kde by se napojili jen kurovití ptáci) – nedostatek vody bránil i většímu rozvoji města.^[4]

Od 17. století až do druhé světové války byly Kuřívody osídleny převážně německým obyvatelstvem, proto bylo území v roce 1938 zabráno Německem jako součást Sudet a po válce (počátkem roku 1947) výrazně postiženo vysídlením Němců. Již v letech 1942–1943 vznikl na neosídlené části území výcvikový prostor Wehrmachtu a v dubnu 1945 zde vznikla dvě letiště. Koncem roku 1946 rozhodla československá vláda o zřízení vojenského tábora (vojenského prostoru) Ralsko, následkem čehož byly některé vesnice zlikvidovány a jiné využity pro vojenské účely. V letech 1968–1991 vojenský prostor využívala okupační sovětská vojska, od té doby je území postupně čištěno od následků působení vojsk, zejména od nevybuchlé munice, ale i různých ekologických zátěží.

Novodobá historie obce Ralsko se začala psát 1. ledna 1992, kdy došlo ke sloučení devíti osad na území bývalého vojenského výcvikového prostoru v jeden správní celek o rozloze 171 km².^[5] První novodobé obecní zastupitelstvo vzešlo z komunálních voleb v roce 1992.

V době voleb měla obec 630 občanů. V letech 1991–1993 nalezlo v Ralsku domov 170 volyňských Čechů z ukrajinských vesnic Malá Zubovština a Malinovka, postižených černobylskou jadernou katastrofou. Další významný příliv osídlenců nastal až koncem 90. let, kdy se do prvních rekonstruovaných domů po sovětské armádě v Ploužnici a Kuřívodech začaly stěhovat rodiny prakticky ze všech částí Česka.

V tomto bývalém vojenském prostoru se mimo jiné nachází i přistávací dráha již nepoužívaného letiště Hradčany, která byla v 70. letech 20. století Sovětskou armádou rozšířena, aby ji mohl v případě špatného počasí v okolí kosmického střediska Bajkonur v Kazachstánu použít sovětský raketoplán Buran.^[6][7]

S účinností od 1. prosince 2006 byl obci Ralsko 10. listopadu 2006 přiznán status města podle § 3 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., který umožňuje vrátit status města obci, která byla městem přede dnem 17. května 1954.^[8] S velkou podporou Libereckého kraje se podařilo v prosinci 2014 schválit územní plán města Ralsko a od 5. ledna 2015 otevřít stavební úřad.^[9]

Části města

Město Ralsko se skládá z devíti částí:

• Boreček
• Horní Krupá
• Hradčany
• Hvězdov
• Jabloneček
• Kuřívody - také katastrální území
• Náhlov - také katastrální území
• Ploužnice
• Svébořice

Jabloneček a Svébořice, pobytem sovětských vojsk téměř srovnané se zemí, zůstávají dosud neobydleny.

Původní katastrální členění

• Dolní Krupá (část moderního k. ú. Horní Krupá)
• Jezová (části moderních k. ú. Horní Krupá a Kuřívody)
• Kuřívody (část moderního k. ú. Kuřívody)
• Vrchbělá (část moderního k. ú. Kuřívody)

Změny na radnici

Na přelomu března a dubna 2011 byl zastupitelstvem odvolán z funkce starosty Ing. Miloš Tita (nezávislý) a do vedení města se po dvou letech vrátil Miroslav Králík z ČSSD. K rozsáhlým změnám došlo i ve složení městské rady.^[10] K dalším rozbrojům docházelo i v roce následujícím, kdy byly odvolávány výbory zastupitelstva.^[11] V březnu 2015 byl starosta obviněn státním zástupcem ze zneužití pravomoci veřejného činitele.^[12]

Dne 21. dubna 2015 byl odvolán z funkce starosty Miroslav Králík, staronovým starostou byl zvolen Ing. Miloš Tita z Iniciativy nezávislých. Ke změně došlo i na postu místostarosty.^[13]

Památky

• Kostel svatého Havla v Kuřívodech ze druhé poloviny 13. století
• Kuřívodský renesanční zámek, který byl vybudován v 16. století, stojící na místě starší berkovské tvrze
• Zřícenina gotického hradu Ralsko, stojící na stejnojmenném 698 m vysokém vrchu Ralsko, pravděpodobně ze 14. století
• Zbytky středověkých sídel na vrcholech Děvína a Stohánku
• Poštovní stanice v Kuřívodech z roku 1889, dnes sídlo obecního úřadu
• Škola z počátku 19. století, dnes opět sloužící ke svému účelu
• Pomníček bitvy u Kuřívod připomínající prusko-rakouskou válku roku 1866

Přírodní zajímavosti v okolí

• Hradčanské rybníky (přírodní rezervace) – soustava čtyř rybníků s přilehlými mokřady, chráněná bažinní a rašeliništní květena, již vně památky je rekreační Hradčanský rybník
• Hradčanské stěny – zalesněné rozsáhlé skupiny skal na severní a severovýchodní hranici rozsáhlé pískovcové plošiny Hradčanská pahorkatina
• Vrch Ralsko – mohutný čedičový vrch, vrcholové partie jsou chráněny jako přírodní rezervace
• Vranovské skály (přírodní památka) – pískovcové skalní útvary a přirozená rostlinná společenstva na úpatí vrchu Ralsko
• Jelení vrchy (přírodní památka) – přírodně cenný komplex lesa, zejména bučin a suťového lesa, diferencovaného ve svazích Malého a Velkého Jeleního vrchu
• Stohánek (přírodní památka) – skalní věž se zbytky středověkého osídlení a dalšími lidskou činností vzniklými útvary
• Meandry Ploučnice u Mimoně (přírodní památka) – meandrující neregulovaný tok Ploučnice s navazujícím komplexem mokřadů a populace vzácných druhů organismů
• Velká Buková a Malá Buková – dvojice čedičových vrchů s pralesovitými bukovými porosty
• Obora Židlov – rozsáhlá obora na území bývalého vojenského prostoru, s povoleným vstupem turistům, s chovem divoké zvěře, včetně zubra evropského

Na území obce Ralsko se nachází též útulek pro lesní zvěř a handicapovaná zvířata; leží na břehu Hradčanského rybníka a jsou v něm k vidění především zvířata žijící v okolí, např. prase divoké, liška, kuna či tři druhy bažantů. K největším zajímavostem patří psík mývalovitý z Mongolska a mýval severní ze severu Kanady.

mimo katastr města

• Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala o rozloze 903,5 ha. Žije zde 264 druhů ptáků, např. orel mořský, jeřáb popelavý, bukač velký. V mokřadech a rašeliništích se vyskytují vzácné rostliny: leknín bělostný, rosnatka okrouhlolistá a řada dalších. Území bylo roku 1993 vyhlášeno biogenetickou rezervací Evropského společenství (viz Natura 2000).
• Divadlo (přírodní památka) – rozeklaný pískovcový hřeben s erozně vypreparovanými skalními útvary

Pověsti

Jedna žena z Náhlova prý kdysi v tůni máchala prádlo, když se jí do něj zachytil zvon. Žena jej nemohla vytáhnout, ale přivolala chalupníky, s jejichž pomocí zvon vyvlekla na břeh. Zvon byl zavěšen do kostela sv. Linharta v Hlavicích a občanům Náhlova se jím pak vyzvánělo při pohřbech zdarma.^[zdroj?]

Odkazy

Reference

Literatura

• HONS, Osvald. Zaniklé obce kolem Ralska. 1. vyd. Ralsko: Město Ralsko, 2014. 511 s. ISBN 978-80-260-6779-5. 

Související články

• Fotovoltaická elektrárna Ralsko Ra 1

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ralsko na Wikimedia Commons
• Ralsko v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města Ralsko
• Fotografie z bývalého vojenského prostoru
• Historie hradu Ralsko Archivováno 15. 1. 2010 na Wayback Machine.
• Cykloráj Ralsko Archivováno 20. 8. 2007 na Wayback Machine.