Ramón Menéndez Pidal
Ramón Menéndez Pidal | |
---|---|
Narození | 13. března 1869 A Coruña |
Úmrtí | 14. listopadu 1968 (ve věku 99 let) Madrid |
Místo pohřbení | Hřbitov svatého Justa |
Povolání | jazykovědec, filolog, dialektolog a profesor |
Stát | Španělsko |
Alma mater | Univerzita Complutense v Madridu |
Témata | Píseň o Cidovi, španělština |
Literární hnutí | Generace 98 |
Ocenění | předseda Španělské královské akademie (RAE) |
Manžel(ka) | María Goyri |
Děti | Jimena Menéndez-Pidal (1901–1990) |
Příbuzní | vnuk Diego Catalán Menéndez Pidal (1928–2008), strýc Alejandro Pidal y Mon, zeť Miguel Catalán Sañudo |
Vlivy | Marcelino Menéndez Pelayo |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ramón Menéndez Pidal (13. březen 1869, A Coruña – 14. listopad 1968, Madrid) byl španělský vysokoškolský pedagog, filolog, zaměřením hispanista, historik a literární kritik. Od roku 1902 byl členem Španělské královské akademie (RAE), jíž dokonce v roce 1925 poprvé předsedal.[1] Platí za nestora a zároveň otce španělské filologie, který zasvětil významnou část svého života výzkumu středověkého eposu o El Cidovi.[2][3] Bývá také řazen ke španělskému literárnímu uskupení, zvaného Generación 98.[3]
Život a dílo
Narodil se jako nejmladší ze šestí dětí v rodině soudce.[4] V roce 1893 ukončila svoje studia na univerzitě v Madridu, kde byl žákem španělského romanisty a literárního vědce Marcelina Menéndeze Pelayi.[5] Roku 1900 se oženil se španělskou filoložkou, spisovatelkou a vysokoškolskou pedagožkou, Maríou Amalií Goyri y Goyri, která mu o rok později porodila dceru Jimenu.[6][7] V roce 1902 byl poprvé zvolen členem Španělské královské akademie (RAE), jíž dokonce v následujících dekádách opakovaně předsedal.[8] V období Španělské občanské války (1936–1939) pobýval ve francouzském Bordeaux, na Kubě, ve Spojených státech amerických a nakonec také v Paříži.[9]
Roku 1910 založil v Madridu se skupinou intelektuálů Centro de Estudios Históricos (Centrum historických studií)[10] a o čtyři roky později i časopis Revista de Filología Española (RFE; Časopis pro španělskou filologii).[11][12] Již v letech 1908–1912, kdy se zabýval psaním svojí doktorské práce, se vědecky věnoval španělskému hrdinskému eposu o El Cidovi (El Cantar de Mio Cid, česky Píseň o Cidovi). Věhlas mu přinesla historická studie La España del Cid (1929), která jej proslavila až za hranicemi Španělska.
Ramón Menéndez Pidal zemřel v roce 1968 ve věku 99 let, pochován byl na hřbitově Cementerio de San Justo v Madridu.[13] Jeho vnukem byl španělský romanista a hispanista Diego Catalán Menéndez Pidal (1928–2008).[14]
Galerie
Ramón Menéndez Pidal
Ramón Menéndez Pidal (uprostřed)
- (c) Iberia Airlines, CC BY 2.0
Ramón Menéndez Pidal
Ramón Menéndez Pidal
María Amalia Goyri y Goyri, zkráceně María Goyri, choť Ramóna Menéndeze Pidala
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ramón Menéndez Pidal na německé Wikipedii.
- ↑ Biografia de Ramón Menéndez Pidal. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2017-07-04]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ GIBSON, Ian. THE AUTHENTIC CID. The New York Times. 1990-04-08. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ a b PAÍS, Ediciones El. La RAE acoge a la primera filóloga de su historia. EL PAÍS. 2011-02-14. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky)
- ↑ GARCÍA MOUTON, Pilar. Especial Menendez Pidal. Biblioteca Tomás Navarro Tomás. biblioteca.cchs.csic.es [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-13.
- ↑ BUSCABIOGRAFIAS. Biografía de Ramón Menéndez Pidal - quién es, obras. www.buscabiografias.com [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ MCNBIOGRAFIAS.COM. Menéndez Pidal, Ramón (1869-1968) » MCNBiografias.com. www.mcnbiografias.com [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Jimena Menéndez-Pidal | Huellas De Mujeres Geniales. www.huellasdemujeresgeniales.com [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Ramón Menéndez Pidal. http://www.rae.es. Dostupné online [cit. 2017-07-04]. (španělsky)
- ↑ RIBELLES, Josefina Careaga. El Cid. [s.l.]: Ediciones AKAL 194 s. Dostupné online. ISBN 9788446032601. (španělsky) Google-Books-ID: Gwx3arbZ5AgC.
- ↑ HLITO, Sonia Henríquez Ureña de. Pedro Henríquez Ureña: apuntes para una biografía. [s.l.]: Siglo XXI 172 s. Dostupné online. ISBN 968231898X. (španělsky)
- ↑ LÓPEZ, Justo Fernández. Ramón Menéndez Pidal. hispanoteca.eu [online]. [cit. 2017-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ UNAMUNO, P. 100 años de ciencia de la palabra en España. ELMUNDO. 2015-08-01. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky)
- ↑ Cementerios de Madrid, guardianes de la memoria y el genio. abc. 2015-03-19. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky)
- ↑ PAÍS, Ediciones El. Diego Catalán, filólogo y hombre de bien. EL PAÍS. 2008-04-13. Dostupné online [cit. 2017-07-05]. (španělsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramón Menéndez Pidal na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ramón Menéndez Pidal
- Heslo na kubánské encyklopedii EcuRed
Média použitá na této stránce
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.
Autor: Emeric Tauss Torday, Licence: CC BY 2.5 es
Menendez Pidal, Emeric Tauss Torday
(c) Iberia Airlines, CC BY 2.0
Menéndez Pidal llega a Barajas desde Tel Aviv.
Autor: Juan Francisco Díez, Licence: CC0
Ramón Menéndez Pidal com El Cid (Charlton Heston)
Ramón Menéndez Pidal, de la Real Academia Española. Ingresó el 19 del actual. Fotografía de Christian Franzen.
Spanish historian and philologist Ramón Menéndez Pidal (1867-1969)
María Goyri en su viaje de novios por la ruta del Cid