Ram Karmi

Ram Karmi
Narození1931
Jeruzalém, Britský mandát Palestina (nyní Izrael)
Úmrtí11. dubna 2013
VzděláníTechnion
Alma materArchitectural Association School of Architecture (1951–1956)
Technion – Izraelský technologický institut
Avni Institute of Art and Design
Povoláníarchitekt
OceněníIzraelská cena
RodičeDov Karmi (otec)
PříbuzníAda Karmi-Melamede (sestra)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ram Karmi (hebrejsky: רם כרמי, narozen 193111. dubna 2013) byl izraelský architekt, představitel brutalismu a majitel telavivské architektonické společnosti Ram Karmi Architects.

Biografie

Budova izraelského Nejvyššího soudu
Dětský památník holocaustu Jad la-Jeled
Telavivské centrální autobusové nádraží

Narodil se v Jeruzalémě a vyrůstal v Tel Avivu. V době izraelské války za nezávislost sloužil v Izraelských obranných silách a stal se jedním z prvních vojáků brigády Nachal.[1] Poté studoval architekturu na TechnionuHaifě a na Architectural Association School of ArchitectureLondýně (1951–1956).[1] Sám pochází z rodiny architektů; jeho otec Dov Karmi získal roku 1957 Izraelskou cenu za architekturu a jeho sestra Ada Karmi-Melamede získala za architekturu stejnou cenu v roce 2007. Je ženatý a s manželkou Rivkou Karmi-Edry má syna a dvě dcery a kromě toho má dva syny a dceru z předchozího manželství.[1]

Kariéra architekta

Na počátku své kariéry byl zaměstnán v otcově architektonické kanceláři, kde pracoval na plánech návrhu nové budovy Knesetu, společně s tvůrcem vítězného návrhu Josefem Klarweinem.[2] V roce 1960 navrhl Negevské centrum v Beerševě a v roce 1963 budovu letecké společnosti El Al v Tel Avivu. Architektuře se aktivně věnoval i v době, kdy přednášel na Technionu, a navrhl například budovu telavivské školy AMal či Telavivské centrální autobusové nádraží.[1]

Šestidenní válka podle něj změnila atmosféru v izraelské společnosti, což jej přimělo zvážit jeho brutalistický styl. V roce 1974 se stal hlavním architektem na ministerstvu bydlení a výstavby[3] a tuto funkci zastával až do roku 1979. Během svého působení v této funkci pracoval na nové podobě projektů bytové výstavby.[1] V roce 1986 se zúčastnil mezinárodní architektonické soutěže na návrh budovy Nejvyššího soudu, kterou nakonec vyhrál společně se sestřinou architektonickou společností. Stavba pak byla dokončena roku 1992.[4] Paul Goldberger, kritik architektury z deníku The New York Times napsal o Karmiho návrhu: „ostrost středomořské architektonické tradice a vážnosti zákona se zde snoubí s pozoruhodnou laskavostí.“[5] Byl rovněž architektem zodpovědným za renovaci izraelského národního divadla ha-Bima.[6]

Akademická kariéra

V letech 1964 až 1994 přednášel na haifské univerzitě Technion. Mimo to též přednášel na Massachusettském technologickém institutu (MIT), Columbia University a University of Houston. V současnosti je profesorem na Arielské univerzitě.

Kritika

Telavivské centrální autobusové nádraží, které Karmi navrhl společně s Cvi Kometem a Ja'elem Rothschildem je řadu let kritizováno pro svoji složitost, která ztěžuje orientaci a monumentální strukturu, která údajně zničila čtvrť, ve které bylo nádraží postaveno. Ředitel nádraží, Chajim Avigal, v rozhovoru z roku 2005 připomínky ke složité orientaci bagatelizoval, avšak zároveň prohlásil: „kdybych dostal pod ruku architekta, který navrhl tuto budovu, tak si ho podám.“[7] V roce 2010 byla ostře kritizována jeho renovace divadla ha-Bima, která toho času probíhala již třetím rokem.[8]

Ocenění

Ram Karmi získal během své kariéry architekta následující ceny:[1][9]

  • Izraelská cena, 2002 - za architekturu[10][11]
  • Rechterova cena:
    • 1967 – za Negevské centrum v Beerševě
    • 1999 – za Dětský památník (Jad la-Jeled) v Ghetto Fighters' House
  • Reinholdsova cena, 1969 – za rezidenční a komerční projekty v Beerševě
  • Rokachova cena:
    • 1965 – za budovu El Alu v Tel Avivu
    • 1970 – za rezidenční budovy v telavivské ulici Be'eri

V roce 2005 byl v internetové soutěži 200 největších Izraelců zvolen 192. největším Izraelcem všech dob.[12]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ram Karmi na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Ram Karmi - Biography [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-22. (hebrejsky) 
  2. ROLEF, Susan Hattis. The Knesset Building in Giv'at Ram - Planning and Construction [online]. Kneset [cit. 2011-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. AL-SAYYAD, Nezar. The End of Tradition?. [s.l.]: Routledge, 2004. Dostupné online. ISBN 0415290406. S. 236. (anglicky) 
  4. Ram Karmi [online]. Yad LaYeled Children's Museum [cit. 2011-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-07. (anglicky) 
  5. GOLDBERGER, Paul. Architecture View: A Public Work That Ennobles As It Serves [online]. The New York Times, 1995-08-13 [cit. 2011-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SHOHAT, Zipi. A new stage for Habima [online]. Haaretz [cit. 2011-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-07-24. (anglicky) 
  7. RUBIN, Lilakh. 15 Years Since the Founding of the New Central Bus Station [online]. News1 [cit. 2011-04-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. Habima architect tells critics: 'Kiss my ass' [online]. Haaretz, 2010-11-10 [cit. 2011-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Architects: Ram Karmi [online]. Caroun.com [cit. 2011-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Recipient’s C.V. [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-04-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  11. Judges' Rationale for Grant to Recipient [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-04-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  12. הישראלי מספר 1: יצחק רבין [online]. Ynetnews, 2005-05-11 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

New centaral station tel aviv2.jpg
Autor: myself, Licence: CC BY 3.0
New central station tel aviv.
Yad layeled.jpg
Autor:

מיכאלי (Transfered by

מתניה/Original uploaded by מיכאלי), Licence: CC BY-SA 2.5
יד לילד, מוזיאון להנצחת הילדים שנספו בשואה, קבוץ he:לוחמי הגטאות בתכנון האדריכל he:רם כרמי (1981-1990).
Elyon.JPG
Supreme Court of Israel, Jerusalem. Taken from the Crown plaza hotel.