Ramaz Nozadze

Ramaz Nozadze
Osobní informace
Rodné jménoრამაზ ნოზაძე
Datum narození16. října 1983 (39 let)
Místo narozeníTbilisi, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
StátGruzie
Sportovní informace
KlubPalavanta klubi (Tbilisi) (klub)
Dinamo Tbilisi (vrch.)
TrenéřiOtar Tatišvili[1] (osob.)
Begi Darčija[2] (repr.)
Kategorietěžká váha
Zápasnický stylzápas řecko-římský
Účast na LOH2004, 2008
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
stříbroLOH 2004−96 kg
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
zlatoMS 2007těžká váha
bronzMS 2003těžká váha
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
zlatoME 2003těžká váha
zlatoME 2007těžká váha
bronzME 2008těžká váha

Ramaz Nozadze (* 16. října 1983[3] Tbilisi) je bývalý gruzínský zápasníkklasik, stříbrný olympijský medailista z roku 2004.

Sportovní kariéra

Zápasení se věnoval od 11 let v tbiliském klubu Palavanta. Pod vedením Otara Tatišviliho se později specializoval na řecko-římský (klasický) styl. V gruzínské mužské reprezentaci se pohyboval od roku 2001 ve váze do 96 kg. V roce 2004 startoval na olympijských hrách v Athénách. Z náročné základní skupiny postoupil do čtvrtfinále, ve kterém vyřadil favorizovaného Giorgi Koguašviliho z Ruska 3:0 na technické body. V semifinále porazil Íránce Masúda Hášemzadeho 4:2 na technické body a postoupil do finále proti Egypťanu Karamu Gaberovi. Finále proti Gaberovi začal dobře, v úvodní minutě se ujal po strhu vedení 1:0, ale při následném zvedu chyboval překročením pasivní zóny a v průběhu další půl minuty prohrával 1:8 na technické body. Začátkem druhého poločasu jeho soupeř zápas ukončil suplexem na technickou převahu. Získal stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 2007 získal jako první gruzínský zápasník v jednom roce double (titul mistra světa a Evropy) v klasickém stylu. V roce 2008 startoval jako favorit na vítězství na olympijských hrách v Pekingu. Do Pekingu však nepřijel v optimální formě. Již v únoru si jeho osobní trenér Tatišvili stěžoval, že ho jako populárního sportovce mimosportovní akce rozptylují a plně se tréninku nevěnuje.[4] Na olympijských hrách takticky nezvládl a prohrál 1:2 na sety čtvrtfinálový zápas s Čechem Markem Švecem. Po olympijských hrách se slova jeho trenéra potvrdila. Pro vrcholovou přípravu ztratil motivaci a během dvou let byl pro slabé výkony vyřazen z reprezentace.

Výsledky

Turnaj19992000200120022003200420052006200720082009
1617181920212223242526
-85-97-96
Olympijské hry2.úč.
Mistrovství světaúč.3.5.1.úč.
Mistrovství Evropyúč.5.[5]1.1.3.
MS juniorů1.
ME juniorů1.
MS dorostenců3.
ME dorostenců

Odkazy

Reference

Související články

  • Zápas v Gruzii

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]