Ramena Ohře

Evropsky významná lokalita Ramena Ohře
červenec 2011
Základní informace
Vyhlášení	3. listopadu 2009
Nadm. výška	405–450[1] m n. m.
Rozloha	291,2 ha
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Sokolov, Cheb
Umístění	Cheb, Kynšperk nad Ohří, Sokolov
Souřadnice	50°6′44,29″ s. š., 12°30′14,15″ v. d.
Ramena Ohře
Další informace
Kód	5456
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramena Ohře je Evropsky významná lokalita vyhlášená v roce 2009. Lokalita je zahrnuta do soustavy Natura 2000. Jedná se o nejzachovalejší část nivy Ohře nížinného charakteru v Karlovarském kraji s množstvím mrtvých ramen a tůní. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, přirozené vodní nádrže s bohatou vegetací a bahnité břehy řek s bohatou vegetací.^[2]

Nachází se v Chebsko-sokolovském bioregionu v geomorfologické jednotce Chebská pánev a Sokolovská pánev v horním úseku řeky Ohře mezi Chebem a Sokolovem v mírně teplé klimatické oblasti.

V Karlovarském kraji je řeka Ohře osou celého kraje a v území evropsky významné lokality odděluje Krušné hory a Slavkovský les. Nejvýraznějším prvkem řeky jsou její meandry, ostrůvky a po obou stranách hlavního toku slepá a mrtvá ramena, která někdy vytvářejí celé soustavy propojených ramen. Propojené soustavy ramen se nacházejí zejména u Kynšperka nad Ohří. Mnohá z těchto ramen mají široká ústí, kterými proudí voda ven i dovnitř. Některá ústí jsou zaplňována sedimenty a tak je nastartován jejich postupný zánik a vznik mrtvých ramen a tůní. V úseku od Nebanice do Šabiny má řeka několik významnějších přítoků, kterými jsou především Plesná, Libava a Libocký potok.

Podél řeky jsou vyvinuty především olšiny střídané vrbinami a mokřadními společenstvy.^[3] Zajímavá je makrofitní vegetace samotného toku a stojatých vod, kde dominuje hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), zevar jednoduchý (Sparganium emersum) a rdest kadeřavý (Potamogeton crispus). Spolu s hojným stulíkem žlutým (Nuphar lutea), který roste v klidných zátočinách toku, vytváří vodní vegetace rozsáhlé porosty s listy na hladině, které často pokrývají souvislou plochu. Stulík je často doprovázen šípatkou střelolistou (Sagittaria sagittifolia).^[3] Rozsáhlé porosty zde tvoří i lakušník štětičkový (Batrachium penicillatum) a společné kobercovité porosty zajišťují účinnou mechanickou filtraci vody, díky které je v letní sezoně voda v řece průzračně čistá.^[2] V zatopených depresích s nižší vodní hladinou roste puškvorec obecný (Acorus calamus), ďáblík bahenní (Calla palustris) a žebratka bahenní (Hottonia palustris).

Nejpestřejší vegetace se vyskytuje v mělkých tůních a slepých ramenech v úseku mezi Tršnicemi a Šabinou. Stabilitu biotypů udržují jarní povodně, které zaplavují část říční nivy, přinášejí živiny a odnášejí neukotvené rostliny.^[4]

Řeka je rovněž životním prostředím pro ryby, obojživelníky a další drobné živočichy. Pravidelně zde loví volavka popelavá (Ardea cinerea) a ledňáček říční (Alcedo atthis).^[3]

Ramena Ohře u Mostova v červnu 2014

Stulík žlutý Ramena Ohře v červenci 2011

Ramena Ohře u Dasnic v červenci 2015

Ramena Ohře u Nebanic v srpnu 2017

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramena Ohře na Wikimedia Commons
• Informace na webu Natura 2000 Archivováno 5. 6. 2014 na Wayback Machine.
• Informace na webu botany.cz
• Informace na webu Ministerstva životního prostředí