Ramesse IV.

Ramesse IV. Hekamaatre`sete`amun
Rameses, Ramses
Ramesses IV. reliéf v chrámu Chonsu v Karnaku
Doba vlády	1156–1150 př. n. l.[1]
Rodné jméno	Ramessu heqa Maat mery
Trůnní jméno	User Maat Ra, setep en Amun
Horovo jméno
	Ka nacht anch em Maat
Jméno obou paní	Mek Kemet waf pedjut
Zlatý Hor	User renput wer nachtu
Manželka	Duatentopet (Tentopet)[2]
Otec	Ramesse III.
Matka	Isis-Takemdžert (~Titi)[3]
Hrobka	KV2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramesse IV. Hekamaatre`sete`amun byl třetím faraonem 20. dynastie. Byl pátým synem Ramesse III. Ten jej ve 22. roce své vlády ustanovil korunním princem, takže předstihl své starší bratry a zavdal si jejich trvalou nepřízeň a soupeření. Na trůn nastoupil po násilné smrti otce, který byl po spiknutí v harému zinscenovaného jeho vedlejší ženou Tiye a jejím synem Pentawerem^[4] s pomocí harémových správců, faraonova komorníka a velitele lučištníků.^{[p 1][5][p 2]}

Zachoval se záznam o soudních procesech se spiklenci „Judical Papyrus“ (uložený v muzeu v Turíně).^[6] Nově nastolený faraon, který spiknutí odhalil, nechal všechny spiklence postavit před soud. Hlavní viníci (16 služebníků a 6 bezejmenných žen) byli popraveni. Královna Tiye a syn Pentawer mohli spáchat sebevraždu.^[7][8]

Ramesse IV. nastoupil na trůn v jeho přibližně 14 letech, vládl v letech 1156–1150 př. n. l.^[1] O nástupnictví se také ucházeli jeho starší bratři Ramesse V. a Ramesse VI.

Vláda

O jeho poměrně krátkém období vlády není mnoho ucelených zpráv. Relativně podrobně jsou zaznamenány jeho plány na dobudování chrámu Chonsu v Karnaku, vybudování chrámu poblíž chrámu královny Hatšepsut, postavení monumentálního obelisků v Heliopolisu, Karnaku a vybudování zádušního chrámu v Al-Asasif – nekropole v západních Thébách. Pro zajištění staveb inicioval Ramesse výpravu do Vádí Hammámat, kde se znovu otevřel lom. Zpráva o tom se zachovala na stéle vytesané do skály na cestě z Koptos^{[p 3]} k Rudému moři.^{[p 4]} Text uvádí, že tuto, v podstatě inspekční cestu Ramsses, vykonal ve druhém roce vlády. V lomu se našel vhodný kámen pro plánovaný monument (obelisk) pro Medínit Habu. Následující 3. rok vlády se zorganizovala nebývale rozsáhlá výprava do Vádí Hammámat,^{[p 5]} kterou vedl velekněz Amona v Thébách Ramessenacht.^[3] Nápisy na stéle v lomu uvádějí rozsah výpravy, která čítala 8362 mužů, z toho bylo 50 dozorců, 130 kameníků, 2000 otroků a 5000 vojáků, kteří byli do prací v lomu zapojeni. Zastoupeni byli i palácoví služebníci, mistři kameníci, písaři aj. Tvrdá práce v horku a prachu lomu si vyžádala životy 900 mužů.^[5]
Nápis na stéle ve Vádí Hammamát (uryvek):

Výprava do Vádí Hammamát, vytěžení kamenů zejména pro monumentální obelisky, jistě trvala delší dobu, o které se dá ovšem jen spekulovat. Zápisy se o ní nezmiňují. Zachovaly se jen zmínky o zásobování a transportech přes poušť do lokality lomu, pro zabezpečení značného počtu osob, materiálu, nástrojů, které byly nezbytně rozsáhlé, opakující se a závislé na jejich organizaci.
Chrám boha Chonsu v Karnaku, který Ramesse III. nestihl dostavět, dobudoval jeho syn. V zadní části chrámu přistavěl komoru s menším hypostylem a na stěně nechal zápis:

Úmrtí a hrobka

Ramesse IV. zemřel po 6 letech své vlády, uvádí se nákaza černými neštovicemi, která epidemicky postihla početné osazenstvo paláce^[3] Byl mumifikován a pohřben do hrobky KV2.^[9] Jeho mumie se zachovala a po stěhování 1898 byla nalezena a identifikována v hrobce KV35, jeho žena královna Tetopet byla pohřbena v Údolí královen v QV74.^[10]Hrobka byla původně připravována pro Ramesse II., nabyla však použita.^[11] Její mumie se však nedochovala.

Poznámky

Reference

Literatura

• Peter Clayton, Chronicle of the Pharaohs, Thames & Hudson Ltd, 1994, p.167
• J. Peden, The Reign of Ramesses IV, Aris & Phillips Ltd, 1994.
• Richard Lepsius, Denkmäler aus Aegypten und Aethiopien, Königsberg 1913
• Richard Lepsius, Ägyptische Sprache und Alterthumskunde, Lepzig 1873

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramesse IV. na Wikimedia Commons

Předchůdce: Ramesse III.

Egyptský král 1156–1150 př. n. l.

Nástupce: Ramesse V.