Ramla

Ramla רמלה‎
Pohled na Ramlu
znak
Poloha
Souřadnice	31°56′ s. š., 34°52′ v. d.
Nadmořská výška	80 m n. m.
Stát	Izrael Izrael
distrikt	Centrální distrikt (Izrael)
Ramla
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,854 km²[1]
Počet obyvatel	72 300 (2014[2])
Hustota zalidnění	6029,5 (r.2014) obyv./km²
Správa
Starosta	Michael Vidal (מיכאל וידל)
Oficiální web	www.ramla.muni.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramla (hebrejsky רמלה‎, arabsky الرملة‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Ramla^[3]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. Ramla je správním střediskem izraelského Centrálního distriktu.

Geografie

Nachází se jihovýchodně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině. Leží v nadmořské výšce 80 m. Spolu se sousedním městem Lod vytváří souvislou aglomeraci, jež je volně začleněna do metropolitní oblasti v zázemí Tel Avivu.

Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 40 a dálnici číslo 44. Jihovýchodně od Ramly prochází i dálnice číslo 6 (Transizraelská dálnice). Na jihu města se s nimi kříží nová dálniční komunikace silnice číslo 431. Město je rovněž napojeno na železniční trať. Stojí tu železniční stanice Ramla. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv – Jeruzalém a železniční trať Tel Aviv – Beer Ševa.

Dějiny

Město bylo založeno v roce 716 chalífou Sulajmánem ibn Abd al-Malikem, jméno je odvozeno od arabského slova raml, což znamená písek. Jde o jediné větší sídlo založené nově na území dnešního Izraele během arabské vlády.^[4] Za křižáckých válek byly o Ramlu jakožto o strategické město vedeny tři bitvy, nakonec ji ovládli křižáci a Ramla se jako součást hrabství Jaffa a Askalon stala významným zastavením pro poutníky na cestě do Jeruzaléma. Na začátku osmanského období byla Ramla převážně v ruinách a měla velmi málo obyvatel (v roce 1548 pouhých 528 muslimských a 82 křesťanských domácností).

Toto se příliš nezměnilo až do sklonku 19. století, kdy pro Ramlu začalo období rozkvětu. Za mandátní britské správy Ramla rostla, v roce 1945 měla už 12 000 muslimských a 3300 křesťanských obyvatel (až do roku 1948 žilo v Ramle velmi málo Židů). Za války za nezávislost byla Ramla významným místem bojů. Z města operovaly nepravidelné arabské jednotky, útočící na židovské jednotky, komunikace a osady v okolí města, což židovské jednotky oplácely. 12. června 1948 arabská Ramla kapitulovala. Ti obyvatelé, kteří neuprchli, byli většinou vyhnáni, s výjimkou asi 400 Arabů, a to buď křesťanů, nebo osob pro izraelskou vládu obchodně významných. V následujících měsících se Ramla stala domovem mnoha nových židovských imigrantů, v únoru 1949 židovská populace v Ramle překročila 6000.

Demografie

Ramla je středně velké město s etnicky smíšenou populací. Podle údajů z roku 2005 tvořili 78,5 % obyvatel Židé, a 21,5 % Arabové, přičemž 17,1 % obyvatel města činili muslimští Arabové, 4,4 % arabští křesťané a 0,1 % arabsky mluvící Drúzové.^[1] Podle údajů z roku 2009 tvořili většinu obyvatel Židé - přibližně 49 400 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 52 000 osob). Arabská komunita čítala 13 700 osob.^[3] K 31. prosinci 2014 zde žilo 72 300 lidí, z toho 52 600 Židů.^[2]

V rámci židovského obyvatelstva vyniká Ramla jako centrum malé komunity karaitského judaismu.

Partnerská města

• Kansas City, Missouri
• Vaughan, Ontario, Kanada
• Moers, Německo
• Daugavpils, Lotyšsko
• Mekele, Etiopie
• Čeljabinsk, Rusko

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramla na Wikimedia Commons
• (hebrejsky) Oficiální internetové stránky