Rančířov
| Rančířov | |
|---|---|
.jpg) Kostel sv. Petra a Pavla | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jihlava |
| Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′45″ s. š., 15°35′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 546 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,46 km²[2] |
| Katastrální území | Rančířov |
| Nadmořská výška | 510 m n. m. |
| PSČ | 586 01 |
| Počet domů | 145 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rančířov 36 586 01 Jihlava 1 nfo@rancirov.cz |
| Starosta | Jaroslav Caha |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Rančířov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587176 |
| Kód části obce | 139289 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rančířov (německy Ranzern[4]) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 546[1] obyvatel.
Název
Jméno vesnice původně znělo Ranožíř (v mužském rodě) a bylo odvozeno od osobního jména Ranožír (v jeho druhé části je praslovanské žirъ - "život"; nositelem jména byl velmož (s jelením rohem v erbu) držící majetky v okolí Jihlavy a Jemnice písemně doložený v období 1234-1238). Význam místního jména byl "Ranožírův majetek". Zcela stejný původ má jméno blízkého Rantířova a Rancířova jižně od Jemnice. Původní jméno se změnilo přes mezitvar Ranžíř na Rančíř, k němuž byla přidána přípona -ov podle jmen jiných sídel. Německé jméno se vyvinulo z českého. Vývoj jména v písemných dokladech: Rancyr Minor (14. století), Ranczier (1376), Ranczir (1475), z Ranczyrzowa (1529), k Rantzer (1562), Rantzern (1678, 1718), Rantzern a Rancrow (1720), Rantzern (1751), Rantzer, Rancjř a Rancjřow (1846), Ranzern a Rancířov (1872), Ranžírov (1881) Rančířov a Ranzern (1924).[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305.[6] K roku 1376 je název doložen v podobě Ranczier.[7][8] Na hranici katastrálního území Rančířova a Jihlavy se nachází v údolí řeky Jihlávky lokalita zvaná Ráj. Zde se ve středověku zpracovávala stříbrná ruda vytěžená v okolních šachtách. Pozůstatky dolování jsou v okolí dodnes znatelné.
Přírodní poměry
Nachází se šest kilometrů jižně od Jihlavy a devět kilometrů severně od Stonařova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů.[10] Nejvyšší bod, Holý vrch (660 m n. m.), leží na východní hranici katastru obce.[11] Obcí protéká řeka Jihlávka, do které se zleva vlévá potok Okrouhlík. Na tomto potoce se nachází Vodárenský rybník.
Na území obce se nachází památné stromy. Na severovýchodním okraji obce u čp. 32 roste 25 metrů vysoký javor klen, jehož stáří je odhadováno na 150 let.[12] Nad pravým břehem řeky Jihlávky na okraji lesního porostu severozápadně od obce u bývalého kříže stojí čtyři 28metrové lípy srdčité s odhadovaným stářím 150 let.[13]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 48 domech 278 obyvatel. 66 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 210 k německé. Žilo zde 261 římských katolíků, 5 evangelíků a 8 příslušníků Církve československé husitské.[14]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 261 | 278 | 269 | 255 | 269 | 259 | 278 | 210 | 190 | 189 | 196 | 168 | 194 | 372 | 452 |
| Počet domů | 33 | 35 | 36 | 36 | 40 | 39 | 48 | 50 | 43 | 45 | 43 | 51 | 61 | 113 | 145 |
Obecní správa a politika
Mezi lety 1869–1976 Rančířov byl obcí v okrese Jihlava (1869–1930), poté v okrese Jihlava-okolí (1950) a později opět v okrese Jihlava. Od 1. srpna 1976 do 31. prosince 1991 patřil jako část statutárního města k Jihlavě a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[17] V letech 1869–1879 k obci patřily jako osady vesnice Čížov[18] a Rosice.[19]
Zastupitelstvo a starosta
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele od roku 2010 stojí starosta Jaroslav Pech.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002–2006 | 148 | 66,89 | 7 | 7 Nezávislí kandidáti Rančířov | Bohuslav Svoboda |
| 2006–2010 | 202 | 40,59 | 7 | 7 Nezávislí kandidáti Rančířov | Bohuslav Svoboda |
| 2010–2014 | 250 | 78,00 | 7 | 5 Nezávislí 2 Změna pro Rančířov | Jaroslav Pech |
| 2014–2018 | 288 | 35,76 | 7 | 7 SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ | Jaroslav Pech |
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012.[20] Znak: V modrém štítě nad zlatým návrším s černými hornickými kladívky vztyčený klíč, postavený meč a jelení paroh, vše zlaté. Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a vypouklý žlutý, v poměru 7 : 1. Uprostřed modrého pruhu klíč zuby nahoru a k žerďovému okraji, meč hrotem k dolnímu okraji listu a jelení paroh, vše žluté. Ve žlutém pruhu sahajícím do sedmi desetin šířky listu černá hornická kladívka. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Hospodářství a doprava
V obci sídlí firmy CASHBACK TRADING s.r.o., VB PALIVOVÉ DŘEVO s.r.o., SLUŽBY H+H, s.r.o., COLAS CZ, a.s., POSITIVO s.r.o., LUNDES s.r.o., OTTIMA a.s., ARMYTECH s.r.o., SP facility s.r.o., ABUS s.r.o., CORHA Jihlava, v.o.s., STARON - CZ, s.r.o., PRIMA CAR, s.r.o., TeS, spol. s r.o. Chotěboř a Hotel Vivaldi Group s.r.o.[21] Obcí prochází silnice I. třídy č. 38 z Jihlavy do Vílance a místní komunikace III. třídy č. 03826.[22] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Radek Čech - Autobusová doprava. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Dačice, Bítov, Nová Říše, Stará Říše, Zadní Vydří, Opatov, Vílanec, Loučky, Stonařov, Želetava, Budeč, Znojmo, Telč, Hrotovice a Moravské Budějovice.[23] Obcí prochází modře a žlutě značené turistické trasy. Na katastru obce se nachází lom.[24]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Socha svatého Josefa
- Fara
- Vodní mlýn č.p. 18
Galerie
Kostel svatého Petra a Pavla
Fara
Socha svatého Josefa
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 12.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 361, 362.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, záznam 76. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XI, č. 34, s. 30 [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 361.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Rančířov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Rančířov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Javor klen v Rančířově [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Lípy nad Rančířovem [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 476. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 88.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 450.
- ↑ Udělené symboly – Rančířov [online]. 2012-05-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Rančířov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Rančířov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Lom Rančířov se rozšíří na sever i na jih [online]. Obcasnik.eu, 2019 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online.
Literatura
- PELTAN, Lubomír. Obnova sochy sv. Josefa u Rančířova v roce 1995. In: Vlastivědný sborník Vysočiny 16. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2008. S. 307–313.
- KYNCL, Tomáš. Dendrochronologické datování krovů kostela sv. Vojtěcha poblíž Studnic u Telče a kostela sv. Petra a Pavla v Rančířově. In: Průzkumy památek 5, č. 2. Praha: Lepton, 1998. S. 115–118.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rančířov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rancířov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Rančířov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka, Rančířov, okres Jihlava
Autor: Koutne1, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
.jpg)
Autor: Koutne1, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Dagmarvom, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Znak, Rančířov, okres Jihlava
Autor: Koutne1, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: