Randy Steven Kraft

Randy Steven Kraft
Narození	19. března 1945 (79 let) Long Beach
Bydliště	824, Roswell Avenue, Los Angeles (do 1983)
Národnost	Američané
Vzdělání	Univerzita
Alma mater	Claremont McKenna College Westminster High School California State University, Long Beach
Povolání	Obsluha v gay baru, řidič vysokozdvižného vozíku, programátor
Zaměstnavatelé	Arrowhead Water, Lear Siegler Industry
Znám jako	Dálniční zabiják, South California Strangler
Politická strana	Kalifornská republikánská strana (do 1968) Demokratická strana
Partner(ka)	Jeff Graves, Jeff Seelig
Rodiče	Harold Herbert Kraft, Opal Kraft
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Randy Steven Kraft (* 19. března 1945 Long Beach, Kalifornie) je americký sériový vrah, známý jako dálniční zabiják. Byl obviněn ze spáchání 16 vražd, celkem však spáchal mezi léty 1972 a 1983 v jižní Kalifornii minimálně 67 vražd. Všechny Kraftovy vraždy nebyly z časových a finančních důvodů do soudního procesu zahrnuty, ačkoliv je policie přesvědčena, že je jejich pachatelem. Kvůli způsobu provedení vražd, při kterých jeho oběti umíraly pomalou a bolestivou smrtí, bývá označován jako nejbestiálnější vrah v novodobých dějinách. Zabíjel především mladé stopaře ve věku zhruba od 13 do 35 let, které poté, co je opil a podal jim trankvilizéry jako např. valium, ativan nebo zolpidem, mučil, řezal jim zaživa genitálie, končetiny i prsty, vypichoval oči, spaloval kůži a znásilňoval. V mnoha případech jim před smrtí roztrhl konečník kovovou tyčí. V některých případech je například dusil hlínou nebo ponožkou, kterou jim narval do chřtánu, jindy například své oběti zaživa do penisu vrazil 20 centimetrů dlouhé koktejlové míchátko, které proniklo přes močový měchýř až do konečníku.^[1] Mnohé z obětí byly mučeny autozapalovačem, kterým jim sežehával oční víčka, vypaloval oční bulvy a pálil bradavky a genitálie. Oběti poté v mnoha případech rozřezal a jednotlivé části pohazoval u kalifornských dálnic nebo po různých částech Los Angeles. Před svým zatčením v roce 1983 pracoval jako úspěšný programátor, kterého by nikdo ze známých ani kamarádů z něčeho takového nepodezříval. V době vysokoškolských studií a během výkonu práce číšníka v gay barech na Long Beach se již v mládí stal závislým na Valiu a dalších trankvilizérech, které často kombinoval s alkoholem. Při opakovaných testech vykazoval hodnotu IQ kolem 129 bodů.^[2] Zdůrazňovaným prvkem Kraftova případu je i jeho neuvěřitelná chladnokrevnost projevená při zatčení a prvních výsleších.^[2]

O tom, že spáchal 67 vražd je policie přesvědčena z důvodu nalezení "seznamu smrti" objeveného v jeho autě. 21 z 67 Kraftových obětí nebylo nikdy nalezeno nebo oběti nebyly nikdy identifikovány. Minimálně u 3 vražd se vážně spekuluje, že měl nějakého komplice, o čemž svědčily například dva páry stop vlekoucí jedno ze zavražděných těl. Byl zatčen 14. května 1983 v 01:25 ráno při náhodné dálniční kontrole, když na sedadle spolujezdce vezl mrtvolu, kterou pár hodin před tím mučil a poté uškrtil opaskem. 29. listopadu 1989 byl odsouzen k trestu smrti v plynové komoře. Dosud však kvůli soudním odvoláním na vykonání popravy pouze čeká, a to ve věznici v San Quentinu. Kraft s největší pravděpodobností však popraven nebude kvůli moratoriu vyhlášenému v roce 2019.^[3] Kromě trestu smrti byl navíc odsouzen k několika trestům doživotí za znásilňování a úmyslné zmrzačení, které si odpykává souběžně.^[4]

Jedním z rozhodujících důkazů v procesu s Kraftem byl takzvaný "vražedný seznam" nalezený v kufru jeho auta den po jeho zatčení dálniční hlídkou, 14. května 1983. Během prohlídky Kraftova auta byly pod sedadlem řidiče nalezeny polaroidové fotografie zachycující některé z jeho obětí, seznam byl nalezen v poznámkovém bloku v kufru. Prověřování seznamu a jeho srovnání s nevyřešenými případy vražd do roku 1970 trvalo několik let a podařilo se jej rozklíčovat až s pomocí odborníků z FBI.^[5] Seznam sestává dohromady z 62 záznámů ve dvou sloupcích, v levém je 30 záznamů, v pravém 32. Kdy jej Kraft sepsal, není zcela jasné, nejméně tři poslední oběti však na seznamu chybí. Některé ze záznamů symbolizují usmrcení dvou obětí najednou.^[6] Většina obětí byla zavražděna v pátek a o víkendu, kdy Kraft vyrážel na "lov" do okolí homosexuálních barů.

Amatérští pátrači si už několik let vyměňují informace ohledně stále nevyřešených vražd z Kraftova "seznamu smrti" a snaží se je spojit s nalezenými záznamy.^[7]

Během procesu byl Kraft současně konfrontován s trofejemi po svých obětech: při domovní prohlídce byly nalezeny předměty patřící zavražděným jako například fotoaparáty, opasky, boty, skicák, fotografie, holicí sada.^[8] Na místě činu vraždy Marka Halla v roce 1975 byly nalezeny střepy se zřetelným otiskem Kraftova prstu, na několika obětech byly nalezeny jeho vlasy a vlákna z ponožek několika obětí byly forenzní expertízou porovnány se shodnými vlákny nalezenými v Kraftově domě.

Navzdory zcela jasným důkazům však svou vinu po celou dobu odmítá a tvrdí, že se stal obětí justiční zvůle kvůli své homosexualitě.^[9] Autora knihy o jeho případu Kraft zažaloval o 62 milionů USD za poškození dobrého jména. V červnu 1994 však byla žaloba zamítnuta.

Kraftův motiv nebyl zejména kvůli jeho dlouhodobému odporu ke spolupráci se soudy a policií nikdy zcela vysvětlen. Dennis McDougal se domnívá, že důvodem Kraftových vražd mohlo být vedle vrozených predispozic také zranění hlavy v Kraftově dětském věku, po kterém upadl na několik hodin do kómatu, v kombinaci se společenskou netolerancí, odmítnutí rodiny v době Kraftova "coming outu", vyloučení z armády kvůli homosexualitě, atd.^[8] Je skutečností, že stupeň mučení obětí se s každou další vraždou stále zvyšoval a oběti byly pohazovány v okolí rušných silnic, ale i hustě obydlených oblastí. Některé z obětí byly při nálezu těla po smrti teprve několik desítek minut. Modus operandi se s každou obětí měnil, v drtivé většině však převládalo uškrcení. Podle Andreje Drbohlava se jednalo o sériového vraha z pozice sexuální vášně (lust) a vzrušení ze samotného plánování a páchání skutku (thrill). U Krafta současně převládal výrazný sexuální sadismus zejména v propagaci vůči genitáliím.^[5] Tento pachatel do určité míry symbolizoval snahu o potlačení vlastní osobnosti prostřednictvím zlikvidování oběti.^[8] Jednalo se o vysoce obsedantního a kompulzivního jedince s nutkavou potřebou udržovat kontrolu (i zpětnou) nad zavražděnými.^[10] McDougal vyjadřuje rozšířenou domněnku, že Kraft jako homosexuál ve skutečnosti nenáviděl homosexuální pohlavní styk stejně jako svoji osobu a získanou sebezášť obracel proti poškozeným.^[8] Mutilace genitálií symbolizovala podle McDougala vyjádření ztráty mužství u napadeného a naopak posilování vlastního mužství u pachatele. Ponožky, větve a jiné předměty zasouvané do konečníku obětí před- a posmrtně pak měly představovat symbolický penis a spolu s vysvlečením obětí zdůrazňovat jejich degradaci. Kraftova psychopatická osobnost byla podrobně zkoumána i v přípravné fázi jeho procesu. Psychologové a psychiatři najatí obhajobou zjistili při EEG Kraftova mozku určité odchylky v oblasti ovládající impulzivní jednání a sexuální pudy. Tento poznatek však nebyl soudem uznán za polehčující okolnost.^[8] Někteří účastníci soudního jednání si povšimli, že při vyjmenovávání podrobností o jednotlivých vraždách se Kraft usmíval.^[11]

První Kraftovou obětí byl v březnu 1970 Joseph Alwyn Fancher, mladík z Long Beach, kterého Kraft opil a omámil trankvilizéry, brutálně znásilnil a zmlátil, nicméně nezavraždil. Fancher se stal v roce 1988 jedním z klíčových svědků v procesu s Kraftem.^[8] Kraft nalákal Fanchera k sobě do bytu s tím, že Fancher, který utekl z domu, u něj může bydlet. Po několika hodinách mučení a znásilňování odešel Kraft do práce a pohrozil Fancherovi, že pokud se o znásilnění někde zmíní, tak ho zabije. Fancherovi se podařilo z bytu uprchnout; při následném výslechu udal Kraftovo bydliště a policie provedla domovní prohlídku, ke které však neměla potřebné povolení. Fancher navíc policii neřekl, že byl znásilněn, proto nebylo proti Kraftovi zahájeno žádné trestní stíhání. Zhruba 18 měsíců po tomto incidentu, když pochopil, že Fancherovo znásilnění zůstalo bez trestu, spáchal Kraft první vraždu.

• Dennis McDougal : Anděl Temnot : Skutečný příběh o nejbestiálnějším vražedném běsnění v tomto století. (1993). ISBN 978-80-222-0423-1.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Randy Steven Kraft na Wikimedia Commons
• https://web.archive.org/web/20110810123724/http://www.trutv.com/library/crime/serial_killers/predators/kraft/3.html
• https://www.thoughtco.com/serial-killer-randy-krafts-scorecard-973149 Archivováno 5. 10. 2021 na Wayback Machine.
• https://inmatelocator.cdcr.ca.gov/Details.aspx?ID=E38700^{[nedostupný zdroj]}