Rangherka
| Rangherka | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
Bývalá továrna na výrobu hedvábí, dnes novorenesanční reprezentativní budova z poloviny 19. století. | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Výstavba | 40. léta 19. století |
| Přestavba | 1900, 2012–3 |
| Stavebník | Giuseppe Rangheri |
| Současný majitel | Praha 10 |
| Poloha | |
| Adresa | Vršovické náměstí, Moskevská 120/21, Praha 10-Vršovice,  Česko |
| Ulice | Moskevská |
| Souřadnice | 50°4′11,44″ s. š., 14°27′9,05″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 100280 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rangherka (také Vršovický zámeček) je bývalá továrna na výrobu hedvábí, dnes novorenesanční reprezentativní budova z poloviny 19. století, která stojí ve Vršovicích v Praze 10. Pojmenovaná je podle svého prvního majitele Giuseppe Rangheriho. Budova je státem chráněnou kulturní památkou. Do roku 1974 zde sídlil Obvodní národní výbor Prahy 10.
Budova stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice.
Historie
Vinice a sady
Před několika stoletími byla na místě dnešního zámečku Štočkovská vinice a viniční usedlost nazývaná Špendlikářka. V 70. letech 18. století se zde usadil italský obchodník Giuseppe Rangheri z Lombardie († 1832). Tento muž se zasloužil o rozvoj upadajícího hedvábnictví tím, že od Jana Ferdinanda Schönfelda odkoupil starší morušové sady pod pražskými městskými hradbami a vysadil nové zejména v oblasti dnešních Vinohrad. Za Koňskou branou založil morušovou školku.
Továrna na hedvábí
Po jeho smrti pokračoval v jeho díle syn Enrico (Jindřich) Rangheri, který koupil rozsáhlý pozemek za kostelem sv. Mikuláše a usedlost Špendlikářka. Ve 40. letech 19. století zde vystavěl dvoupatrovou stavbu, která sloužila k chovu bource morušového. Po Rangheriho smrti budova i sad několikrát vystřídaly majitele, až se jím v roce 1882 stala vršovická obec. Na místě vykáceného morušového sadu zřídila dnešní Heroldovy sady. Továrna na hedvábí prošla v letech 1899–1900 přestavbou v novorenesančním stylu. Od této doby začala budova připomínat historický zámeček.
Sídlo škol a úřadů
V průběhu času byla v budově umístěna škola, různé úřady a také sídlo Národního výboru Prahy 10, který tu sídlil do roku 1974, kdy se přestěhoval do nové budovy na sídlišti Vlasta ve Vršovické ulici. V 80. letech 20. století byla budova Rangherky opuštěna a sloužila jako skladiště.[1] Pro veřejnost byla přístupná pouze obřadní síň.[2]
Domov spokojeného stáří a obřadní síň
.jpg)
Vršovický zámeček je v majetku hl. m. Prahy a spravuje jej městská část Praha 10. Budova byla po dlouhou dobu neudržovaná, konstrukce byly napadeny plísněmi.[3]
Původní plán z roku 2002, který předpokládal přestavbu Rangherky na hotel podle projektu architekta Jakuba Masáka, nebyl realizován.[3]
Rekonstrukce byla zahájena v polovině srpna 2010, hotovo mělo být za dva roky od zahájení.[4] Provoz nově zrekonstruovaného zámečku byl zahájen v dubnu roku 2014. V zámečku jsou poskytovány komplexní celoroční pobytové služby seniorům a fungovat zde měl také domov se zvláštním režimem, který poskytuje pobytové služby osobám se specifickými potřebami vyplývajícími z jejich závažného onemocnění jako například Alzheimerova nemoc. Provoz Domova spokojeného stáří zajišťuje Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10. Zámeček nabízí místa až pro 75 seniorů.[5]
Zámeček nabídl i tzv. odlehčovací službu, tj. pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném prostředí. Hlavním cílem této služby je umožnit pečujícím fyzickým osobám nezbytný odpočinek. Pobytové sociální služby jsou poskytovány v jednolůžkových, dvoulůžkových a třílůžkových pokojích.[5]
Dále zde funguje reprezentativní obřadní síň, ve které se konají svatby a vítání nejmenších občánků.[5] V obřadní síni je instalována mj. speciální skleněná plastika nasvícená podle přání svatebčanů. Počítač dokáže naprogramovat až 1000 barevných odstínů, které se mohou uzpůsobovat podle hudebního doprovodu.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Vyrábělo se zde hedvábí, teď tu bude domov za čtvrt miliardy
- ↑ Svatba Stanislava Grosse a Šárky Perlíkové se odehrála 16. února 1996 ve vršovickém zámečku. Za svědka šel Grossovi tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman. [online]. Praha: Lidové noviny, 2012-03-15 [cit. 2013-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Projekt rekonstrukce Vršovického zámečku od Jakuba Masáka. www.casopisstavebnictvi.cz [online]. [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-04.
- ↑ Zámeček ve Vršovicích prochází opravou, sloužit pak bude seniorům, iDnes.cz, 23. 9. 2010
- ↑ a b c d Provoz Vršovického zámečku naplno zahájen, Aktualita, městská část Praha 10, 14. 4. 2014
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rangherka na Wikimedia Commons - Panoramatický pohled od zámečku
- Fotogalerie současného stavu Rangherky
- Vizualizace připravované rekonstrukce Archivováno 18. 7. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: