Rantířov

Rantířov
Zámek v Rantířové
Zámek v Rantířové
Znak obce RantířovVlajka obce Rantířov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava + Čechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel462 (2024)[1]
Rozloha2,74 km²[2]
Katastrální územíRantířov
Nadmořská výška494 m n. m.
PSČ588 41
Počet domů150 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRantířov 78
588 41 Vyskytná nad Jihlavou
v_rantirov@volny.cz
StarostaTomáš Novotný
Oficiální web: www.obecrantirov.cz
Rantířov
Další údaje
Kód obce587788
Kód části obce139319
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rantířov (německy Fussdorf[4]) je obecokrese JihlavaKraji Vysočina, přičemž téměř celý moderní katastr obce leží na Moravě, ovšem zcela zanedbatelná část katastru přesahuje přes historickou česko-moravskou zemskou hranici do Čech. Žije zde 462[1] obyvatel.

Název

Jméno vesnice původně znělo Ranožíř (v mužském rodě) a bylo odvozeno od osobního jména Ranožír (v jeho druhé části je praslovanské žirъ - "život"; nositelem jména byl velmož (s jelením rohem v erbu) držící majetky v okolí Jihlavy a Jemnice písemně doložený v období 1234-1238). Význam místního jména byl "Ranožírův majetek". Zcela stejný původ má jméno blízkého Rančířova a Rancířova jižně od Jemnice. Původní jméno se změnilo přes mezitvar Ranžíř na Rantíř, k němuž byla přidána přípona -ov podle jmen jiných sídel. Německé jméno (které je doloženo dřív než české a bylo dáno bez souvislosti s ním) zřejmě obsahuje sloveso fussen - "usadit se" a znamenalo tedy "ves usedlíků" Vývoj jména v písemných pramenech: Fussdorf (1365), Fusdorff (1493), Fuessdorff (1678, 1718), Fussdorff (1720), Fussdorf (1751, 1846), Fussdorf a Fusdorf (1872), Ranžířov (1881), Fussdorf a Ranžířov (1906), Rantířov a Fussdorf (1924).[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365 (Fussdorf)).[6][7][8][9] Před provedením komplexní pozemkové úpravy z roku 2006, západní a severní hranice katastru obce přesně kopírovala právě česko-moravskou zemskou hranici, pak ale obec přišla o téměř celou svoji část koryta řeky Jihlavy.

Přírodní poměry

Nachází se pět kilometrů západně od Jihlavy a tři kilometry jižně od Vyskytné nad Jihlavou. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 494 metrů.[11] Nejvyšší bod, Pekelský vrch (579 m), leží v jižní části území Rantířova.[12] Obcí protéká řeka Jihlava, do které se v Rantířově z jihu vlévá bezejmenný potok, jenž pramení u Hosova.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 68 domech 411 obyvatel. 382 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 21 k německé. Žilo zde 380 římských katolíků, 8 evangelíků a 13 příslušníků Církve československé husitské.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel383323334361389374411324328312313331355463456
Počet domů3941413944606380656683100120148150

Obecní správa a politika

Mezi lety 1850–1947 Rantířov patřil jako osada obce k Hosovu v okrese Jihlava. V letech 1948–1988 byl obcí v okrese Jihlava-okolí (1950) a později opět v okrese Jihlava. Od 1. ledna 1989 do 30. června 1990 patřil jako část statutárního městaJihlavě a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.[16]

Obec má své jedno katastrální území[17] a dvě základní sídelní jednotky, které jsou pojmenované „Damle“ a „Rantířov“.[18]

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Tomáš Novotný.

ObdobíVoličiÚčast v %MandátyVýsledkyStarosta
2002–200630363,7077 Pro obec RantířovRenata Menšíková
2006–201033756,3877 Pro obec RantířovRenata Menšíková
2010–201435275,2874 Pro obec Rantířov
3 Aktivní občané Rantířova
Renata Menšíková
2014–201835070,0074 Aktivní občané Rantířova
3 PRO OBEC RANTÍŘOV
Tomáš Novotný

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. června 2017.[19]

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy AMT SERVIS s.r.o., KOVO – ZINEK s.r.o., NOMAK s.r.o., ARBORVIA spol. s r.o., M – KOVO s.r.o., KOVORAN s.r.o., WYR s.r.o., AUDORA, s.r.o. a LEXMED s.r.o.[20] Obcí prochází silnice III. třídy č. 01945 z Vyskytné nad Jihlavou do Jihlavy a č. 01948 do Rounku a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí.[21] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Hojkov, Nový Rychnov, Dudín, Větrný Jeníkov, Herálec a Úsobí[22] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[23] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5215 z Vyskytné nad Jihlavou do Jihlavy a žlutě a červeně značené turistické trasy.

Školství, kultura a sport

Mateřská škola KAŠTÁNEK sídlí v Rantířově. Působí zde také fotbalový klub TJ Ježek Rantířov.

Pamětihodnosti

  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Zámek Rantířov
  • Pekelský mlýn

Zajímavosti

Necelých 7 km jihovýchodně od Rantířova se nachází obec s podobným jménem: Rančířov.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 13. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 361–363. 
  6. Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha IV, č. 311 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-07-18]. S. 60. Dostupné online. 
  7. Moravský zemský archiv v Brně, fond A 3 Stavovské rukopisy, inv. č. 120. Kniha IV, fol. 11v b [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  8. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 362. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, záznam 77. Dostupné online. 
  10. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  11. Rantířov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  12. Rantířov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  13. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 54. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 477. 
  17. Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-05-28]. Dostupné online. 
  18. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-05-28]. Dostupné online. 
  19. Udělené symboly – Rantířov [online]. 2017-06-06 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  20. Rantířov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  21. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  22. Rantířov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  23. Rantířov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Rantířov, castle.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Zámek v Rantířově
Rantířov, East 2.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Východní část Rantířova
Flag of Rantířov.jpg
Vlajka obce Rantířov, okres Jihlava
Rantířov, barn.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Hospodářské budovy u zámku v Rantířově
Rantirov railway station.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Rantířov. Železniční stanice „Rantířov“
Rantířov, Jihlava River 2.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Řeka Jihlava u Rantířova