Rapallská smlouva (1920)

Územní změny, kdy Itálie získala většinu Rakouského přímoří, část Kraňska a Korutan.

Rapallská smlouva byla podepsána 12. listopadu 1920 a řešila hraniční spory mezi Italským královstvím a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců.[1]

Zplnomocněnými zástupci Království SHS byli Milenko Vesnić, Ante Trumbić a Kosta Stojanović, Itálie pak Giovanni Giolitti, Carlo Sforza a Ivanoe Bonomi.[2] Smlouva byla vyhotovena ve dvou vyhotoveních: v italštině a srbochorvatštině, v případě rozdílu byl rozhodný text v italštině.[3]

Spory mezi Itálií a Královstvím SHS nastaly s koncem první světové války, když Itálie obsadila, s odkazem na Londýnský pakt z roku 1915, území někdejší rakousko-uherské monarchie. Tato území byla etnicky smíšená, Slovinci a Chorvati však tvořili více než polovinu populace. Podle smlouvy bylo k Itálii připojeno:

Podle smlouvy se město Rijeka mělo stát samostatným svobodným státem, čímž by skončila vojenská okupace. Tato část smlouvy byla revidována v roce 1924 Římskou smlouvou, která Rijeku přiřkla Itálii a Království SHS přístav Sušak.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of Rapallo, 1920 na anglické Wikipedii.

  1. BOŽIĆ, Ivan; ĆIRKOVIĆ, Sima; DEDIJER, Vladimir; EKMEČIĆ, Milorad. Istorija Jugoslavije. Beograd: Prosveta, 1972. S. 404. (srbochorvatština) 
  2. STANOJEVIĆ, St., et al. Narodna enciklopedija srpsko-hrvatsko-slovenačka. Knjiga III. Zagreb: Bibliografski zavod, 1928. S. 809. (srbochorvatsky) [dále jen Narodna enciklopedija (1928)]. 
  3. Narodna enciklopedija (1928). s. 810.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Litorale 1.png
Přímoří, mapa dějin 20. století