Rasová diskriminace

Rasová segregace, Georgia 1943 (Amerika, segregační éra)

Rasová diskriminace je jakákoliv diskriminace vůči skupinám lidí či jednotlivcům na základě rasy, barvy pleti nebo národnostního či etnického původu,[1] která často vede k rasové a etnické nerovnosti.[2] Následkem bývá znemožnění či omezení užívání lidských práv a svobod, a to v různých oblastech veřejného života. Rasová diskriminace se mimo jiné objevuje v politické, hospodářské, sociální a kulturní sféře.  

Rasová diskriminace ve školství

Dle vědeckého zkoumání bylo zjištěno, že rasová diskriminace snižuje ekonomické postavení v dospělosti. Znesnadňuje totiž diskriminovaným přístup ke kvalitnímu základnímu a středoškolskému vzdělání. Také snižuje možnost přípravy na vysokoškolské vzdělání a zamezuje tak větším pracovním příležitostem.

Školy v segregovaných oblastech mají nižší úroveň vzdělávání, mají méně kvalitních učitelů, méně zdrojů a vyšší míru násilí, kriminality a chudoby.[3]

Rasová diskriminace v práci

Rasová diskriminace se může objevovat i v pracovním prostředí.[4] Projevuje se například tím, že se zaměstnavatel rozhodne nepřijmout zájemce o práci na základě rasy bez podání jiného odůvodnění, nebo povýší méně kvalifikovaného pracovníka na úkor kvalifikovanějšího zaměstnance jiné rasy.

Rasová diskriminace ve zdravotnictví

Rasová diskriminace se projevuje i ve zdravotnictví. Výsledky studií popisují tento trend ve Spojených státech amerických,[5] Velké Británii[6] a na Novém Zélandu.[7]

Výzkumy ze Spojených států amerických poukazují na rozdíly ve zdravotní péči mezi bělošským obyvatelstvem a rasovými a etnickými menšinami. Prokazatelně se to týká lidí černé rasy, asijského obyvatelstva, původních obyvatel Ameriky a Američanů latinskoamerického původu. Tyto rozdíly existují i v případě srovnatelných údajů ohledně výše věku, příjmu a zdravotního pojištění. Rasová diskriminace pochází z celkového nastavení zdravotnického systému i z předsudků a stereotypů jednotlivých pracovníků. Odráží se v přístupu k péči i v její kvalitě. U rasových a etnických menšin se častěji objevují případy nedostatečné či špatné léčby a zanedbání pacienta.[8]

Rasová diskriminace se zároveň týká i zdravotní pomoci spojené s duševním zdravím.[9]

Dopady rasové diskriminace na zdraví

Jakákoliv diskriminace ovlivňuje i zdraví. Rasová diskriminace má dopady jak na zdraví fyzické, tak i duševní. Vyvolává negativní emoce a snižuje sebekontrolu. Často také vede k nezdravému životnímu stylu v podobě užívání návykových látek, kouření či alkoholu.[10]

Jak ukázala studie, rasově diskriminované osoby často zažívají dlouhodobý stres. U černošských adolescentů ve věku 16-18 let má rasová diskriminace podíl na zdravotních problémech týkajících se zvýšené hladiny krevního tlaku, zánětu nebo BMI.[3]

Mezi černoškami ve Spojených státech vědci zjistili, že pasivní reakce na rasismus byly spojovány s vysokým krevním tlakem. Hladina krevního tlaku u nich byla nižší v momentě, když se za sebe ženy rázně postavily, například jen tím, že si o své zkušenosti promluvily s blízkými, anebo se snažily jednat. Černošky se navíc vyrovnávají s diskriminací na základě pohlaví mnohem častěji pasivním způsobem. Aktivní způsob řešení se jeví jako nejúspěšnější způsob řešení, ačkoliv i přesto mají lidé, co diskriminaci nikdy nezažili nebo nezažívají, výrazně lepší způsob života.[11]

To, jaký má na lidi diskriminace vliv, souvisí také s jejich kulturou. Asiaté nebo i obyvatelé Latinské Ameriky se v souladu s jejich kulturou spíše vyhýbají konfliktům a snaží se zachovávat mezilidské vztahy.

Odkazy

Reference

  1. UN General Assembly resolution 2106 (XX). ,,International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination“. United Nations Human Rights, Office of the High Commissioner. (21. prosince 1965), https://www.ohchr.org/en/instruments-mechanisms/instruments/international-convention-elimination-all-forms-racial (staženo 2. prosince 2022).
  2. COHN, Samuel. Race and Gender Discrimination at Work. Milton: Routledge, 2000, 3-4.
  3. a b WILLIAMS, David R.; LAWRENCE, Jourdyn A.; DAVIS, Brigette A. Racism and Health: Evidence and Needed Research. Annual Review of Public Health. 2019-04-01, roč. 40, čís. 1, s. 105–125. Dostupné online [cit. 2022-12-03]. ISSN 0163-7525. DOI 10.1146/annurev-publhealth-040218-043750. PMID 30601726. (anglicky) 
  4. Racial Discrimination in the Workplace. Findlaw [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. NELSON, Alan. „Unequal treatment: confronting racial and ethnic disparities in health care“. In Journal of the National Medical Association. WASHINGTON: Natl Med Assoc, 2002, 666-668.
  6. WALLACE, Stephanie; NAZROO, James; BÉCARES, Laia. Cumulative Effect of Racial Discrimination on the Mental Health of Ethnic Minorities in the United Kingdom. American Journal of Public Health. 2016-7, roč. 106, čís. 7, s. 1294–1300. PMID: 27077347 PMCID: PMC4984732. Dostupné online [cit. 2022-12-03]. ISSN 0090-0036. DOI 10.2105/AJPH.2016.303121. PMID 27077347. 
  7. HARRIS, Ricci; TOBIAS, Martin; JEFFREYS, Mona. Effects of self-reported racial discrimination and deprivation on Māori health and inequalities in New Zealand: cross-sectional study. The Lancet. 2006-06-17, roč. 367, čís. 9527, s. 2005–2009. PMID: 16782491. Dostupné online [cit. 2022-12-03]. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/S0140-6736(06)68890-9. PMID 16782491. (English) 
  8. EHLERS, Nadine a Leslie R. HINKSON. Subprime health: debt and race in U.S. medicine. Minneapolis, Minnesota: University of Minnesota Press, 2017, 9-11.
  9. WILLIAMS, Monica T., Daniel C. ROSEN a Jonathan W. KANTER. Eliminating race-based mental health disparities: promoting equity and culturally responsive care across settings. Oakland, CA: Context Press, an imprint of New Harbinger Publications, Inc., 2019.
  10. „Psychological impact of discrimination on health“ Wikipedia, 28. listopadu 2022, https://en.wikipedia.org/wiki/Psychological_impact_of_discrimination_on_health (staženo 2. prosince 2022)
  11. NOH, Samuel; KASPAR, Violet. Perceived Discrimination and Depression: Moderating Effects of Coping, Acculturation, and Ethnic Support. American Journal of Public Health. 2003-2, roč. 93, čís. 2, s. 232–238. PMID: 12554575 PMCID: PMC1447722. Dostupné online [cit. 2022-12-03]. ISSN 0090-0036. PMID 12554575. 

Média použitá na této stránce

1943 Colored Waiting Room Sign.jpg
  • Description: "Colored Waiting Room" sign from segregationist era United States.
  • Medium: Black-and-white en:photograph
  • Location: Greyhound bus station, Rome GA, United States
  • Date: September 1943
  • Author: Esther Bubley
  • Source: Library of Congress
  • Provider: "Images of American Political History" at the College of New Jersey [1]
  • License: Public domain
  • Misc: Borders cropped with GIMP
  • .إشارة إلى "غرفة الانتظار للملونين (السود)"، جورجيا، 1943