Raspenavská pahorkatina

Raspenavská pahorkatina
Nejvyšší bod423,5 m n. m. (Vápenný vrch)
Rozloha143,92 km²
Nadřazená jednotkaFrýdlantská pahorkatina
Sousední
jednotky		Bulovská pahorkatina
Hejnická pahorkatina
Polednická hornatina
Oldřichovská vrchovina
Albrechtická vrchovina[1]
Podřazené
jednotky		Větrný
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíLužická Nisa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raspenavská pahorkatina je geomorfologický okrsek ve Frýdlantské pahorkatině, jejíž převážnou část (vyjma severovýchodních a jihovýchodních partií) také představuje. Svažuje se ve směru od jihu k severu. V nižších místech jí protéká řeka Smědá, v jejímž okolí vznikla přírodní rezervace Meandry Smědé. Na vyšších místech se nacházejí ledovcové nánosy odnosu a obnažený krystalinický povrch. Na lokalitě Pohanské kameny (nedaleko Višňové) lze narazit na zvětrávání a odnos žul, včetně vzniku skalních mís. Na území se rozkládá též mineralogicky významná přírodní rezervace Vápenný vrch (poblíž Raspenavy) či přírodní památka Kodešova skála (poblíž Heřmanic), kde je chráněn lávový příkrov se sloupcovitou odlučností čedičových vyvřelin.[2]

Rozkládá se na území o ploše 143,92 km². Tvořena je glacifluviálními písky, písčitými štěrky a písčitými jíly sálského zalednění, dále porfyrickou biotitickou žulou či ortorulou rumburského masivu. Významnými body jsou Vápenný vrch (423,5 m n. m.), Frýdlantská výšina neboli U rozhledny (399,1 m n. m.) či Hradec (313,0 m n. m.). Krajina je málo až středně zalesněná. Největší lesní komplex představuje někdejší Poustecká obora). Ze stromů zde rostou smrky, borovice, výjimečně duby, habry a buky. V Poustecké oboře se nacházejí staré lipové porosty. Lze zde ale najít také pole s ornou půdou. Žije zde srnčí zvěř.[3]

Část území pahorkatiny zasahuje do chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Další část pak je součástí přírodního parku Peklo. Z maloplošných území se zde vyskytují přírodní památky Kodešova skála a Hadí kopec či přírodní rezervace Křížový vrch, Meandry Smědé a Vápenný vrch.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Frýdlantská pahorkatina, s. 147.  Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine.
  3. ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Raspenavská pahorkatina, s. 377. 

Literatura

  • DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Raspenavská pahorkatina, s. 377. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“