Plemeno

Plemeno (rasa) je populace zvířat téhož druhu a shodného fylogenetického původu s charakteristickými vlastnostmi a znaky, které přenáší na potomstvo, schopná se reprodukovat.[1] Plemeno je uměle vytvořenou taxonomickou jednotkou pro potřeby zootechniky. Vzniklo kvůli velké variabilitě hospodářských zvířat v rámci druhu. Plemena hospodářských zvířat vznikla na základě cíleného výběru člověkem při reprodukci z primitivních divokých předků nebo plemen. Později vyšlechtěna plemena vznikla také kombinačním křížením již existujících plemen.

Podobný význam jako slovo plemeno má výraz rasa (pro lidi a psy se užívají zaměnitelně). V ostatních případech sdružuje podle některých zdrojů plemeno jedince stejného druhu, kdežto rasa znamená poddruh (subspecie).[2]

Dělení plemen

Plemena zvířat můžeme obecně rozdělit na

  • plemena hospodářských zvířat, u kterých sledujeme přímý hospodářský užitek (potraviny, suroviny, zdroj energie) - např. skot, prasata, ovce, lama)
  • plemena domácích zvířat - zvířata domácí žijí spolu s člověkem a nesleduje se u nich přímý hospodářských užitek, např. pes domácí, kočka domácí, lama, kůň. Některá zvířata, nelze striktně zařadit a proto za určitých okolností mohou být jak hospodářská tak domácí (např. lamy chované na maso, či práci x lamy jako domácí mazlíčci; koně na tah x závodní koně)

Plemena hospodářských zvířat

Plemena hospodářských zvířat můžeme dělit podle různých hledisek, zejména:

  • podle původu
  • podle stupně prošlechtění
  • podle užitkovosti
  • podle geografického rozšíření
  • podle teritoriálního rozšíření

Dle původu

Důležitým znakem, pro určování zvířat dle původu je utváření jejich kostry a lebky (kraniologie). Zvířata se dělí na monofyletická (odvozená od jednoho předka – kur, králík, husa, krůta, kočka), zvířata difyletická (odvozená od dvou předků – skot) a zvířata polyfyletická (odvozená od tří a více předků – ovce, koza, prase, kůň).

Dle stupně prošlechtění

Tamwort - primitivní plemeno odvozené z prasete divokého evropského (Sus scrofa scrofa)

Dle stupně prošlechtění dělíme zvířata na:

  • primitivní – jsou to plemena, která vykazují vysokou odolnost vůči podmínkám daného prostředí, avšak mají velmi nízkou užitkovost. Jsou důležitým zdrojem genů pro další šlechtění, a proto se chrání jako genové zdroje. Ochrana většinou spočívá v dotovaných chovech. V rozvinutých zemích se s nimi setkáme už jen v udržovacích chovech, zato v rozvojových zemích mají stále nezadržitelnou pozici. Patří sem např. prase kadeřavé (mangalica, bagon), tamworth, uherský stepní skot, mongolský kůň, ovce nordické, ...
  • přechodná (zušlechtěná) – jsou ta plemena, kde se setkáváme již s vyšší užitkovostí nežli u plemen prošlechtěných. Mezi přechodná plemena se řadí i tzv. krajová plemena. Jsou cenným zdrojem genů a vlády jednotlivých zemí v Evropě je zahrnují do svých programů na ochranu genových rezerv, kdy buď dotují chovy těchto zvířat, nebo uchovávají zmražená vajíčka a spermie tohoto skotu. S těmito plemeny se v rozvinutých zemích příliš nesetkáváme, zato v rozvojových zemích je jich mnoho a jsou zde základem pro šlechtění na vyšší užitkovost (např. holštýnizace). Využívá se jejich přizpůsobení na dané podmínky. Z českých plemen sem např.: huculský kůň, česká červinka, chebská červinka, přeštické černostrakaté prase, česká slepice zlatá kropenatá, husa česká, ovce valašská, ... [3]
  • kulturní (ušlechtilá) – plemena jsou silně prošlechtěná a vykazují vysokou užitkovost, ale nízkou odolnost proti prostředí. Proto chovatel musí zajišťovat výživu a krmení, správnou zoohygienu a ustájení. Tato plemena převažují v rozvinutých zemích (zejména Evropa, USA, Austrálie). Setkáváme se s nimi i v rozvojových zemích. Zde mají ale tato zvířata problémy s podnebím a proto se spíše kříží s místními odolnými přechodnými a primitivními plemeny skotu (např. holštýnizace). Tato plemena většinou vznikla v Evropě (Anglie, Francie, Německo), ale některé druhy pocházejí i ze Spojených států (např. „Holštýni“). Tato plemena vznikají hlavně díky selekci a metodám křížení. Patří sem např.: holštýnsko-frýzský skot, hereford, duroc, leghornka bílá…

Dle užitkovosti

Podle užitkovosti dělíme plemena na:

  • specializovaná – tato plemena jsou náročná na své prostředí, protože se jedná o plemena kulturní. Dělí se dle užitkovosti a druhové příslušnosti na:
    • dojná – převažuje mléčná užitkovost
    • masná – převažuje masná užitkovost
      • skot (limousinský skot, charollaiský skot, herefordský skot)
      • prasata (durocské prase, hampshirské prase, pietrainské prase )
      • ovce (suffolk, kent, texel)
      • kozy (koza burská)
      • drůbež
        • kur (kornyška, brahmánka, wyandotka bílá)
        • kachny (kachna pekingská, kachna pižmová)
        • husy (čínská husa, emdenská husa)
        • krůty
      • buvoli
      • králíci (belgický obr, francouzský beran)
    • sádelná – převažuje využití na sádlo či jiný tuk
      • prasata (mangalica, cornwall)
      • husy (toulouská husa)
      • ovce (tlustozadká a tlustoocasá plemena z Afriky a Asie poskytují cenný lůj)
    • vlnařská, neboli srstnatá – převažuje produkce vlny (rouna)
      • ovce (merinová plemena)
      • kozy (koza angorská, koza kašmírská)
      • lamy (lama alpaka)
    • nosná – převažuje produkce vajec
    • kožichová – poskytují hrubší kožešinu, užívanou na výrobu kožichů, plášťů, zimních čepic aj
    • kožišinová – poskytují jemnou kožišinu, často z mladých jedinců, užívanou na podšívky, límce a doplňky.
      • ovce (karakulská ovce)
      • kozy (koza moxoto)
      • králíci (činčila velká, liščí králík, durynský králík)
      • nutrie
    • plodná – vynikají zvýšenou plodností, pro kterou jsou chovány
      • ovce
    • jezdecká – jsou využívána k jízdě a závodům
    • pracovní – jsou využívána k tahu, nošení břemen nebo jiné práci
    • společenská – jsou využívána jako domácí mazlíčci
  • plemena s kombinovanou užitkovostí
    • maso-mléčná – spíše produkují mléko (český strakatý skot)
    • mléko-masná – spíše produkují maso
    • maso-sádelná
    • sádelno-masná

Dle geografického rozšíření

Dle geografického rozšíření dělíme zvířata na:

Dle teritoriálního rozšíření

Dle tohoto rozdělení se zvířata dělí podle jednotlivých zemí nebo regionů, např. plemena z Česka, Slovenska, Shetland.

Plemena domácích zvířat

Domácí zvířata opět dělíme podle řady hledisek. Patří sem např. domácí mazlíčci, okrasná zvířata a zvířata používaná pro záliby sportovního a soutěžního charakteru (sporty s účastí koní, chrtí dostihy, sokolnictví, myslivost, kohoutí zápasy). Tyto účely se však často prolínají, někdy souvisí i s hospodářským využitím (psi v myslivosti, opice pro sklizeň plodů, kormoráni pro rybolov). Obliba různých druhů domácích zvířat se geograficky velmi liší a souvisí s kulturními tradicemi a místní dostupností.

Ne vždy se u domácích zvířat jedná o speciální plemena, často jsou to pouze barevné formy nebo zvířata se zvláštním výcvikem.

Nejpřirozenější je proto dělení podle biologické klasifikace. Pro nejběžnější domácí zvířata pak vypadá dělení takto:

Plemena laboratorních zvířata

Jedná se o zvířata, která se používají v laboratořích (např. laboratorní myš, králíci, potkani).

Zvířata polodomestikovaná

Patří k nim zvířata, která poskytují užitek, ale nejsou vázána na člověka tolik jako domestikovaná zvířata. Proces domestikace u nich nebyl ukončen.

Do této skupiny patří i zvířata odchycená z přírody a vycvičená pro práci.

Dále většina exotických a okrasných ptáků, chovaných v klecích a voliérách, zejména papoušci a drobní pěvci. Patří sem i terarijní zvířata (plazi, obojživelníci, hmyz, pavouci aj.), akvarijní rybičky a bezobratlí živočichové.

Reference

  1. ↑ Plemenářský zákon[nedostupný zdroj]
  2. ↑ Encyklopedie Universum, hesla plemeno a rasa
  3. ↑ Genetické zdroje a ich podpora v Česku[nedostupný zdroj]

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Tamworthaberdeenshire.jpg
(c) Anlace from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0
Tamworth pig, Aberdeenshire, Scotland

July, 2006

I took this photo and release all rights