Ratibořské knížectví
| Ratibořské knížectví Księstwo raciborskie Herzogtum Ratibor Ducatus Ratiboria
| |||||||||
geografie
| |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
feudální dědičná monarchie | |||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Ratibořské knížectví (latinsky Ducatus Ratiboria, polsky Księstwo Raciborskie, německy Herzogtum Ratibor) bylo slezským knížectvím s hlavním městem Ratiboř.
Historie
Knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého, mladšího syna Vladislava Vyhnance a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozlí, ale již roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím.
K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl již roku 1292 složil lenní hold českému králi Václavovi II. a jeho syn Lešek opět roku 1327 složil lenní slib Janu Lucemburskému. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české.
Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému vévodovi Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců, který byl manželem Anny, dcery Přemysla Ratibořského. Tak došlo k sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I., který mu vládl do své smrti mezi lety 1380 a 1382. Po něm nastoupil jeho syn Jan II. Železný, který vládl až do své smrti v r. 1424.
_2.JPG)
Mikuláš V. Krnovský a jeho bratr Václav IV. Ratibořský nastoupili vládu v Ratibořsku roku 1424 po svém otci a pokračovali v bojích proti husitům. Roku 1437 se jediným vládcem Ratibořska stal Václav, který mu vládl až do své smrti roku 1456. Po něm nastoupil jeho syn Jan V. Ratibořský, který k Ratibořsku připojil Pštinu a bojoval na straně Jiřího z Poděbrad proti Matyáši Korvínovi.
Po smrti Jana V. roku 1493 se vlády nad knížectvím ujali společně jeho tři synové Mikuláš VII. Ratibořský (zemřel 1506), Jan VI. Ratibořský (zemřel 1506) a Valentin Hrbatý. Po smrti prvních dvou se vlády ujal samotný Valentin, který roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Valentinovou smrtí roku 1521 definitivně vymírají Přemyslovci i ve vedlejší linii.[1]
Jan II. Dobrý knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Knížectví roku 1742 v důsledku slezských válek připadlo Prusku.
Roku 1821 získal Corveyské a Ratibořské panství (jako mediatizované knížectví se kterým mohl volně nakládat) hesensko-rotenburský lankrabě Viktor Amadeus jako odškodnění za území v Porýní ztracená ve prospěch Pruska. Jelikož byl bezdětný, odkázal (s pruským souhlasem) celé panství synovcům své druhé manželky z rodu Hohenlohe-Schillingsfürst. Po jeho smrti v roce 1836 a následném vypořádání dědictví (nárok na dědictví vznášela i kasselská větev Hesenských, která získala statky nacházející se v Hesensku) byl v rámci Pruska v říjmu 1840 pruským králem Fridrichem Vilémem IV. nově udělen Viktorovi z Hohenlohe-Schillingsfürstu a jeho potomstvu titul ratibořského vévody a knížete z Corvey.[2][3]
Reference
- ↑ ČAPSKÝ, Martin. Zlomený meč Valentina Hrbatého. Poslední z opavských Přemyslovců. Dějiny a současnost. 2006, roč. 28, čís. 2, s. 36–38. ISSN 0418-5129.
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha 5: Euromedia Group, a.s., 2021. ISBN 978-80-242-7761-5. S. 465.
- ↑ VELDE, François. Succession laws of Hesse [online]. Heraldica.org, 17. listopadu 2005 [cit. 2022-04-24]. Kapitola Electoral Hesse (Hesse-Cassel), podkapitola The Rothenburg line. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Literatura
- MIKA, Norbert. Racibórz w obliczu najazdów tatarskich i zagrożenia wałaskiego. Racibórz: AGAT, 2002. 176 s. ISBN 83-916904-0-7.
- NEWERLA, Pawel. Dzieje Raciborza i jego dzielnic. Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna WAW, 2008. 584 s. ISBN 978-83-89802-73-6.
- WELTZEL, Augustin. Geschichte der Stadt und Herrschaft Ratibor. Ratibor: Max Muschik, 1881. 940 s.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.
- ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 214 s. ISBN 80-7277-245-7.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ratibořské knížectví na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Herb województwa dolnośląskiego (od 2009)
Uwaga ta grafika jest wzorowana na projektowanym herbie województwa z 1928 r. Ostateczne projekty autorstwa Zygmunta Lorenca zostały opracowane w 1929 r. Jeśli masz do nich dostęp bardzo proszę o kontakt Poznaniak
(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 pl
This is a photo of a monument in Poland identified in WLM database by the ID 
Znak Opolského vojvodství
Autor: Andrew J.Kurbiko, Licence: CC0
The flag of Upper Silesia is a bicolor of gold and blue. (→Flag of Upper Silesia)
"Des Herzugthums Schlesien Fürstenthum Ratibor und die preussischen Theile der Fürstenthümer Troppau und Jägerndorf oder die zur Breslauischen Kammer gehörigen Kreise Ratibor und Leobschütz mit der freyen Standesherrschaft Pless und dem Distrikte Katscher". Alt kolorierten Kupferstich-Karte bei Reilly