Ratibořský potok (přítok Střely)
Ratibořský potok | |
---|---|
Dolní tok Ratibořského potoka nad Polomským mlýnem | |
Základní informace | |
Délka toku | 17,05 km |
Plocha povodí | 34,94 km² |
Průměrný průtok | 0,19 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-11-02-018 |
Pramen | |
1,5 km západně od vrchu Hradiště (934 m n. m.) 50°13′3″ s. š., 13°6′16,92″ v. d. 808 m n. m. | |
Ústí | |
do Střely 50°6′4,3″ s. š., 13°6′21,62″ v. d. 508 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Karlovarský kraj – Herstošice) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka, Střela | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ratibořský potok je potok v západních Čechách, který je levobřežním přítokem řeky Střely, známý je především jako druhý významný přítok do vodní nádrže Žlutice. Pojmenován je po přilehlé vsi Ratiboř, která leží na levém břehu toku, cca 1,5 km severně od soutoku se Střelou (říční kilometr 71,372), který je dnes zaplaven vodní nádrží.[1]
Popis toku
Ratibořský potok pramení na jižní straně Doupovských hor, v sedle mezi nejvyšší horou Hradiště a vrchem Nad Ovčárnou, cca 3 km severně od zaniklé osady Březina ve vojenském újezdu Hradiště, v nadmořské výšce 808 m n. m. Stéká v erozní brázdě jižním směrem po úbočí Doupovských hor, protéká Herstošicemi, do údolí Střely, takže kromě Těšetického (říční kilometr 8,072) a Údrčského potoka (říční kilometr 5,034) nemá významnější přítoky. Ústí zleva do Střely v jejím říčním kilometru 71,372. Vodnatost toku je nízká, větší průtoky bývají na jaře.[2] Před ústím do vodní nádrže Žlutice je umístěna limnigrafická stanice Povodí Vltavy, která slouží ke sledování přítoku vody do přehrady[3]
Střední část toku má mírnější spád a mendruje údolní nivou, na dolním toku u Údrče se zařezává do lesnatého terénu Tepelské vrchoviny, získává nečekaný charakter horské bystřiny s balvanitým korytem, společně s okolní přírodou a ruinami mlýnů vytváří velmi působivou romantickou scenérii.
Na toku je několik průtočných rybníků, největší je rybník u Kuželova mlýna (říční kilometr 6,233) a Tišina na horním toku (říční kilometr 16,428).
V minulosti byla vodní energie potoka využívána četnými vodními mlýny a pilami.
Přítoky
levý/pravý, od pramene k ústí
- Těšetický potok (P)
- Údrčský potok (P)
Odkazy
Poznámky
Podle aktuální platné vodohospodářské mapy začíná tok potoka nad rybníkem Tišina, z geografického hlediska je možné považovat za hlavní tok zregulovanou pravobřežní vodoteč (ID č. 134500000600) svedenou melioračním korytem do rybníka Tišina. Možný pramen Ratibořského potoka lze tedy hledat na severovýchodním svahu vrchu Nad Ovčárnou, v nadmořské výšce cca 850 metrů, délka toku Ratibořského potoka by pak činila 17,55 km.
Reference
- ↑ http://webmap.kr-karlovarsky.cz/mvn/isapi.dll?map=mvn Archivováno 6. 4. 2016 na Wayback Machine. Kilometráž dle vodohospodářská mapy
- ↑ http://grafy.plaveniny.cz/cz/prutok/ratiborsky_potok/ratibor/20120122/1826d.aspx[nedostupný zdroj] (grafy stavů a průtoků)
- ↑ http://www.pvl.cz/portal/sap/cz/mereni_RPRA.htm Archivováno 18. 7. 2020 na Wayback Machine. (aktuální stav a průtok na vodním toku)
Související články
- Poutní místo Skoky
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ratibořský potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Tusiman, Licence: CC BY-SA 3.0
Ratibořský potok u zříceniny Panského mlýna pod Údrčí.