Ratko Mladić

Ratko Mladić Ратко Младић
Ratko Mladić v Haagu (2017)
Narození	12. března 1942 (82 let) Božanovići, Nezávislý stát Chorvatsko (dnešní Bosna a Hercegovina)
Vojenská kariéra
Hodnost	generálplukovník
Doba služby	1965–1995
Sloužil	Jugoslávská lidová armáda, Vojska Republiky srbské
Války	Chorvatská válka za nezávislost, Válka v Bosně a Hercegovině
Bitvy	Obléhání Sarajeva Obléhání Srebrenice
multimediální obsah na Commons

Ratko Mladić (srbsky Ратко Младић; * 12. března 1942, Božanovići) je bývalý bosenskosrbský důstojník a velitel armády Republiky srbské, kterou vedl během války v Jugoslávii.^[1][2][3] V roce 2017 byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) shledán vinným ze spáchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Za tyto zločiny si odpykává doživotní trest v Haagu.

Narodil se 12. března 1942 v jednom z chudých horských bosenských krajů, jeho otec padl těsně před koncem 2. světové války v řadách Titových partyzánů a matka jej poté vychovávala spolu se sestrou a mladším bratrem. Krátce se živil jako soustružník v Sarajevu, poté nastoupil na vojenskou průmyslovku v Zemunu na předměstí Bělehradu. V roce 1961 nastoupil na vojenskou akademii.^[4]

Jako dlouholetý člen Svazu komunistů Jugoslávie zahájil svou kariéru u jugoslávské armády (JNA) v roce 1965. Postupně působil v Makedonii, jihosrbském Kosovu a chorvatském Kninu. Zde ho zastihla občanská válka a zasáhl do bojů proti chorvatským jednotkám. V Jugoslávských válkách se dostal do popředí, nejprve jako důstojník Jugoslávské lidové armády a následně jako náčelník generálního štábu armády Republiky srbské v bosenské válce v letech 1992–1995. Určitá média ho označují jako „Bosenský řezník“.

Dne 22. listopadu 2017 byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, zejména v souvislosti s masakrem ve Srebrenici, odsouzen k trestu doživotního odnětí svobody.^[5] 8. června 2021 byl tento rozsudek odvolacím senátem potvrzen.^[6]

Roku 1996 byl obviněn spolu s dalšími srbskými vůdci z válečných zločinů a genocidy Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Hlavním bodem obvinění bylo obléhání Sarajeva, během něhož zahynulo 11 000 lidí, a dále pak masakr 8 100 bosenských muslimů u města Srebrenica (tzv. Srebrenický masakr) 11. července 1995. Byla to největší událost svého druhu v historii Evropy od dob druhé světové války. Jeho vydání pro ICTY do Haagu bylo i podmínkou pro Srbsko a Černou Horu pro pokračování jednání o užší spolupráci a přiblížení k EU, země jej však na přelomu dubna a května 2006 nevydala. USA vypsaly na Mladiće a Radovana Karadžiće finanční odměnu ve výši pěti milionů dolarů. Dne 26. května 2011 byl Ratko Mladić zatčen. Krátce poté byl vydán do Haagu, kde se zodpovídal před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii z válečných zločinů a genocidy.^[7] V listopadu 2017 jím byl odsouzen k doživotnímu trestu.^[8][9] Tribunál v Haagu o Mladićově osudu rozhodoval celkem čtyři roky, před soudem vystoupilo více než 600 svědků včetně přeživších masakru.^[10]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ratko Mladić na Wikimedia Commons
• Článek o tom, jak kvůli Mladićovi zastavila EU přístupové rozhovory se Srbskem a Černou Horou
• Článek na ihned o Ratku Mladičovi krátce po jeho zatčení 26. 5. 2011